Lída Baarová

Pokusím se zapomenout na   svůj velmi vyhraněný   osobní názor na hlavní   postavu a vyjádřit pouze   dojem z filmu jako takového i   když to není lehké od sebe   oddělit. Film má na naše   poměry až nebývale   kvalitní mezinárodní   obsazení a jak Karl Markovics   tak Gedeon Burkhard zvládli   své party výborně. Táňa   Pauhofová ale v hlavní roli   už zdaleka tak brilantní   nebyla a jako fatální kiks   mi přišlo obsadit Pavla   Kříže do role Adolfa   Hitlera. Navíc jako   životopisný film je to dost   nepřesné a řekl bych   nemístně zidealizované   (krajně nemístně). Ocenit   se dá naopak kvalitní   výprava a důslednost v   dobových reáliích. I tak je   to ale podle mého jenom   průměrný film a režisér   Renč by si měl už konečně   uvědomit, že je sice dobrý   filmař ale žadný Oliver   Stone nebo Woody Allen.

Ten životní příběh je   kulervoucí a zasloužilo by   si to mnohem, mnohem lepší   film. Nemám nic proti   Renčovi, ale tohle je prostě   nuda. Není to přínosné ani   pro toho, kdo by snad náhodou   příběh Lídy Baarové   neznal. Přitom potenciál je   to obrovskej. Jenže Lída   Baarová je tady děsně   povrchní, a i když to   vyznívá v její prospěch, i   jejímu největšímu   fanouškovi je nakonec jedno,   že ji zavřeli. Stejně tak   si nemyslím, že druhý muž   Třetí říše byl uslintanej   uzlíček nervů. Nepovedl se   ani Gustav Fröhlich s   vizáží místního   obšourníka s lascivním   výrazem. A když slyšíte   řvát Hitlera, pořád je to   ten známej hlas Štěpána   Šafránka z Básníků.   Takže z hereckého obsazení   mě nejvíc bavila Lenka   Vlasáková, jasně čitelná   a jako jediná racionálně   jednající. Do toho   probíhají nijaké dialogy a   z dnešního pohledu snadno   zakomponovaná vizionářská   moudra typu hlášky Ljuby   Hermanové, aby holky   (Baarová, Mandlová) jednou   neplakaly. A kde chybí emoce   či akce, je nasazena   neadekvátně apokalyptická   hudba Ondřeje Soukupa.   Baarové vlastní životopis   Života sladké hořkosti taky   není úplně objektivní, ale   ten mi aspoň nabídl napětí   a rád jsem se k němu   několikrát vrátil. K   tomuhle se vracet nebudu mít   potřebu.

Životopisné filmy mám   ráda, ale tady jsem hodně   zklamaná. Takhle laciné   pojetí svého životního   příběhu si Lída Baarová   nezasloužila, ať už byla v   reálu jakákoliv. Táně   Pauhofové to sice slušelo,   ale co se hereckého charisma   týče, prohrávala se Zdenkou   Procházkovou, starší   představitelkou téže   postavy, vysoko na body.   Křížův Hitler působil   směšně, zato němečtí   herci G. Burkhard i K.   Markovics se svých rolí   zhostili s profesionálním   přehledem. Podivná, rádoby   erotická scénka s krbem a   plameny je vrcholem nevkusu.   Kupodivu mnohem   povedenější mi připadaly   scény, které s Baarovou   přímo nesouvisely - např.   hrůzná Křišťálová noc,   či Zorčino ponížení a   její sebevražda.

Nuda nuda, šeď šeď.   RYchlé sehrnutí. Bohužel   dost pravdivé. Některé   záběry se mi docela líbily   barevně, ovšem o vykreslení   atmosféry nemůže být ani   řeči. Není mi jasné, proč   film vznikl. V podstatě jsem   se nic nedozvěděla, pokud to   měl být dokument a ani jako   romance mě to neuspokojilo.   Dokonce ani jako tragédie to   neobstojí... je to všechno   tak nějak na půl cesti.. a   nakonec nedojdeme k ničemu.   Vzhledem k obsazení jsem   čekala něco mnohem   kvalitnějšího. Bohužel.

