Nabarvené ptáče

Poměrně obsáhlá mediální   kampaň s podrobným popisem   nejbrutálnější scény a   tím, jak na festivalech v   Benátkách a Torontu utíkali   diváci z kina, byla malinko   přestřelená. Ale psychicky   mě to připravilo na to, do   čeho jdu. Nabarvené ptáče   rozhodně není nekoukatelný   spektákl plnej násilí.   Neznaje literární předlohu   říkám, že je to úžasná   metafora, poetická i   naturalistická. Se skvělýma   pointama a fantastickou   kamerou. Není to film, co by   člověk musel vidět   víckrát, ale v rámci   současné české tvorby   jednoznačně výjimečný   počin.

hodnocení
Technicky skvělé, příběh   uvěřitelný, člověka to   pohltí vizuálně úplně se   vpiju do scény. Tohle by   mělo být pro 3D brýle,   realitu. Surové,   existenciální, první hodiny   mi přišla dlouhá ale pak   byl najednou konec.....nad   hodnocením jsem přemýšlel   týden. Nakonec dávám 10,   nějak mi přijde že je to   zasloužené hodnocení za ty   exteriéry/interiéry, za to   že tam nebyla hudba která by   se nehodila. Za to že si   člověk mohl vychutnat v   tichu na bílo nabarveného   ptáčka, kterého jeho   vlastní nepřijmou.....chci   vidět znovu, výhledově,   někdy.

Když se filmová krása snoubí s lidským bahnem
Nabarvené ptáče Václava   Marhoula a kameramana   Vladimíra Smutného je   nádherný film, byť o   věcech ne zrovna   příjemných. Pokud v   dějinách lidstva přijde   doba temna, probouzí se v   lidech démon zla a páchají   zvěrstva, na která by jindy   ani nepomysleli. Byť děj   probíhá za druhé světové   války, nejvíce zla není ani   tak ve smyslu boje a   nenávisti vojáka proti   vojákovi, ale mezi   obyčejnými lidmi.
Snímku se vyčítá   příliš mnoho brutality a   násilí - kdo je však   obeznámen s dějinami, ví,   že tyto věci se děly a   dodnes se i leckde ve světě   dějí. Takže zkušeného a   sečtělého diváka toto   reálně zobrazené násilí   nebude ani překvapovat ani   pohoršovat. Slovo reálně   není možná úplně   výstižné, protože i v   násilných scénách byla   zachována jistá míra   civilnosti a soudnosti.
Ve filmu se toho moc   nenamluví - mohu jen   obdivovat, jak   několikasetstránkovou   knižní předlohu Jerzy   Kosińského dokázali tvůrci   přenést na plátno   především obrazem s minimem   dialogů. Přesto je film   naprosto srozumitelný a   vizuální stránka je   naprosto úchvatná (co   záběr, to úžasná   umělecká fotografie) -   černobílý obraz filmu velmi   sluší.
K ději -   putování židovského   chlapce krajinou - od domku   tety, u které ho rodiče   uschovali před   pronásledováním, přes   různé vesnice, chalupy a   rodiny či jednotlivce, kde se   setkává s pomocí, ale   často také s týráním,   nenávistí a zlobou. To má   za následek, že v něm   postupně všechny city   odumřou a přesto, že je   ještě dítě, je čím dál   víc schopen násilí, pomsty   a odplaty.
Někteří   Václava Marhoula kritizují   za účelovost použitých   násilných scén -   nesouhlasím, nic se mi v   Nabarveném ptáčeti nezdálo   účelové, nikde autoři   nehráli na city, vše bylo   zpracováno naprosto civilně   a střízlivě. Nabarvené   ptáče není úplně   jednoduché - skrývá v sobě   metafory i jinotaje, které na   první zhlédnutí nemusí   být vnímány v celé   šíři. Dlouhá stopáž (169   minut) mně osobně nevadila,   ale dokážu si představit,   že pro některé diváky to   bude příliš velké   sousto.
Takže shrnu,   co se mi na Nabarveném   ptáčeti tolik líbilo:   skvělá filmařina,   nádherná křišťálově   čistá kamera, zajímavý   hudební doprovod, herecké   výkony a také úžasný cit   pro výběr herců i neherců   - tak zajímavé tváře se   jen tak nevidí. Sice se budu   opakovat, ale k pozitivům   patří civilní pojetí   násilných scén, žádné   sklony ke ždímání emocí   či slz dojetí z diváků.   Až po shlédnutí filmu jsem   si vzpomněl na nedávno   uvedený černobílý snímek   Alfonso Cuaróna Roma -   příběh zhruba stejně   starého chlapce, ovšem ve   zcela jiném prostředí a na   úplně jiném kontinentě. A   uvědomil jsem si, že tyto   dva filmy (oba nádherné)   potvrzují pravidlo - nikdo z   nás nemůže ovlivnit, na   jakém místě na světě a v   které době se narodíme.   Proto buďme rádi za to, že   žijeme právě tady a   teď.
PS: A proč   Nabarvené ptáče? Když   chlapec přebýval u starého   ptáčníka, vyndal tento muž   jednou z klece malého   ptáčka, štětcem a barvou   mu přebarvil peříčka a   vypustil ho do hejna na nebi.   Ptáci z jeho hejna ho nejen   že nepřijali zpět mezi   sebe, ale útočili na něj,   až ptáče padlo mrtvé k   zemi. Krásná analogie -   pokud se bude člověk   odlišovat od ostatních -   přesvědčením,   náboženským smýšlením   či barvou pleti, může se   stát cílem útoků všech   ostatních, společnosti,   která ho mezi sebe nepřijme,   ubližuje mu a může mu i   zahubit. .. Určité   varování platné i pro   dnešek.

