Poválečný odsun Němců je i pětašedesát let po skončení druhé světové války poměrně diskutovaným tématem. A po uvedení Habermannova mlýna diskuze nejspíše ještě zesílí. Lidem tehdy třeba ani nešlo tolik o odplatu za nacistická zvěrstva, jako o majetky sudetských Němců, anebo se svými krvavými útoky na ně snažili zakrýt to, že sami během války s nacisty kolaborovali. A nezáleželo na tom, jestli se k nim Němci chovali předtím vždy slušně. I to byl případ Augusta Habermanna, který měl mlýn a pilu na severní Moravě a zaměstnával jak Čechy, tak Němce. Právě jeho osudem se film inspiruje, jak ostatně napovídá název. Kvůli vypočítavosti nacistů se i on po válce stane téměř „veřejným nepřítelem č. 1". Film sleduje Habermanna a jeho (ne)přátelé od druhé poloviny 30. let až do konce druhé světové války. Pokud se o filmu chcete dozvědět všemožné jiné zajímavosti, pak si přečtěte tento článek.

Film je orámován působivou scénou, kdy se po skončení války zuřící dav vypořádává s Němci, dosud svými sousedy. Poprvé uvidíme Habermannovu ženu Janu (Hannah Herzsprung), zrovna jak s ní nepěkně zacházejí. Během filmu pak vidíme, že je velmi slušná, přátelská, prostě nekonfliktní. O to více je pak její lynčování zarážející. A když jí snaží Habermannův kamarád Karel Březina (Karel Roden) jako jediný pomoci, schytá to jakbysmet. Tato scéna mohla být ještě působivější, ale vzhledem k tomu, že se tvůrci nepřiklánějí ani na českou, ani na německou stranu, a křiváky tak najdeme na obou stranách, nemá divák ke komu se přiklonit, a zůstává tak spíše pouze nezávislým, či možná lépe řečeno neutrálním pozorovatelem.

Největším nedostatkem tohoto jinak výborného filmu je právě to, že celou dobu tak nějak plyne po povrchu a nezabředává do větší hloubky. Ve filmu totiž proto chybí více scén, které by probouzely nějaké emoce, které se vzhledem tomuto silnému tématu očekávají. O emocionální stránku by určitě mělo jít především. Režisér, který sám prošel koncentračním táborem, měl tento projekt určitě pojmout ještě osobněji. Kdyby to udělal, tak by díky jeho osobním zkušenostem byl Habermannův mlýn bezpochyby mnohem větším filmovým zážitekem.

Samotná režie Juraje Herze je naprosto úžasná. Rozhodně se jedná o jednoho z nejlepších českých režisérů, ne-li vůbec toho nejlepšího. Díky jeho velkým režisérským schopnostem získává film úplně jiný rozměr než většina našich současných filmů, až se ani nechce věřit, že je Habermannův mlýn z velké části český film. Pravda, Němci sice zaplatili více než polovinu rozpočtu, ale jinak štáb i obsazení (tedy až na pár výjimek) tvořili Češi. A samozřejmě se u nás i natáčelo.

Také kamerová stránka je velmi povedená, protože i ona výrazně podporuje to, že Habermannův mlýn připomíná spíše minimálně až evropský velkofilm. Tento film je vůbec velmi dobrým příkladem toho, že když se u hlavních tvůrčích profesí sejdou lidé, kteří filmovému řemeslu opravdu rozumějí, je výsledek více než pozoruhodný. To neznamená nic jiného, než že se jedná po dlouhé (a možná ještě delší) době o opravdu velmi kvalitní český film.

Nelze nezmínit fakt, že všichni v něm hrají naprosto skvěle, a to od hlavních rolí snad až po posledního komparzistu. Není pochyb, že i na tomto má největší zásluhu právě režisér. U nás málo známí němečtí herci se do svých rolí také přesně hodí, především Ben Becker (hraje nacistu Koslowskiho) jakoby nějakému esesákovi z oka vypadl. Nejpřednější čeští herci (Karel Roden, Jan Hrušínský, Oldřich Kaiser, Radek Holub) odvedli také vynikající práci, což se ostatně očekávalo. Především Karel Roden svým hereckým uměním nepochybně zastiňuje i představitele titulní postavy Marka Waschkeho. Na Habermannově mlýně je vidět, že díky chytře napsaným postavám, měl opravdu každý co hrát.

Habermannův mlýn je ucelený filmový příběh, kde mají všechny postavy i všechny situace své opodstatnění, protože pro celkový děj jsou nezbytné. Žádné bezúčelné scény tu opravdu nejsou. Už tím se výrazně odlišuje od většiny současné české produkce. Film bude trochu překvapivě uvedený na Nově, protože Česká televize ho odmítla údajně z dramaturgických důvodů. Kdežto ředitel zmíněné komerční stanice film koupil prakticky hned po jeho zhlédnutí. „Nevím, jestli je to film pro Novu, ale určitě je to ostuda pro Českou televizi," řekl režisér na tiskové konferenci. Až tedy za nějaké dva tři roky poběží upoutávky na megafilm Habermannův mlýn, bude v tomto případě označení megafilm určitě namístě.