Už před lety jsem si   říkal, ten život Lídy   Baarové, ten by stál za   zfilmování. Četl jsem   několik knížek, ať už   její vlastní vzpomínkovou,   nebo těch, kde vzpomínali na   ni jiní. Také mi rukama   prošlo několik knih   různých publicistů. Na   její život jsem si nějaký   ten obrázek udělal. Proto   jsem byl nyní hodně   zvědavý na to, jak se Filip   Renč ujme svého úkolu.
Než jsem na film zašel,   setkal jsem se s hysterickou   kritikou pražské kavárny.   Dopředu a hlasitě řvali   lidé, kteří moc nemusí   Filipa Renče. Takové   zlostné odsouzení si   zaslouží více chutí na   film jít. Osud Lídy Baarové   by byl na seriál, musel se   však vtěsnat do asi   dvouhodinového filmu.
Kritizovány jsou určité   časové zkratky, třeba ta z   roku 1940 a hned do roku 1945.   Nejlepší odhad pro   prvorepublikové herečky měl   režisér Otakar Vávra. Z   tria Baarová – Mandlová   – Gollová za skutečnou   herečku uznával Gollovou.   Tento film je o Lídě   Barové. Ve své době pěkná   šťabajzna a kdejaký   hlavoun, nejen filmový, se ji   snažil dostat do postele.   Film nelíčí blíže   dobrodružné útěky Lídy   Baarové z Německa a později   z osvobozovaného   Československa. Nelíčí,   jak byla zadržena a předána   českým úřadům.
Film začíná tím, jak   byla Ufou oslovena, aby   přijela do Berlína na   kamerové zkoušky. V té   době však už u nás byla   velkou hvězdou. Do hloubky   moc nejde, pokud jde o její   vztah k německému herci   Gustavu Fröhlichovi.   Poměrně realisticky je   vylíčeno její setkání s   nacistickými pohlaváry. Zde   tvůrci čerpali ze   vzpomínkové knížky Lídy   Baarové.
Film líčí   i osud jednotlivých členů   rodiny Lídy Baarové. Než se   Lída dostala po válce z   vazby na svobodu, zemřela   během výslechu na policii   její matka a sestra Zorka   spáchala sebevraždu. Otci   bylo nutné ze zdravotních   důvodů amputovat nohu.
Pokud jde o herecké   obsazení, tak snad bych měl   jen tyto výtky. Pavel Kříž   pro roli Adolfa Hitlera je   špatnou volbou. Toho   Štěpána Šafránka mu   prostě nelze odpárat. Do té   role Adolfa Hitlera se   nehodil. Pak se mi nelíbily   herecké výkony v postavách   policistů, kteří po válce   vyšetřovali obvinění Lídy   Baarové. Ty role byly   sehrány příliš   křečovitě.
Celkově   snímek není špatný. Ale   určitá skupina filmařů a   pražských intelektuálů se   postará o to, aby Renč se   snímkem neuspěl.

Láska je někdy slepá,,,,
O Lídě Baarové se říkalo,   že byla naivní a pro roli by   udělala cokoliv, ale byla   jediná taková? NE určitě   ne, film se mi celkem líbil   ačkoliv první půle není   tak zajímavá a občasné   řečičky a romantika mě   nebavily. Ale zas tohle nebyl   akční film, že. Na její   lásku se špatným mužem   více asi doplatila později   její rodina a také chybou   bylo odmítnutí natáčení   filmů v Americe, ale po   bitvě je každej chytrej.   Konec filmu je nejsilnější,   jak scéna s Goebbelsem co   zhasíná lampičku, tak řeč   novinářky v podání Hany   Vagnerové, ano nic není   kolikrát jen bílé a   černé. Na naše poměry   působí snímek velmi   slušně po výpravné i   technické stránce, jak je do   detailu pravdivý nevím, ale   na závěr samotná slova   Lídy Baarové. „To je   právě to. Co jsem z toho   měla? Byla jsem pošetilá,   blbá, slávou opilá a proti   své vůli jsem se vlastně   nepěkně zapletla do dějin.   A za tuhle pošetilost jsem   strašně krutě   zaplatila...“

Pro mě zajímaví hlavně z   historického hlediska,s   hereckými výkony spokojenost   s některými míň P.Kříž   jako Hitler špatný,Goebbels   zas naopak dobře   vybraný.T.Pauhofová jako   Lída nebyla vůbec špatná.

