Věděli jste, že americká armáda používá psy už od první světové války? Je to tak! A věděli jste, že i psi mohou trpět PTSD (Posttraumatic stress disorder)? Je to taky tak! V současnosti je jedním takovým psem i Max, který spolu se svým pánem Kylem Wincottem zrovna slouží na Blízkém východě. Poté, co je během jedné akce zabit, se Max vrací zpět do Texasu. Protože jeho pouto s Kylem bylo nesmírně silné, neposlouchá nikoho jiného. Tedy s výjimkou jeho bratra Justina, s nímž by – za pomoci Carmen, což je sestřenka kamaráda Chuye – mohl najít společnou řeč. Jenže se to příliš nelíbí ani Justinovu otci, ani vojáku Tylerovi, ani členům jednoho mexického kartelu.

Viděli jsme film o Válečném koni, ale nikdo se ještě důkladněji na stříbrném plátně nezabýval válečnými psy. Je pravda, že na rozdíl od Spielbergova počinu, v tom Yakinově strávíme ve válečné zóně jen minimum času. Jinak se vše odehrává v Texasu, kde se Justin s Maxem spřátelí a v podstatě všechno se nadále až podezřele točí kolem toho čtyřnohého zvířete. Záporáci ho nemají rádi, Justinova matka se o něm neustále zmiňuje a hlavnímu člověčímu hrdinovi snad dopomůže k tomu, aby nesešel na zcestí a aby se sblížil s temperamentní Carmen.

I když linie s kartelem a charakterově pokřiveným vojákem není nezajímavá, odvádí pozornost od psa samotného, takže vlastně dohromady až tolik výjimečných kousků nepředvede. Přitom zhruba pětiminutové bonusové video naznačuje, že toho bude ve filmu z tohoto pohledu k vidění hodně. Tím spíše, že Maxe hrálo celkem šest belgických ovčáků malinois, přičemž každý z nich měl specializaci na něco jiného – na přeskakování, na čenichání, na detailní záběry, … Bohužel je někdy znát, že se nejedná o toho samého psa.

Režisérovi Boazi Yakinovi, jenž jinak potvrdil, že patří k velmi dobrým tvůrcům s citem pro poctivě odvedené řemeslo, a Sheldonu Lettichovi, o něm se dá napsat totéž, však nešlo o to natočit brutálně napínavý thriller, nýbrž podívanou, na kterou by se mohla bez obav podívat celá rodina od nejmladšího dítěte přes maminku a tatínka až po nejstarší babičku. A to se vlastně povedlo, tudíž se dá odpustit i ta občasná naivita. Ačkoliv je pak trochu zarážející a možná i troufalejší, komu je film věnován. Přeci jen ve válečné zóně není pro žádnou naivitu místo. Nicméně to je věc názoru.

Hrdina Max na stříbrném plátně představuje pouze lehce nadprůměrnou podívanou, ale jednou by se klidně mohl stát konkurentem pro Komisaře Rexe. Kdyby podle filmu někdy vzniknul televizní seriál, nemuselo by se jednat o marnou záležitost, protože by bylo více prostoru na rozvinutí celého příběhu, a to samozřejmě jak v Afghánistánu, tak v USA. A že by to docela chtělo. Ale jelikož by určitě nemuselo jít o nekončený seriál, klidně by v něm mohli hrát stejní herci, včetně Thomase Hadena Churche, Lauren Graham, Joshe Wigginse a Mii Xitlali.

FOTO: cinema.de