Minirecenze: České hrané filmy roku 2022 … Část DRUHÁ

FILMY JSOU ŘAZENY OD KVALITATIVNĚ NEJMÉNĚ PODVEDENÉHO K TOMU LEPŠÍMU.

PRINCEZNA ZAKLETÁ V ČASE 2

 

Původně jsem si říkal, že Princezna zakletá v čase 2 by možná stála za samostatnou recenzi, ale pak jsem od tohoto nápadu ustoupil, protože by to bylo svým způsobem nefér vůči Cirkusu Maximum. Amélie je dvakrát! Nevadí jí to, protože si se svým minulým já vždycky dobře popovídá. Snaží se o kejkle s časem, ke kterým potřebuje runu, která byla rozpůlena (opravdu runu, nikoli kunu!). Existuje taky runa prostoru, runa přírodních elementů, runa života, runa smrti, runa úplného uzavření, přičemž díky té poslední nepochybujeme, že stoprocentně existují i runa chození po podlaze, runa jedení banánů či runa lezení na strom. Všechny chce ovládnout zlovolný Alzar, jehož triky ostatní postavy – na rozdíl od diváků – nejsou s to pochopit. Možná bude zapotřebí požádat o pomoc kouzelnici Murien, kterou jsem si od zhlédnutí jedničky nepamatoval, ale po dvojce už si ji pamatovat budu, protože její představitelka Simona Zmrzlá jest v této úloze opravdu čarokrásná. Povedly se rovněž kostýmy a vizuální efekty, díky čemuž se dočkáme řady velmi krásných obrázků.

Uvedené jakožto protipól vyvažují twisty, jakými se tvůrci snaží ohromit, přestože jsou jasné od prvopočátku, a také opakující se nedobře napsané repliky, u kterých to nezřídka bývá tak, že v jedné scéně zazní a v další se rozebírají, a které herci a herečky často pronášejí naprosto nezúčastněně. Petr Kubík měl kolegu, který s ním spolupracoval na scénáři, ale nejednalo se o dramaturga ani scenáristu, takže se několikrát zasmějeme tam, kde jsme se smát neměli; jindy si zase lámeme hlavu nad tím, jestli si tvůrci fakticky mysleli, že daná tuctová hláška jest vtipná. Závěrečná bitva představuje nepříliš záživný chaos, který odhalí/připomene další nelogičnosti. Například proč Amálie posílá dýky magicky, místo toho, aby je normálně házela? Naštěstí to nepůsobí až tak jalově, jako když si faun dával ruce s očima před oční důlky, když by přece vůbec nemusel. Kvalitní herecké výkony tady obecně bohužel nenajdeme. Dokonce ani u většiny z těch zkušených, což je dost zajímavé! Přitom by bývalo vůbec nemuselo být od věci hrát teatrálně. Pak bychom se spíše dočkali vznešené fantasy, když už si zase nelze nevšimnout vlivu J. R. R. Tolkiena. Každopádně Princezna zakletá v čase 2, opět s účastí Natálie Germáni (viz Láska hory přenáší), zasluhuje pochvalu za přístup k žánru, a také za tu nezručnou naivitu, která sice někdy zachází pomalu až do extrému, ale přesto je krásná.

HODNOCENÍ: 7/10

SVĚTLONOC

 

 

A ještě jednou Natália Germáni. V této do sedmi kapitol rozdělené záležitosti se atraktivní Šarlota vrací do rodné oblasti, kde lišky dávají dobrou noc a kde pověrčivost místních dosahuje závratných výšin. Hlavní hrdinka zřejmě v dětství nedopatřením shodila svou mladší ségru ze skály. I vzhledem k některým dalším událostem můžou někteří snadno získat dojem, že se jedná o čarodějnici (aka bosorka), jejíž schopnosti a činnosti nejsou nepodobné těm, kterými vládla ta z Barbara Conana, resp. Hagazussa. A kde je čarodějnice, resp. tedy bosorka, tam jsou i hadi. A kde jsou hadi, tam nejsou ti, kteří se bojí hadů. Ti mají především symbolický význam něčeho odpudivého, čeho se mnozí štítí. Avšak kdyby hadi měli právo protestovat, jakože v rámci korektnosti 21. století je už pomalu možné cokoli, určitě by tvůrce Světlonoci z ničeho neosočovali. Ale to jen tak mimochodem.

Co není mimochodem, že Tereza Nvotová vkládá některé svoje vlastní názory do úst Natalie Germáni, na což má samozřejmě jakožto autorka plné právo, byť se může stát, že leckteří diváci a divačky budou tyhle názory považovat za kontroverzní, jelikož systém a předsudky je přece učí něčemu jinému! Režisérka se obecně nebojí přitlačit na pilu, ať už se to týká sprostých slov nebo fyzického prožitku. Jen zcela výjimečně dojde na scénu, která by neměla zamýšlené vyznění. Naopak ta psychedelicky barevná z lesa hraničí de facto až s genialitou. Navíc není problém uvěřit, že takhle na „slovenskej dědíně“ se pověrčivost stále těší velké přízni občanů a občanek, z nichž někteří a některé působí dojmem, že svým stylem života zamrzli kdesi v 15. století. To filmu přidává na poutavosti. Přesto se nepodařilo vytvořit opravdu působivou atmosféru a ne všechny scény mají svoje plnohodnotné opodstatnění.

