Haškovy povídky ze starého mocnářství

"Sníst to Oni milostivá paní, tak už   určitě chcípli!" :D Miluju Haška!!   Každá z povídek zde uvedená je totální   nářez a každá trefně vystihuje charaktery   postav a postaviček, navíc dokonale zahranými   naší tehdejší hereckou elitou. Tohle je fakt   palba co tam herci předvádějí! Nemá cenu je   jmenovat, tady každý válí na sto dvacet   procent! Doba je zachycena taky dokonale, myslím,   že nic lepšího od Haška zfilmováno nebylo   (snad jen s výjimkou Švejka). Tohle je zkrátka   dokonalost! Haškologové musejí být nadšeni!   Jedinou chybu spatřuji v tom, že to strašně   rychle uteče a já bych chtěl víc, víc, víc!   Čtyři povídky jsou málo. Zde jsou jejich   názvy : Polévka pro chudé děti, Schůze   obecního zastupitelstva v Mejdlovarech, Trampoty   pana Tenkráta, Vzpoura trestance Šejby. Moc rád   bych se někdy v budoucnu dočkal filmu v   restaurované verzi, nebo kdyby ho aspoň   některá televize (např. ČT3) odvysílala v HD   kvalitě. Zatím se tak ještě ani jednou   nestalo.

Nikdo jiný tak perfektně nezachytil lidskou   povahu jako Jaroslav Hašek. Jeho nejslavnější   Švejk budiž příkladem. Ale nebyla to pouze   tato postava. Jaroslav Hašek má na svědomí   spoustu povídek, jejichž kouzlo je v mnohem   kupodivu poplatné i dnes. Svým černým   humorem, anarchismem, antimilitarismem,   provokativními narážkami a téměř   neznatelnými psychologicko,-filozofickými   přesahy ve svém díle naprosto předčí   očekávání. Myšlenky povídek a danou   atmosféru se pokusili v roce 1952 zachytit   filmaři a buď jak buď, povedlo se. Vyrobili   povídkový film obsahující čtyři povídky,   jejichž obsah a satirický nadhled by mohlo   závidět i Divadlo Járy Cimrmana. A není to   pouze zásluhou scenáristů Ivana Oswalda   a Karla Feixe, kteří povídky výborně   přepsali do filmového scénáře, či režiséra   Miroslava Hubáčka, který naprosto věrně   zachytil atmosféru všech povídek, ale hlavně   všech herců, kteří pochopili charaktery svých   postav a zcela podle představ Jaroslava Haška   je zahráli. Tohle je filmové dílo, které se   již nikdy nepodaří zopakovat.

Film je velice dobrý, hrají zde nejlepší herci   svého času a není chvíle, že by se divák   nudil. Jde o povídky, kde v jedné z nich,   kníže vaří polívku pro chudé a díky F.   Smolíkovi je to úplně senzační...

Nádherně zpracované povídky a vynikající   herecké výkony. Pokaždé mě dostanou - a   Smolík jako již degenerovaný šlechtic je   přímo parádní.

Haškovy povídky jsou velmi těžký materiál k   převedení do filmu. Neboť není z nich   jednoduché vyloužit jemné a téměř   nepostižitelné ironické podtóny. To může   zvládnout jen opravdový Haškův znalec, to jest   ten, kdo jeho nesmrtelnému dílu rozumí. A musí   mít k tomu také hodně nadaných herců.   Obojího zde bylo, myslím, dosaženo k plné   spokojenosti. Ještě bych chtěl dodat, že   humorista Haškova formátu, anarchický,   posměvačný, provokativní, v dnešní době   zoufale chybí. Jak ten by ji uměl zesměšnit!   Látky by měl věru přehršel... P.S.: Když   jsem četl Trampoty pana Tenkráta - zvlášť tu   část, kdy se dáví vlasem v dortu - chechtal   jsem se dva dny v kuse, kdykoliv jsem si na to   vzpomněl. Ve filmu to ani zdaleka nevyšlo tak   legračně jako přímo z geniálního Haškova   pera.

Hlavně první povídka je bezchybná:-). Ostatní   jsou také dobré ale ta první je prostě   nejlegračnější.//////
Většinou se   povídkové filmy velmi špatně hodnotí, pokud   jsou povídky různé kvality. Zde však neváhám   a hodnotím jednoznačně a bez potíží.

Roztomilý přepis několika povídek J. Haška -   já osobně mám nejraději Polévku pro chudé   děti, hlavně tu scénku,kdy se při nabírání   na ochutnávku vrchnosti v kotli převalují ty   staré holínky...Dobrou chuť!!! :-))

Černobílý film z roku 1952 ale boží. Herecký   konzert především v povídce Polévka pro   chudé a Knedlík. Takové herce si myslím už   skoro nemáme. Národní divadlo ve filmu Smolík,   Vojta Pivec, Šejbalová, Marvan, Vojta, Pešek,   Hrušínský, Filipovský atd. Nesmí chybět!!!