FDb: Nejprve k názvu. Čte se Raluca nebo Raluka?
Zdeněk Viktora: Je to Raluka. Původně to byl pracovní název. Je to jméno hlavní ženské hrdinky, klasické filmové femme fatale. Je to jméno rumunského původu. Ale musím říct, že jsem si tím možná trochu na sebe upletl bič, protože lidi si kvůli tomu jménu mysleli, že se jedná o sci-fi. Ale vzhledem k tomu, jakou roli v tom příběhu hraje ta ženská figura, tak jsme u toho názvu zůstali.

FDb: Žánrově se de facto jedná o film noir, což je na české poměry mimořádně neobvyklé. Proč ses nerozhodnul pro nějaký tradičnější žánr?
Zdeněk Viktora: Tak já mám rád žánrové filmy, ale akčňák bych asi netočil. On je to spíše krimi-noir. Má to klasického noirového hrdinu, který je morálně sporný. Není to žádný Mirek Dušín, to vůbec ne. Naopak si myslím, že dost lidí s tím bude mít problém. Nechci ale příliš prozrazovat z děje, protože je tam zápletka, která má v sobě překvapivé části. Ale můžu říct, že hlavní hrdina je soukromý detektiv, který se seznámí právě s femme fatale. Takový vcelku klasický rámec ve světové kinematografii. Je to nízkorozpočtový film, přičemž zatím nemáme domluvenou žádnou televizi, to je zatím v jednání.

FDb: Natáčíte ale normálně barevně, nikoliv černobíle, ne?
Zdeněk Viktora: Jo, natáčíme barevně, ale ta barevná škála je spíše taková noirová, pastelová. A je tam dost takových temných prostředí. A jinak, protože mě noir zajímá, tak když se člověk dívá do těch dějin filmu noir, řekněme od filmu Maltézský sokol, tak vlastně dost těch noirových filmů v té době vznikalo jako béčkové produkce áčkových filmů. Takže ve skutečnosti neměly bohatou výpravu, dost často se odehrávaly v reálech na ulicích, takže tam byla znatelná určitá syrovost. Kór tehdy, když film byl totálně studiová produkce. Je to v podstatě takový syrový realismus, dá se říci. V tom hledám i určitý zdroj toho, že se snad dá natočit noirová variace v podmínkách, které jsou rozhodně studiovým naprosto vzdálené.

FDb: Prozradíš tedy rozpočet filmu Raluca?
Zdeněk Viktora: To neprozradím, ale je samozřejmě relativně nízký.

FDb: A kolik jste měli natáčecích dní?
Zdeněk Viktora: Nakonec 19 včetně dotáčky.

FDb: Byl pro tebe film noir jedinou inspirací?
Zdeněk Viktora: Ano. Já když jsem to psal, tak ta geneze byla taková, že jsem připravoval svůj celovečerní debut Hotel Prague. Takové festivalové drama, příběh čečenského utečence v Praze. To byl ještě scénář, který jsem dělal na FAMU a už tehdy měl dobrý ohlas, dokonce jsem za něj před těmi deseti lety dostal od Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie grant na dopsání, přičemž tehdy ještě ty granty tolik nedávali. A v roce 2011 jsem našel producenta a dostali jsme na to čtyři miliony, což byla skoro půlka rozpočtu. Ale tomu producentovi se bohužel nepodařilo to dofinancovat, takže jsme ten grant zase vrátili. Přitom ten projekt jsem připravoval fakt dlouho, byla to taková srdeční záležitost. A jakožto v první řadě scenárista jsem už působil na několika připravovaných celovčerních filmech, které sice nebyly nějaké světové bomby, ale troufám si tvrdit, že v rámci české kinematografie by se určitě pohybovaly od průměru výš. Ale nepodařilo se je dostat do realizace. Takže už jsem byl docela unavený z toho připravování a řekl jsem si, že bych teda konečně rád i nějaký film natočil. Takže jsem si řekl, že asi jediná možnost je pustit se sám i do produkce, byť je to jedna z věcí, které jsem nikdy dělat nechtěl. Ale na druhou stranu už teď máme první sestřih filmu a musím říct, že jsem poměrně dost spokojený.