Opovrhované herečky
Tuhle dobu většina z nás   nezažila. Těžko hodnotit   lásku k vrahovi a jeho   "soudruhům".   Baarová po sobě zanechala   hodně filmů, se svým   "strnulejším"   herectvím. Na její filmy se   koukat dá, je tedy otázka,   zda jí zatratit, nebo   litovat. Prostě se zapletla s   dobou, která nebyla dobrá.   Ta doba už expirovala.
Zajímalo by mě, zda   jednou bude natočeno něco   podobného po čase (kdy to   špatné bude také   pozapomenuto) i o další   herečce s podobným, ale   úplně opačným, osudem, o   Jiřině Švorcové. I ona   byla stejně hloupá. I ona se   doživotně zapletla s vrahy,   lobovala za komunisty, kteří   v 50 letech také vraždili   nejen své odpůrce. I ona   byla na vrcholu slávy. Na   některé její filmy se také   dá koukat i dnes. I ona   některým lidem pomohla z   maléru ... i ona po změně   politické situace padla na   drž.u ... sice jí nehrozila   smrt, ale opovržení   většinové společnosti se   dočkala. Přesto někteří   na ní vzpomínají jako na   osobu, která pomáhala ...   Já osobně jsem jí rád   neměl, líbil se mi o ní   vtip, že se bude stěhovat do   Indie, kde prý jsou krávy   posvátné a nesmějí se   střílet. Přesto si myslím,   že i ona by si po čase   zasloužila podobný film,   jako Baarová s podobným   osudem ... Na rozdíl od   Baarové Švorcová svou   hloupost nikdy neuznala a   zůstala pevná v původním   přesvědčení až do smrti.

║Rozpočet CZK   80miliónov║Tržby   Celosvetovo $2,478,000▐   mdlé až hrôza, po pol   hodine to úplne otupí smerom   do kómatu, skôr než kino   film to má bližšie k TV   inscenácii ale veľmi   nevýraznej, či len zlej /?%/

KLIDNĚ MNE KAMENUJTE, ale já   jsem z filmu o Lídě Baarové   nadšená a nechápu některé   negativní ohlasy. Filip Renč   odvedl poctivou práci a   naprosto věrně se v jeho   snímku odráží celá   společenská složitost doby   a není proto snadné pochopit   správně vše, co divákům   nabízí. A nabízí se toho   hodně...od kostýmů, které   nemají chybu stejně jako   hudba, až po výborné   herecké výkony. Toto silné   téma je velmi citlivě   zpracované a tak věřím,   že hluboký lidský příběh   kontroverzní české herečky   si najde spoustu vděčných   příznicvů.

Příběh Lídy Baarové je   kromě vztahu s Goebellsem   poměrně málo známý.   Bohužel filmové provedení   Filipa Renče mě moc   nebavilo. Výprava asi   nákladná, ale to   zpracování nenadchne. Táňa   Pauhofová hraje dobře, ale   nějak mi do charakteru Lídy   Báárové nepasuje.   Sumasumárům zklamání z   Renčova promarněného   pokusu.

Obhájit neobhájitelné...
...asi měl tento film.
Za mě po řemeslné   stránce v pořádku.   Diskutabilní pro mě je   obsazení notorického   klaďase Pavla Kříže do   role megahajzla Hitlera a už   tradiční obsazení   snowboarďáka Jiřího Mádla   do role, která se k němu   absolutně nehodí, ale je to   režisérova volba...
Po shlédnutí tgohoto   filmu, i dokumentu od Hany   Třeštíkové jsem si udělal   subjektivní dojem, že lady   Baarová svého chování   nikdy nelitovala. Do dnes je z   jejího projevu cítit pýcha   nad tím, že dokázala motat   hlavy nejmocnějším mužům   své doby, ať už to byli   sebevětší šmejdi. Těžká   závislost na alkoholu a   nikotinu, kterou si slavná   herečka sebou nesla po zbytek   svého života je jen   důsledkem výčitek   svědomí.

A komu tím jako prospějete?   Otázka, která mi vrtá   hlavou po shlédnutí Lídy   Baarové v aktuálním pojetí   Filipa Renče. Obraz Lídy   jako někoho, kdo si vlastně   ani moc neuvědomoval, co se   to kolem ní děje, mi   přijde.. vlastně nevím,   jestli jde o naivitu,   filmařské neumění nebo   snahu o hledání obhajoby pro   neobhajitelné.

