Paranormální jevy a vztah Muldera a Scully, to byly dvě hlavní věci, proč série Akta X měla a stále ještě má po světě tolik fanoušků. Někdo, koho šílenství tohoto seriálu nepohltilo, na film zajde asi stěží. Ale věrní fandové si ho užijí i bez zelených mužíčků. Těm ostatním snímek nabízí alespoň slušný thriller s mírně nadsazenou zápletkou.
Chtěla jsem uvěřit, že se dějí nadpřirozené zázraky a letos nebude Rambo jediná legenda, kterou se podařilo oživit ve vší síle. Uvěřila a ono se to celkem splnilo. Když se otvírá zavřený případ, nejde jen ho oprášit, ale je třeba posunout ho někam dál, a to se snímku Akta X: Chci věřit povedlo. Tentokrát nebudu příliš prozrazovat děj, každý si musí těmi pár šoky projít sám (i když ten hlavní nebyl zase tak velký, protože se o něm spekulovalo už hodně dlouho a některé opravdu pobaví, i když nevím, jestli i amerického prezidenta ;-). Takže jen náznak: oba dnes již bývalí agenti žijí deset let obyčejné civilní životy – doktorka Scully pracuje v nemocnici a Mulder si vystřihává z novin podivné zprávy, když je najednou vyhledá FBI v čele se zvláštní agentkou Whitney (Amanda Peet). Ztratila se agentka a informoval je o tom pedofilní kněz s viděními (Billy Connolly). Potřebují Muldera, aby zjistil, jestli kněz-médium mluví pravdu nebo ne. Později zmizí pár dalších žen, objeví se tam ruští padouchové s českými přisluhovači a pár pokusů…
Už samotný podnázev Chci uvěřit naznačuje, že víra tu bude mít nějaký vliv. A opravdu má – táhne se v postatě jako leitmotiv v několika podobách celým snímkem. Bývalý kněz s pedifilními sklony, co má vidění jako druh pokání, víra v to, že minulost ještě neskončila a může se na ni navázat, v to, že správné rozhodnutí záleží na několika paralelních náhodách… Přesto je náboženská rovina tou nejsilnější, což může některé diváky mírně rozladit.
Mystika nadpřirozených jevů je téměř na nule, ale kupodivu to nevadí, atmosféra funguje civilněji a vstřícněji. Hlavní podíl na tom má právě vývoj vztahu mezi oběma hlavními hrdiny (v tradičním podání Davida Duchovnyho a Gillian Anderson). Jejich osobní problémy do děje zapadají s naprostou samozřejmostí (tedy poté, co rozdýcháte ten šok:-)). Chris Carter se snažil uchovat ze seriálu, co se dá a v podstatě se mu to i povedlo. Po režijní stránce jde o povedený snímek, který dokáže dávkovat napětí i city tam, kde je jich třeba, a zároveň nepůsobí falešně. Je jen škoda, že v té civilnosti se ztratilo ono nezapomenutelné kouzlo uštěpačných rozhovorů mezi agenty…
Se scénářem je to horší. Příběh sice dokáže vyvolat zájem a očekávání, zároveň ale jen s vypětím sil utáhne film až do konce. Být to jen jedna epizoda seriálu, dalo by se to omluvit, ale takhle je natahovaný až téměř k prasknutí, ve finále pak samotným protahováním pointa tak nějak vyčpí. Carter se zároveň příliš nezastavuje vysvětlováním, pracuje se známými fakty na takové úrovni, že v některých chvílích se možná diváci neznalí předlohy mohou trochu ztrácet. Ale to jen v několika málo okamžicích, zbytek je nastaven tak, aby problémy s pochopením nebyly.
Pro všechny, kdo chtěli uvěřit, že legendární dvojku lze oživit, mám tedy dvě zprávy - jestli dobré nebo špatné, záleží na tom, co vás na Aktech X lákalo. Zelených mužíčků ani kruhů v obilí se tentokrát nedočkáte, řešený problém spadá spíš do kategorie podivných hororů. A druhá – konečně se dovídáme, jak to s Mulderem a Scully je v jejich osobních životech. Pokud vám tedy šlo hlavně o postavy, budete spokojeni. Oběma představitelům se navíc i po těch letech podařilo do svých postav vklouznout celkem bez problémů. Ale pokud jste se na Akta X dívali kvůli „logickým“ vysvětlováním některých záhad, radši si pusťte seriál.
