V materiálech distributora se praví, že film je založen na reálném základě a ukazuje, jak to dopadne, když selže systém. Spolu s postavami příběhu se ocitáme v drsném prostředí jedné základní školy. Zdejší žáci nejsou žádné putičky – krádeže, rvačky znásilnění a dokonce i vražda. To je výčet jejich „úletů“. Když dokonají poslední z uvedených činů, znásilnění spojené s vraždou, do školy nastupuje bratr oběti, mladý učitel, jenž si svým přístupem zajistí sympatie kantorů i některých žáků. V závěru celého příběhu zjistíme, že kvůli učení však tak úplně ve škole není.

Vezmeme to postupně... Na filmu je evidentní, že vznikal s málo penězi (což není negativum). U postav ztvárněných známými herci je také evidentní, že jejich představitelé měli jen několik málo natáčecích dní. Přesto řada z nich své postavy hraje naplno a dokazuje, že není malých rolí. Například Kristýna Leichtová zmizí během prvních maximálně deseti minut a její dialogy napočítáte na prstech jedné ruky. Přesto je přesvědčivá a dokazuje, že má na víc, než je Ivuška z Comebacku. Těšme se na nějakou její větší roli.

V dalších rolích potěší srdce milovníků kvalitních hereckých generací například Jana Šulcová , Blanka Bohdanová , Valentina Thielová ... Z mužů samozřejmě obstojí (vždy) Ladislav Potměšil a Saša Rašilov s Radkem Holubem . Také možná zalitujete, že stále velmi půvabnou a talentovanou Evu Čížkovskou (Discopříběh 2. , seriál Hospoda ) není ve filmu (obecně) vidět více.

Svůj velký debut naplno využil David Dolanský, coby hlavní „dětská“ záporná postava. Dětské role byly všeobecně obsazeny dobře. Postavy grázlíků jsou uvěřitelné, až na drobné výjimky, kdy jim drsné hlášky nevyznívají úplně nejlépe.

Hlavní postavu učitele Tomáše Majera si zahrál producent a scénárista Tomáš Magnusek . Ačkoli je vidět, že jeho herectví je spíše „ochotnické“, v této roli to nevadí. O to více je jeho ztvárnění realistické (také většina dětských herců byli jeho skuteční žáci).

Filmu se nedá upřít, že místy dosahuje mrazivé atmosféry a následné uvolnění provázené hláškami a víceméně humornými situacemi vás už už strhne. Některé okamžiky vám ale celkový dojem nakonec možná trochu pokazí. Ale nenechte se...

Otevírá se před vámi příběh, jakých se za zakrytýma očima odehrávají v naší zemi možná i desítky. Film vyvolává otázky kolem „beztrestnosti“ mladistvých. Ukazuje temné stránky dnešní doby, kdy děti dávno nebaví „jen“ počítačové krváky, krádeže lízátek... Jsou schopné všeho a ti, kteří by jim měli být autoritami, se stávají karikaturami rezignujícími na jakékoli výchovné pokusy. Věta z úst filmového policejního vyšetřovatele (Bronislav Poloczek ) „...Oni změní vás...“ pak vyplývá jako největší pravda filmu. Smutná pointa, která jen předznamenává samotný okamžik, uzavírající film.

Přizvisko „drama“ je možná trochu silné slovo, nejspíš by mu víc slušelo cosi jako „hraný polodokument“ a to i přesto, že chvílemi naturalismem může připomenout i „oscarovou“ Precious (opravdu jen chvílemi).

Závěr? Slovy Cimrmana – můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno... Totiž – film Bastardi i přes některé rozpaky a připomínky stojí za zhlédnutí. Už proto, že tvůrci i herci přinášejí diskutabilní téma v době, kdy se kina plní prvoplánovými komerčními filmy. Poctivě odvedená práce všech zúčastněných, jak už bylo řečeno, vyvolává otázky a o to u takových filmů přece jde.

Autor: ih, článek z časopisu Filmstage