Nic moc
Zajímavý film o osodu jedné   české herečky. Celkově   zajímavé, ale nepochopil   jsem, proč jsou některé   dialogy v němčině, ale   Hitler například mluví   česky :( škoda, nehledě na   to, že Kříž coby Hitler   fakt nic moc.
Osobně   myslím, že z toho šlo   vymáčknout daleko víc. Na   jedno podívání ok.

Inu...
Inu, co se dá upřímněji na   tenhle film říci, než uznat   většinový názor kritiky za   hloupý, neprofesionální a   nevýstižný. Většinový   názor, který tento film   nabyl úsudku zlikvidovat. A   sám za sebe říkám, že   obdivuji každého kritika,   který tento film dokáže   nazvat ještě jakýmkoliv   slušným výrazem. Já sá to   nedokážu. Film předsudky   budící už jen dle   obsazení, svými negativním   dojmem o režii, neselhal! A u   pana Renče bohužel vidíme i   tentokrát, pohádku,   srdceryvných výstupů,snahy   o vyvolání patetizačních   empatii a vše v absolutní   faleši a jen za účelem si   vyzkoušet, zda Brechtovské   zcizovací efekty fungují i   před kamerou. Scénář   působící spíše jako   Ordinace v Velkoněmecké   zahradě, který by svedl   napsat naprosto kdokoliv lépe   či hůře vzdělaný. Co se   týče historických   souvislostí, tak bych na   místě filmařů děkoval   Bohu, že většina dnešního   národa tyhle věci nepamatuje   či se jimi nezabývá do   takové hloubky, či jen nemá   sílu ani zapotřebí si s   nikým z realizačního týmu   špinit ruce rozbitím držky!   Tohle co se pustilo do kin jen   dokazuje kolik talentu je za   potřebí záskat Státní   vyznamenání za přínos   české kultuře, z rukou pana   Zemana.
Ovšem   nebuďme tolik upřímně   kritičtí...jedna věta   přeci jen odpovídá všemu   úmyslu i době ztvárnění   celého filmu(Po smrti Lídy   Baarové).
"Váš   trest převyšuje Vaši   vinu." Tohle zní   naprosto výstižně. Dej   Pánbůh pokojný odpočinek   paní Baarové, ale tohle   kdyby viděla za svého   života, dovedu si představit   že by to byla naprosto   ideální poukázka na infarkt   zdarma.
Nejsem si zcela   jist jakým způsobem se   snažil (F.Renč se svým   ensemblem) tento film   vytvořit, aby pyšně nesl   příležitostný podtitul:   Podle skutečného   příběhu(či Podle   skutečných událostí   apod.)! Sám za sebe říkám,   je mi na zvracení a pokud je   současná komercionalizace   tolik štědrá, že pustí   lidem do kin tuhle   zhovadělost, pak bychom měli   opět do českého národa   přivést myšlenky o   redefenestraci.Doufám, že   F.Renč i celý tvůrčí tým   dostal zaplaceno a kritikou   vyeteno dostatečně na to,   aby si příště lépe   rozmyslel vůbec lozit před   kameru či se vůbec jen   chopit tužky a něco podobně   ohavného vytvořit...

Životopisný?
Spojení Renče s Ivanem   Hubačem již podruhé   vyplodilo děsný shit. Drzost   nazvat tento paskvil   životopisným filmem a pobrat   na něj jednu z nejvyšších   dotací. Fraškovitě   působící celý příběh,   herecké obsazení s   prominutím špatné, navzdory   obsazení i herci dobrými.   Navíc nudné, občas se jeden   může i smát. Ale to asi   cílem nebylo.

