Čintamani a podvodník

Film se skládá ze dvou   povídek od Karla Čapka.   Příběh o dr. Vitáskovi v   podání Vladimíra Šmerala,   který objeví jen tak   náhodou koberec, a je to   opravdový pravý a nemá   šanci ani jej koupit, a ani   se mu nepodaří jej   ukrást.Tu mu pomáhá   František Filipovský. Zde   příběh stojí na   vynikajícím hereckým   výkonu Olgy Scheinpflugové,   mezi jinné, manželky Karla   Čapka. Dr. Vitásek si musí   nechat přejít chuť, neboť   boj byl již dopředu   prohraný. Sňatkový   podvodník, v podání   Jiřího Sováka je další   skvělá povídka, která nám   přiblíží zatčení lumpa,   po kterém zůstávají stát,   jak zkoprnělý, ženy, které   do darebáka pumpují své   úspory. Zde vypomáhá na   kvalitě filmu i výkony   Vlastimil Brodský i děvče k   nakousnutí Jiřina   Bohdalová...

Tak především POZOR, pro   všechny, doktor Vitásek   nechodí k paní   Sever//ý//nové nýbrž k   paní Severinové. To měkké   i je zcela zřetelně vidět   na ceduli nad jejím krámem.   Tak to jen tak na okraj. K   filmu jako takovému, je to   výborná komedie a to dva   krát. Oba příběhy jsou   pojaty velmi dobře, má to   vynikající herecké   obsazení a rozhodně to   stojí za podívání. Paní   Bohdalová jako stydlivka je   tu prostě kouzelná.

Bohdalka s culíčky a   Janžurka s copánky:)
Více se mi líbila druhá   povídka, herecký výkon pana   Sováka a vyúčtovávání   jeho režií při sňatkovém   podvodnictví. A pak si rovnou   naběhl na vidle.
Zaujaly mne drobnosti, jak   v první povídce vypadala   paní Scheinpflugová jako   vetešnice a v druhé jako   majitelka masny. Jak v druhé   povídce byl policejní rada   pan Marvan a jeden z   vyšetřujících komisařů   František Filipovský a   další detaily. Milé   pokoukání.

Dvě Čapkovy povídky ve   vynikající režii Jiřího   Krejčíka představující   ryze český jemný humor.   První je o touze získat   vzácný koberec jedním   sběratelem. Příběh ukazuje   co všechno je pro to ochotný   udělat a vskutku je to k   pousmání. Druhá je o   nenapravitelném sňatkovém   podvodníkovi. Nedá a nedá   si pokoj, až je nakonec nucen   vstoupit do soukromého   života komisaře, který ho   neustále zatýká. Tady je   největší zajímavost role   pana rady ztvárněná   Jaroslavem Marvanem a jedním   komisařem Františkem   Filipovským. Fakt, že si to   později zopakovali v seriálu   'Hříšní lidé města   pražského' zřejmě není   náhoda. Celkově je snímek   nijak neurážející a velmi   dobře natočený. Chvála   Krejčíkovi, který to uměl   takhle dobře podat.