FDb: Jednáš tedy už i s konkrétním distributorem?
Zdeněk Viktora: Jednám.

FDb: Takže na podzim premiéra bude?
Zdeněk Viktora: Ne. Na podzim bude film teprve kompletně hotový.

FDb: Řekl jsi, že jsi v první řadě scenárista. Jeden z tvých scénářů byl dokonce oceněn v jakési středoevropské pobočce festivalu Sundance ...
Zdeněk Viktora: Tehdy tady existovala nějaká pobočka Sundance festivalu z maďarské centrály. A byla to vlastně spíše forma soutěžního workshopu, kam se ty věci přihlašovaly. Tehdy mě to samozřejmě dost těšilo, protože to byl můj první scénář, ale nebylo to nějaké příliš velké ocenění.

FDb: Protože sis vybral pro naše poměry krajně neobvyklý žánr, bylo pro tebe obtížné vybrat ty správné herce?
Zdeněk Viktora: Možná se rouhám, ale vlastně nebylo. Třeba na Honzu Dolanského jsem myslel už při psaní, přestože jsem ho neznal. Ale hledal jsem dobrého herce, který má hodně širokou škálu, a zároveň i dobře vypadá, aby ten film utáhl, protože v něm má slušný prostor sexualita, jelikož ten vztah té ústřední dvojice je výrazně sexuální. Dokonce mi někteří říkali, že je to jako Základní instinkt, ale k tomu bych se rozhodně nepřirovnával, nejen proto, že jde znovu o studiovou velkoprodukci. A ten film má taky nějakou gloriolu, je vlastně starý přes dvacet let, a vlastně možná není ani tak dobrý. Já jsem se na něj samozřejmě díval, protože jsem chtěl vědět, jak tam některé věci dělají, ale rozhodně bych se s ním nepoměřoval.

FDb: Přijali nabídku všichni, koho jste oslovili?
Zdeněk Viktora: Jo, fakticky mě vlastně nikdo neodmítl, protože hercům se vesměs ten scénář líbil, protože už přeci jen nějakou scenáristickou zkušenost mám, takže snad dokážu napsat scénář, kde mají ti herci co hrát. Hodně jsem chtěl, aby roli přijal David Novotný, který hraje policajta a kamaráda hlavního hrdiny.

FDb: Můžeš zmínit ještě nějaké další herce a herečky, které v Raluce uvidíme? 
Zdeněk Viktora: Je tam dost lidí, kteří si svoje projekty dost vybírají. Samozřejmě jedna věc je obživa, ale tohle zrovna není moc film na obživu, takže většina z nich vyšla se svými honoráři velmi vstříc. A ta látka jim přišla zajímavá, protože je to něco jiného, než co obvykle dělají. Kromě toho Honzy Dolanského a Davida Novotného je tam ještě Klára Sedláčková-Oltová, Helena Dvořáková, Stanislav Majer, Kristýna Frejová. Herce si můžu jedině pochvalovat.

FDb: Co říkali herci na ty odvážnější scény?
Zdeněk Viktora: Jasně, že se toho báli, ale je to součást příběhu, protože ta femme fatale ho dostane především na tohle. A teď už jsme v úplně jiné době, než když třeba Humphrey Bogart flirtoval s Lauren Bacall. I když tehdy to byly opravdu ženy vamp, a v tom flirtu už to šlo hodně na hranu, tak současnému divákovi by to asi přišlo trochu málo. Takže slovně flirtovat je jako dobré, ale současný film už je někde jinde.

FDb: Jaký je tedy tvůj názor na současný český film?
Zdeněk Viktora: Když jsem byl student FAMU, tak jsem byl samozřejmě superkritický, protože jak do toho člověk nic nedělá a jenom by dělat chtěl, tak jsem byl hodně kritický i k tvůrcům, které teď respektuju, protože si uvědomuju, jak je obtížné dělat film.

FDB: Jinak pořád ještě píšeš scénáře k televizním seriálům?
Zdeněk Viktora: Jasně. Od samého začátku pracuju jako kmenový scenárista Cest domů, takže tam znám Honzu jenom z obrazů. 

FOTO: Markéta Kobrsková