Trochu málo
Nemohu jinak než zůstat v   hodnocení na půli cesty.   Takové nosné téma a   velkorysý rozpočet by si   jistě zasloužily ještě   něco...víc. Chápu, že jako   laik nemohu mnoho věcí   dostatečně fundovaně   posoudit, ale...Ještě před   návštěvou filmu jsem se   rozhodla negativní kritiky   ignorovat, protože na mě   působily jako trochu jalové   výkřiky intelektuálů,   kteří tak nějak považují   za svoji občanskou povinnost   vyslovit dílu, jež kladně   hodnotil Miloš Zeman, krajní   nedůvěru. A připadá mi,   že Filip Renč se ve   filmových kruzích patrně   netěší dobré pověsti.   Bohužel, v některých bodech   musím dát těmto recenzím   za pravdu. Jediné, co   považuji za trošičku   nespravedlivé, jsou odsudky   na hudbu pana Soukupa. Abych   to shrnula - některé scény   skutečně působí komicky,   ač se tímto směrem jistě   tvůrčí záměr původně   neubíral. Při slzavém   údolí v podání filmového   Goebbelse, který štkal do   telefonu: "Führer na mě   řval" mi samovolně   začaly cukat koutky. Dabing v   podání pana Preisse byl   totálním krokem vedle.   Devizou Goebbelse přece byl   hluboký podmanivý hlas. Pan   Preiss je nepochybně skvělý   dabér, má příjemný a   kultivovaný projev, ale pro   tuto úlohu se absolutně   nehodil. Mnohdy kritizovanou   scénu křišťálové noci   bych naopak nehodnotila vůbec   příkře, v tak emočně   vypjaté scéně trocha toho   patosu není na škodu. Pro   mě osobně byla právě tato   scéna jednou z   nejpůsobivějších. Byla   vlastně jedinou, která ze   mě dokázala vyždímat   opravdové emoce. Herecký   projev Tatiany Pauhofové to   tedy rozhodně nebyl. Za celý   film ve mně neprobudila   hlavní hrdinka ani trochu   sympatie a vlastně ani   žádné antipatie. Byla   jakási nijaká. Plochá.   Občas koketně zakoulela   kukadly, občas posadila hlas   do svádivé a laškovné   intonace a... to bylo tak   nějak vše. O skutečné   paní Baarové prý někdo   prohlásil, že ve   skutečnosti byla velmi   chladná. Takhle mělká a bez   výrazu ale být jistě   nemohla. Výkon paní   Stašové pár recenzentů   rovněž zrovna nechválilo -   mně se její maminka Babková   líbila, byla lidská,   přesvědčivá...ač z ní ve   filmu udělali takovou   jednodušší pani a   maloměstskou husu. Obsazení   Lenky Vlasákové do role   Magdy Goebbelsové se ukázalo   jako skvělá volba. Byla   naprosto výborná a   uvěřitelná. Pro mě   subjektivně nejlépe   uchopená postava. Hitler v   podání pana Kříže opravdu   budí spíše rozpaky, on   podává takový velmi   snaživý výkon, ale je tam   prostě nějaká křeč,   nemůžu si pomoct. Mezi   slabiny filmu patří i to,   že spousta věcí zůstává   nedořečena, nebo vůbec   nevyřčena. Chápu, že za to   asi může výsledný střih,   chápu význam filmové   zkratky, ale některé aspekty   ze života paní Baarové by   si jistě zasloužily více   prostoru (třeba okolnosti   podstoupeného potratu, její   filmová kariéra v Čechách   za Protektorátu apod.).   Oproti tomu epizoda s   asistentem režie v podání   Jiřího Mádla mi přišla   naprosto zbytečná. Sečteno   a podtrženo - nepovažuji   film vyloženě za propadák,   ale přesto výsledný dojem   není nijak oslnivý a je tam   taková pachuť z promarněné   šance...

Nebudu opakovat komentář   přede mnou, ale musím   souhlasit. Herečka Pauhofová   (vlastně skoro všichni)   přehrávali takovým   způsobem, že jsem si   myslela, že jde o nedělní   estrádu. Přes dvě hodiny   póz, našpulených rtů,   culení jako na bonbon a   lascivních pohledů. Přitom   Baarová, se takto nidy   netvářila, jen ta fotka na   obálce se zdviženou bradou   už je jako jíné postavy a   ne její. Postava Goebbelse je   vůbec perla, jen jsem   čekala, kdy se zvedne   hitlerova fenka a ukradne   neurotickému   "Štokimu" housku se   salámem. Dabing pana Preise   (jako dědečka z pohádky)   snad režisér nemohl myslet   vážně, korunováno   ubrečenou větou "Hitler   na mě řval...". V tu   chvíli jsem myslela, že   spadnu ze sedadla. Tohle   přece nebyl film do kina ale   na uvolněný program na ČT1,   kdy se heká a sténá na pidi   otomanu, kde srdce jihnou nad   zapřenou mrzákovou   protézou. Ani tomu nízkému   rozpočtu se nedá tleskat,   když po celé ČR nenašli   jediné nádraží, kde by   nebyla plastová okna. Dvě   hvězdy pouze za kostýmy,   Magdu Goebbelsovou, Hitlerovo   (Křížovo) rozčílení a   Jiřího Stracha, ale ten se   tam bohužel mihl pouze jen   pár minut.

