Cerven

Recenze: Reminiscence

Vydáno dne 29.12.2021
Rebecca Ferguson, Hugh Jackman a Thandiwe Newton v neo-noirové sci-fi od krásné režisérky Lisy Joy, jinak též manželky Jonathana Nolana, bratra Christophera Nolana

 



























 

Pro ty, kteří považují posledního jmenovaného za dost možná nepřehodnocovanějšího režiséra současnosti, není třeba se příliš obávat. Lisa Joy se až v takové míře nesnaží o zběsilé WTF kejkle a jejím cílem není křečovitá snaha o to být cool, čímž by oklamala diváky. A nechce servírovat zbytečně překombinovanou zápletku (protože to si možná šetří až na svoje další počiny). Ačkoli v případě tohoto svého celovečerního debutu si vybrala obtížnější téma, které se pro ni ukázalo býti velkým soustem. Samotný námět přitom nebyl špatný. Jenom ho bohužel rozvinula směrem, který byl jedním z těch nejméně zajímavých. Ve zkratce řečeno se dá tvrdit, že výsledek se chce soustředit na několik věcí, takže ve finále není jasné, co přesně jsme si z něj měli odnést.

Miami zaplavila velká voda, čili se z něj staly Benátky. Vyskytují se tady bohatí baroni, kteří si žijí pěkně v suchoučku za vysokou zdí. Nick Bannister byl v nějaké válce a teď podniká. Neprodává však lodě, ale provozuje místečko, ve kterém položí lidi do speciální nádrže (nikoli nepodobné té, ve které byli tušitelé) a oni můžou znovu prožít svoje vzpomínky. Třeba na oblíbeného pejska nebo slečnu/manželku. Pomáhá mu kolegyně přezdívaná Watts (vzpomeňme na Murph z Interstellaru), která řeší jakési osobní trauma. Velký problém tohoto systému spočívá podle mě v tom, že jak ona, tak Nick, vidí na speciální holografické síti vzpomínky daného člověka. Co kdyby si někdo chtěl znovu prožít svoji návštěvu hampejzu? Nebo naopak intimní setkání s manželkou? To jsou přece extrémně citlivé osobní zážitky, u nichž by nikdo jiný neměl být přítomný! Jasně, ve městě, které zaplavil oceán, se to asi tak nebere.

Ale stejně – není lepší v takovém případě rovnou využít služeb té zážitkové agentury z Tenkrát podruhé? Tam přece není nutné ulehnout do roztoku se speciálním zařízením na hlavě. Navíc, svoje důležité vzpomínky si přece každý může sám vyvolat kdykoli chce, protože takové má nesmazatelně uložené v paměti. Jako když k Nickovi do firmy poprvé vstoupila ONA. Mae. Říká, že se jmenuje Mae. A je naprosto okouzlující, hotová femme fatale. Brzy si spolu začnou, ale jednoho dne tahle tajemná žena není nikde k nalezení. A tak si Nick začne ohledně Mae pokládat otázky stejné, jako si Marv pokládal o Goldie. Bez jeho voiceoveru bychom se tedy určitě obešli, tak jako bychom se obešli bez té třikrát opakované sekvence o vyprávění příběhu se šťastným koncem.

 










 

Pakliže se bavíme o noirovém počinu, měli bychom se dočkat velmi zásadních, ba až šokujících plot pointů. Problém je, že ten druhý v případě Reminiscence nabídne to, co už nám je dávno jasné. Navíc při promítání těch vzpomínek by snad mělo všechno být zobrazeno ze subjektivního pohledu osoby, která podstupuje tu proceduru, ne? To si zřejmě režisérka/scenáristka uvědomila až později, tak rychle dopsala dialog, ve kterém se z toho snaží vykličkovat. A poněkud nešťastně si neodpustí akční přestřelku, nějaký ten divoký přeskok na zábradlí a souboj končící ponořením pod vodu, jaké připomene lovení heroinových čípků v Trainspottingu ... Takovéto reminiscence by se stávat neměly ani v rámci stejnojmenného filmu.

Reminiscence jakoby se zároveň snažila o nějaký larger-than-life přesah á la Joker. Jenže to nefunguje. Patrně i proto, jak se pořád lacině hraje na emotivní strunu – viz odcizená dcera Watts. Jediný výraznější twist je vlastně o tom, že zatímco obvykle záporák odříká svůj plán hrdinovi, tentokrát se to odehraje v opačném gardu. Ačkoli tenhle hrdina není úplně slušňák, což je póza, kterou Hugh Jackman umí zahrát výborně. Rebecca Ferguson pak dost možná dostala jediný pokyn: „Buď sexy.“ Reminiscence je vizuálně trochu kýčovitě podaný projekt, ze kterého se téměř jistě novodobá klasika nestane. Ale to neznamená, že by byl odsouzeníhodný. A to píšu i přesto, že se ve finále můžeme cítit trochu podvedení. Jelikož místo temnějších směrů, kdy „nevědomost chrání před nebezpečím“ a „minulost může člověka pronásledovat“ dostáváme víceméně pohádku o tom, že láska jakožto cit hory přenáší a je hrozně bezva.


INFORMACE O BONUSOVÉ SEKCI NA BLU-RAY JSOU K DISPOZICI TADY


FOTO: Warner Bros.
Hodnocení autora: 6/106/106/106/106/106/106/106/106/106/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Špatný herec

Mexické filmy si k nám dříve proklestily cestu především díky Febiofestu. Od jeho (snad) přerušení... celý článek

DVD

Recenze: Někdo klepe na dveře

V kinech číhá na obecenstvo Past, totiž nejnovější režijní počin M. Night Shyamalana. My si ještě předtím... celý článek
Reklama
Reklama
Reklama
Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
Florence Muller

Muller Florence

Chris O'Donnell

O'Donnell Chris

Podivní (The Crazies)

Podivní
The Crazies

Tom a Jerry

Tom a Jerry
Tom a Jerry

Esko Salminen

Salminen Esko

Kay Panabaker

Panabaker Kay

Václav Jílek

Jílek Václav

Brigitte Nielsen

Nielsen Brigitte

Joel Tobeck

Tobeck Joel

Střídavka

Střídavka
Střídavka

Justin Whalin

Whalin Justin

Naposled navštívené:
Florence Muller

Muller Florence

Chris O'Donnell

O'Donnell Chris

Podivní (The Crazies)

Podivní
The Crazies

Tom a Jerry

Tom a Jerry
Tom a Jerry

Esko Salminen

Salminen Esko

Kay Panabaker

Panabaker Kay

Václav Jílek

Jílek Václav

Brigitte Nielsen

Nielsen Brigitte

Joel Tobeck

Tobeck Joel

Střídavka

Střídavka
Střídavka

Justin Whalin

Whalin Justin