HODNOCENÍ: 7/10

OBĚŤ

 

Film, který získal jednu Cenu české filmové kritiky, nicméně na Českých lvech vyšel navzdory čtyřem možnostem naprázdno. Ukrajinského chlapce v něm napadnou a strašlivě zbijí nějací výrostci. Matka Irina pochopitelně touží po jejich brzkém dopadení, tudíž se na scéně objevuje postava bystrého policejního vyšetřovatele Igora Chmely, jehož instinkt a smysl pro detail jej přivedly k myšlence, že se všechno možná odehrálo jinak, což vzápětí (nikoli před Chmelou) potvrdí sám napadený. Teď se nabízí otázka, jestli jít s pravdou ven, anebo ji za každou cenu ututlat, abyste si proti sobě nepoštvali širokou veřejnost, včetně aktivisty Viktora Zavadila. Ideální by bylo mlčet i před kamarádkou. Na druhou stranu se dá pochopit, že v takovémto případě prostě potřebujete nějakou svoji vrbu, které se můžete vyzpovídat.

Středobodem veškerého dění jest Ukrajinka a její syn. Tvůrci natáčeli Oběť v době, kdy nemohli vědět, co se stane v únoru 2022. Ovšem zpětně kvůli tomu film dostává trochu štváčský podtext. Na druhou stranu neschází silná myšlenka, kterou příkladným způsobem dramaturgicky rozvíjí. Třeba až do té míry, že zakomponuje obžalující fakt, že politička vydělává na cizím neštěstí, aby posílila své preference. Především během expozice tohle drama připomene to s názvem Ostrým nožem. Jednak atmosférou a jednak tím, že se pod něj taky podepsali slovenští tvůrci. Akorát představitelka hlavní postavy Vita Smachelyuk opravdu pochází z Ukrajiny. Za svůj výkon získala Cenu české filmové kritiky právem. Její postava se ocitne v nezáviděníhodné situaci, která má sice pouze dvě řešení, ale ani jedno z nich není dobré. K plusu slouží také to, že se celým snímkem line hutné vztahové napětí, jaké by přece nemělo chybět v žádném dobrém dramatu.

HODNOCENÍ: 7/10

PÁRTY HÁRDER: SUMMER MASSACRE

 

Tihle tři kamarádi snad ani nemůžou být vzdálenější těmto od Ericha Marii Remarqua. Po první Párty se Pája, Tomáš a Miki vydávají po maturitě na prázdniny na Mácháč (s jarňákami na Floridě nelze úplně srovnávat), kde pracuje strýc prostředního jmenovaného, který má dvě malé děti, které vzhledem k tatínkově nevyzpytatelné povaze nemají jistotu, že se dočkají závěrečných titulků. Všichni podle očekávání dostanou ty nejpodřadnější práce a k tomu si vyslouží ubytování v té nejhumusáčtější chatce. Všechno by se dalo překousnost, kdyby se podařilo zasunout do nějakých roštěnek. Situaci značně komplikuje fakt, že první jmenovaný má legrační hlásek, druhý rozhodně nemá sportovní postavu a třetí není příliš bystrý, jelikož dá na názory předchozích dvou.

Do toho si poslechneme a v animované podobě taky prohlédneme příběh o rybích lidech, který nebyl zařazen jenom proto, aby pomohl natáhnout stopáž. Z pomalu nejzazšího hudebního zákoutí se vrátí Martin Kocián, aby připomněl někdejší hity skupiny Lunetic. Autor Martin Pohl, známý též jako Řezník, byl v roce 2021 oceněn na Českém slavíkovi, ale jeho „rádobyhustý“ projev působil v porovnání s Danielem Landou naprosto směšně a trapně. Jako filmař tady ovšem přináší za skromný peníz velmi pěkně natočenou komedii, která nabídne takřka nekonečnou řadu nekorektních vtípků a gagů, které jdou v některých případech dost přes čáru, což není dobré z toho důvodu, kdo má být cílovou skupinou. Není to teda tak, jako ve většině ostatních českých komedií, kde na jednu scénu vychází průměrně půlka vtípku, téměř pokaždé nevtipného. Režisér navíc našel představitele, kteří jeho repliky pronášejí nejoptimálnějším způsobem (o herečkách nic takového napsat nelze, jelikož na ženské postavy je nahlíženo výhradně z „ptačí perspektivy“), ať už ztvárňují kohokoli z ústředního tria, pokérované darebáky, svérázné doktůrky, indiánskou bandu nebo drsné vyhazovače. Jenom škoda chaotičtějšího závěru, který rozhodně není tím zamýšleným vyvrcholením, jaké mělo nastat.

HODNOCENÍ: 7/10

PRVNÍ ČÁST JE K DISPOZICI TADY

TŘETÍ ČÁST JE K DISPOZICI TADY

FOTO: Bohemia Motion Pictures, Forum Film, Bontonfilm