...
Videl som to asi len od   polovice. Umelecky dojem nic   moc, skor som sa dozvedel   nieco z historie. A Pauhofova   je fakt pekná, až mi je jej   ľúto...

pěkné, ale celkově zklamání
Na tento film se dá podívat   tak jednou. Neskousla jsem   M.Stranského a V.Praise v   dabingu. J. Mádla mám ráda,   ale tak jako se s B.Polívkou   nehodili do Bathory, tak   ještě méně se hodil   Mádlův štěk do tohoto   filmu. J.Kříž coby Hitler   mi nevadil a ostatním hercům   musím říci BRAVO !!   Celkový dojem mám ale   smíšený. Takový příběh   by si zasloužil něco   lepšího. ...

Povedeny snimek
tak jsem konečném viděl   Lídu Baarovou a musím   říct, že se mi film moc   líbil. ...nechápu to   záporného hodnocení.   ..naopak film byl pro mě   velmi překvapující. ...a i   záporného komentáře na   stranu Kříže coby Hitlera   moc nechápu. ...myslím, že   se toho zhostil moc dobře.   ...samozrejme se tam najdou   chybičky, ale celkove si   myslím že dobry. ...něco   jiného je divné   přerozdělení penez z   fondů na ceske filmy, kdy   tento film dostal víc než   polovinu z rozpočtu, což   děla 15.mil korun....je   pravda, že je to nestandartni   a několik lidi se od toho   distancovalo. ...nicmene jako   film takový si myslím že se   povedl a Renc ukázal své   schopnosti.....

Hnus
Patos, kyč, doporucuji   dokument od Třeštíkové a   tímhle neztrácet čas.   Nechapu jak nekdo mohl dat na   tenhle film peníze, jenom   doufám ze nepřispěl   státní fond nebo jina   státní organizace.

dobry film
Po dlouhe době solidni   film.Herecke obsazeni a   hlavně mne mile překvapil v   roli Hitlera Pavel   Křiž.Dobře vystihnul taky   to prskani čimš byl Hitler   proslaven.Byl to přijemně   prožity večer

Plus pro Baarovou
Navzdory různým negativním   komentářům musím říci,   že film se mi velice líbil.   Dokonce v mém okolí, u   všech, kteří film také   viděli, jsem zaznamenala v 99   procentech pouze kladné   hodnocení. O Lídě Baarové   mám hodně načteno, udělala   jsem si dost přesnou   představu o její osobě.   Myslím, že film se snažil   co nejlépe vysvětlit její   jednání tím, že nám dá   představu o její osobnosti,   o její povaze a o jejích   touhách. Vlastně jí   přinesl takové plusové   body, co se týká   historického hodnocení   jejích prohřešků. Mimo   hlavní představitelky,   která se mi velice líbila,   se mi líbil i výběr   dalších herců. Také jsem   se ráda pokochala pohledem na   nádherné toalety dam,   nádherné dobové interiéry.   Hodnotím film kladně.