Není nic těžšího....
...než hodnotit povídkový   film. Zvláště pak tehdy,   kdy jedna povídka je víc   než vynikající, druhá   slabší, spíše nijak   nevybočující průměr. Ale   musíte hodnotit komplexně   jako jeden film. Odpusťte mi,   že i tak nadržuju svými   osmi body první povídce   Čintamani a ptáci. Ta je pro   mne naprostou neotřesitelnou   a maximálně vtipnou   klasikou. Příběh   sňatkového podvodníčka   taky baví, ale znáte to -   už se vám jaksi správně   nezaryje pod kůži a   víceméně jej pouštíte z   hlavy. Tak kolik dát? V   prvním případě by to bylo   za 10 jednoznačně (i víc),   podruhé je to tak 4,5...vím,   že nejsem zcela objektivní,   ale menší jak 8 kvůli   Čintamanům fakt dát   nemůžu. Já prostě miluju   postavu skvěle zahranou   Vladimírem Šmeralem, který   udělá i nemožné, aby   získal do své sbírky   vzácný koberec paní   Zanelliové, jež se však   "válí" pod spící   "čubou" (nebo čuba   se spíš válí na   koberci...) ve vetešnictví   paní Severýnové. Jeho   trnitá cestička je   dlážděna papírky měnové   hodnty 1. republiky, protože   jak jinak by získal jen tak   patřičné informace, že jo?   Tak nad tou malou korupcí   decentně zavíráme oči,   když se dusíme smíchy při   scéně, jak náš kobercový   sběratel čeká na svého   profesionálního kasaře   (super výkon Josefa   Hlinomaze, maximálně   hlučného a posilňujícího   se kapkami lihového moku) a   přihlížející štamgast v   hospodě v podání pana   Menšíka vyzvídá:   "Čekáš na   Mařenu?" Sběratel   chudák neví, jak z té   situace vybrusit, no,   řekněte - přece mu nebude   říkat, že tam čeká na   zloděje z povolání. A tak   nenápadně směrem ke   kolegáčkovi popojede   lákavý papírek. Díru do   světa tím ovšem neudělá,   neboť štamgast jaksi   nechápe, proč by se v pajzlu   nemohlo veřejně říct, že   někdo čeká na jistou   charitativní pracovnici   dobrovolného dárcovství:-))   O ledviny vážně nejde. S   úšklebkem to tedy komentuje:   "Ty seš ňákej   fajnovej, hele..."   Později na toaletě (pánské   WC je zeď, kde se...no, to si   domyslíte) mu tedy ještě   pomstychtivě vpálí:   "Mařena dneska   nepřijde, má hosta."   Kdyby jen chudák věděl, že   celá ta správná situační   komedie podle Čapkovy   povídky je jen a jen kvůli   starému hadru, ježíš -   pardon, paní Zanelliová, já   zapomněla, že to   je..."Váš rodyný kus   po grospapá.":-)))

Výborný režisér, skvělá   plejáda výborných herců   té doby, ale mě to   tentokráte nějak nesedlo.   Čím to, nevím a dost mě to   mrzí, protože jsem se na   tento film docela těšil.   Usmívat jsem se usmíval,   nenudil jsem se, ale ono to   zkrátka nebylo. Každý den   zkrátka není posvícení.

"Bůh lásky není nic   proti vášni   sběratele." Tyto slova   vyřkne v první povídce   Vladimír Šmeral jako   posedlý sběratel koberců a   každý, kdo propadl   jakékoliv sběratelské   vášni mu dá jistě   zapravdu, tedy i já :D.   Scéna, když jde s nalitým   Josefem Hlinomazem ukrást   perský koberec je dokonalá.   Ve druhé povídce   sňatkového podvodníka s   roztomilou grácií ztvárnil   Jiří Sovák. Oba příběhy   Jiří Krejčík zfilmoval   tak, že čapkovský nádech   je všudypřítomný. Hudba   Zdeněk Liška, tady není co   dodat, orientální zvuky   nádherně vyplňují první   povídku. Jen je škoda, že   film neprošel   restaurováním, i když ho   ČT vysílala v HD kvalitě,   obraz byl mizerný. Třeba se   časem dočkáme, snímek by   si to určitě zasloužil.

Mně se velice líbila první povídka
Povídka Čintamani a ptáci   od Karla Čapka se mi velice   líbila. A toto její filmové   zpracování z mého pohledu   nemá chybu. Dobří herci,   perfektní vystižení   atmosféry... Druhá povídka   už mě tolik neokouzlila, ale   Jiřina Bohdalová i J. Marvan   jsou v ní úžasní.

O první povídce už zde bylo   psáno ,já osobně mám   radši tu druhou s dvojicí   Sovák -Brodský,má přece   jen trochu rychlejší spád a   Marvan si zde střihne radu   jěště před   panoptikem.Rozkošně   infantilní Jiřina   Bohdalová.
V kolika   filmech asi hrála Libuše   Havelková ženu   kriminálního delikventa?

Náherný
Celkově je to   film...pardon...dvojfilm   naprosto povedený.Přesně ve   stylu pana Krejčíka s   důrazem na malou roli nebo   detail.Pan Hlinomaz v první   povídce naprosto zdobí a   paní Bohdalová v povídce   druhé je skvělá.Ale   samozřejmě všichni jsou   velmi dobří a Jiří Sovák   vyhrává.Kdykoliv si tento   film...pardon...dvojfilm..velm   i rád připomenu