Zklamání
Tento film jsem si musela   nechat rozležet tři dny v   hlavě, než jsem se rozhodla   napsat svůj názor. Možná   bohužel jsem jako první   viděla dokument od Heleny   Třeštíkové Zkáza krásou.   Ten mě naprosto uchvátil.   Skvěle zpracovaná životní   cesta Lídy Baarové   perfektně prostříhaná   ukázkami z jejích filmů,   které vytvářely pocit   děje. Skvělé. Celá   životní cesta Lídy byla tak   zajímavá, že její osud byl   obrovským potenciálem k   perfektnímu filmovému   zpracování. Obrovský   námět. Velice jsem se   těšila na film od pana   Renče. A pak jsem jen smutně   zírala... Film by měl být   pojmenován Baarová a   Goebbels - romantická   šaráda o vztahu ubrečené   figurky Goebbels a   nicneříkající figurky   Baarová....toť vše.   Ohromný potenciál života   Lídy Baarové byl zcela   nevyužit a film byl zaměřen   jen na časové období   jejího vztahu s Goebbelsem.   Pokud by film pořádně   využil jejím životem   napsaný scénář, musel by   začít už od jejích   počátků 17-letého   děvčete z dobře   zajištěné rodiny, které se   podporované svou matkou   dostalo k filmu a začalo se   stávat v Čechách velkou   hvězdou. To se zákonitě   muselo projevit na jejím   chováním a vývinu jejího   vnímání světa. A   T.Pauhofová (představitelka   Lídy) by měla o čem hrát.   Dát postavě nějaký   rozměr,duši, osobnost.   Bohužel 3/4 filmu je   představitelka Lídy   nemastná, neslaná,   neuvěřitelná. Prostě o   ničem. Z ničeho nevychází,   nevyvíjí se a nikam nejde.   Nesoudím herečku Pauhofovou,   mám ji ráda, ale tady   prostě nebylo o čem hrát.   Nehledě na to, že je už moc   spojena se současnou dobou a   doba Lídy Baarové mi k ní   nesedla. To mnohem víc   zapadla do doby   představitelka Zorky nebo   představitel otce Lídy.   Postavu jsem ji začala   věřit až ke konci filmu,   kdy byla zavřena v   Pankrácké věznici. Tady už   bylo o čem hrát, byl tam   nějaký posun, ale tím to   skončilo (propuštěním   Lídy film skončil). Přitom   další životní osudy   Baarové byly ještě mnohem   zajímavější než období   působení v Německu a její   vztah s Frohlichem a   Goebbelsem, který ji pak   absurdně zamotal život. V tu   dobu 20 ti letá   rozhýčkaná, muži   obletovaná, věčně   filmující "holka",   nemohla předvídat budoucnost   a ty dějinné kličky si pak   z jejím osudem pěkně   pohrály. A to byl ten   obrovský potenciál, který   zůstal ležet nezpracován.   Film mohl ukázat její   další útěky, vztahy, boj s   osudem, silný příběh   ženy, který se musel chtě   nechtě projevit na jejím   vývinu osobnosti. A to by   byla pro její hereckou   představitelku obrovská   výzva. Nevím, jestli by v   tomto případě byla   T.Pauhofová ta správná   volba. Takže shrnuto : nic z   popisu k tomuto filmu nesedí   - životopisný? ani náhodou,   tak malý úsek života   vytržený z kontextu...,   drama? spíš komedie, když   Goebbels vzdychá a   pláče...historický?   bohužel tato přelomová doba   a její pokračování po   válce je zachycena velmi,   velmi zběžně. Jediné na   čem si tvůrci dali záležet   byli kostýmy a velká škoda   jich. Protože další   Baarovou, ten velký životní   námět už asi nikdo   nezpracuje a nám zůstane jen   tato romantická fraška.   DĚKUJI H. Třeštíkové za   její Zkázu Krásou.

Lída Baarová,
Hezký film, žel z konce   filmu vytvořil pan režisér   paskvil, patrně potřeboval   daramatický konec a natočil   nesmysl. Lída Baarová   nestála před soudem a nebyla   odsouzena, nestála pod   šibenící a samozřejm   nedostala ani žádnou milost.   Baarová byla sice   vyšetřována, ale pak   propuštěna s tím, že v   době ohrožení republiky se   ničeho nedopustila. Pan   režisér Renč by se měl   věnovat jiným   tématů,jestliže nechce   dodržet historii.

Lída Baarová
V podstatě souhlasím, že   film mohl být daleko lepší.   Některá obsazení a výkony   jsou opravdu děsná. Co mě   opravdu zaujalo, tak byla   neskutečná podoba Zdenky   Procházkové s   osmdesátiletou Lídou na   rozdíl od dost nepodobné   Pauhofové s mladou Lídou.

Vynikající film
Umělecky špičkově   zpracovaný vnor do jednoho   mimořádného Osudu.   Náročné téma, které Filip   Renč zvládl s geniální   bravurou. Neočekávala jsem   předem mnoho, ale film mne   naprosto uchvátil: výborná   volba herců, dokonalé scény   a kamera i hudba O.Soukupa.   Sugestivně působivé   prolínání vyprávění   staré Lídy s retrospektivou.   Film nemusí sedět běžnému   divákovi, protože, díky   bohu, není dobový a   komerční. Přesto nese   poselství o síle lásky,   která překonává všechny   ideologické hranice: Velké   téma, Velký film, který   řadím spolu se   Schindlerovým seznamem a   Přeletem nad kukaččím   hnízdem mezi světovou   špičku. Otázkou zůstává,   zda takovéto geniální dílo   bude rozpoznáno , oceněno   (neb duševního potenciálu   pod vlivem závisti mezi   "profesionály"   ubývá ) a nominováno na   Oscara..

Výkmit z průměrné šedi
Konečně velkolepé dílo v   porevoluční šedi českých   filmů s výjimkou   "Sekala". Filip   Renč znázornil život této   slavné herečky v průhledně   čistých symbolech vztahu   mezi pozemskou krásou a její   ďábelskou odvrácenou   stranou, která je chvilkově   překonána láskou. Výborný   výkon hlavní představitelky   -jak Táni Pauhofové, tak   Zdenky Procházkové jako   staré Lídy v klasickém   Renčově filmovém formátu,   který je tak obtížné   vytvořit. Výborná   fotografie, včetně   "inpainting" Lídy a   její matky do dobového   .Berlína.To vše lemováno   skvělou hudbou O. Soukupa.   Nemám žádných pochyb o   tom, že jde o nejlepší   Renčův film a současně   Oscarové dílo první   třídy.

Lída Baarová: Životopis versus podívaná
Filmu Lída Baarová je   vyčítána autobiografická a   historická nepřesnost,   která ve filmu bezpochyby je.   A tak divák očekávající   přesnou autogiografii nebude   uspokojen. Nelze tedy hodnotit   narativ filmu. Herecké   obsazení na první pohled   přináší velké   očekávání. Ovšem Pavel   Kříž jako Hitler NEEE, za   mne nepřesvědčivé. Postava   Goebbelse dává prostor pro   kreativnější ztvárnění,   které ovšem nebylo využito   (ne vinou herce). Táňa   Pauhofová jako Lída   chvílemi září a chvílemi   se v roli poněkud propadá,   za mne rozporuplné   ztvárnění. Ovšem Lence   Vlasákové jako manželce   Goebbelse role sedla jako   ulitá, podobně jako Simoně   Stašové úloha excentrické   Lídiny matky. A pokud se   člověk oprostí od   autobiografických a   historických vazeb ..., tak   film je především pěknou   vizuální podívanou.   Renčovi se opět povedlo   mistrně vytvořit sled   podmanivých vizuálních   záběrů a obrazů, které   člověka vtáhnou svou   obrazovou přitažlivostí do   jiskřivé atmosféry   filmového byznysu 30. let a   neklidné nálady   předválečné Evropy. A   Lída hraje všude a bez   skurpulí ....;) Takže za   tenhle jiskřivý a podmanivý   dobový obraz (za mne) 53%.   Třeba to bude jednou pěkný   film pro pamětníky;)

Nejednou se ztotožňuju   spíš s hodnocením na   FdB.cz, než tady (na   větším csfd.cz). Jen blb a   ignorant to může ohodnotit   odpadem. Skvělé české   životopisné drama, vše na   úrovni, ať už výprava,   kostýmy, výborné herecké   výkony a silný příběh a   děj. Není co vytknout.   Další důkaz, že se prostě   na nějaká procenta vůbec   nemá dát a udělat si svůj   úsudek. Ve mém okolí se   film líbil všem. Naprosto   podhodnocený film na csfd.cz,   ale to je jedno, jistě to   bude jeden z kandidátů na   příštího Českého lva.

Je to nedodělávka, protože   film končí v roce 1946.   Baarová jako osmdesátiletá   není Baarová. Podle   filmovamista.cz se pobyt   Baarové v Praze, kromě   sebevražedné scény její   sestry, natáčel v Brně. Asi   nejzajímavější byla její   role Viktorky, kterou dostala   v šestnácti letech, ale   tohle není o hodnocení   Baarové samotné, která   žila ve své vlastní   skleněné věži umění a   realitu kolem sebe vidět   nechtěla, protože věřila   "německé věci"   zřejmě až do konce svého   života. Podle mě Baarová   musela být pěkná fanatička   v duchu Vlajky a národní   cti. Tenhle temný stín její   osobnosti tam chybí, ale kde   to dohledat. Asi dost těžko,   protože ty její   protektorátní role   poskytovaly skvělé krytí   celému filmovému štábu.   Možná by pomohla   psychoanalýza. Američané to   taky v průběhu druhé   světové války dělali,   když nebyla jiná možnost a   potřebovali zjistit co se   děje v mysli Adolfa Hitlera.   Ale od toho je pan Renč   takový velký režisér, aby   se o tohle postaral. V tomhle   filmu působí Baarová jako   nevinná oběť a díky   předčasnému závěru jako   mučednice.