Hodně nepříjemné   pokoukaní, zvladla jsem to,   ale znovu to asi videt   nepotřebuji. Bylo tam opravdu   vše. Násilí, pedofilie,   zoofilie, rasismus. Nechce se   mi věřit   řHY0?H??qo??H??]?[???[]   H0?]1&?H??]Z?ܝ]0?K   ?

Po mooooc dlouhé době PÉÉÉCKA!!
Dlouho jsem neviděl nic   lepšího!!!
Téma,   minimum replik, technika,   střih, herci-neherci, hudba,   kostýmy, příběh,.......  
GRATULUJI ????????

Václav Marhoul natočil film,   který za posledních 30 let   nemá u nás obdoby.   Absolutní světová špička   po technické stránce,   kamera, střih a celkové   technické zpracování,   včetně výběru prostředí,   kulis a kostýmu je dokonalé.   Příběh je hodně tvrdý,   ale násilí není   prvoplánové, většinou je v   náznacích a nechává na   divákovi co si představí.   Klobouk dolů před Václavem   Marhoulem.

Jsem rád, že jsem to viděl   a jsem rád, že už to mám   za sebou. Filmařské dílo   pro mě až mistrovsky   odvedené - scénář, režie,   casting (hlavně klučina   zahrál neuvěřitelně   autenticky, snad jen 2-3 role   mi nesedly), střih (90%),   zvuk, kamera... Ale pokud v   sobě máte lidskost a   citlivost, tak jako já,   budete po většinu filmu   trpět.
A i když jsem   se značnou část filmu ptal   sám sebe, zda to má to smysl   dokoukat, má. Je třeba plně   si prožít poselství, že   zlo plodí zlo.

Tak tohle válečné drama je   na naše filmové poměry   skutečně velká událost.   Už jen účast tolika   mezinárodně uznávaných   hereckých osobností jako   jsou Harvey Keitel, Julian   Sands Stellan Skarsgard, Barry   Pepper či Udo Kier je v   českém filmnu cosi   mimořádného a filmařské   řemeslo zvláště pak kamera   jsou opravdu precizní.   Václav Marhoul mě i ve svém   dalším autorském projektu   znovu přesvědčil jak   výraznou osobností naší   současné kinematografie je.   Jeho tvůrčí rozsah od filmu   "MAZANÝ FILIP"   přes "TOBRUK" až k   tomuto projektu zaslouží   obdiv. Jen se obávám že   tuhle podívanou spousta   diváků neustojí. Té   brutality a extrémností je   tu tolik, že na leckoho to   bude asi působit trochu   samoúčelně i když chápu,   že tvůrci nechtěli   zůstávat jaksi "v půli   cesty". I mě to   koneckonců také odradilo od   ještě vyššího   ohodnocení. Celkově však   dávám jednoznačně palec   nahoru a před Václavem   Marhoulem smekám zejména za   jeho tvůrčí odvahu i když   si myslím že na takovou   nůši Českých lvů to   přece jen nebylo.

Černobílý snímek Václava   Marhoula je o něco   jemnější než jeho knižní   předloha, která se mi četla   opravdu těžko. O to víc   jsem byla zvědavá na její   filmové zpracování - a   musím říct, že zklamaná   nejsem. Film poměrně věrně   kopíruje děj románu J.   Kosińského a přestože se   plnému zobrazení těch   nejhorších krutostí   vyhýbá, je pořád hodně   temný a depresívní. Skoro   se v něm nemluví, má   zvláštní styl vyprávění,   který určitě nesedne   každému a rozhodně to není   snímek natočený pro   relaxaci a pobavení, ale   připomínka poměrně   nedávné historie tvorů,   kteří si říkají Homo   sapiens...

V každém případě skvělý   filmově výtvarný počin.   Brutalita nevadila, i když   jí bylo mnoho, protože, jak   bylo řečeno, nešla do   doslovnosti a hlavně nebyla   samoúčelná. Osobně mě   však film nestrhnul, nechal   ve mně jen ukázku toho, jak   těžký může mít někdo   osud, aniž by za to sám   mohl. Zpětně si říkám,   jak bych se k takovému   chlapci zachoval... neplivl   bych na něj, ale ani bych mu   nepodal pomocnou ruku. Asi   jako postava Stellana   Skarsgårda.

Drama o putování   židovského kluka během   války natočené v čechách   a povedlo se ,místy docela   drsné,né že bych si to   musel pouštět stokrát ale   za podívání to stálo.

Ten je divný, a vyzní tak   nějek do ztracena. Nevím co   chtěl Marhoul vyjadřit.   Divná je i role hodného   sovětského politruka   Gavrilova...ne to není   ironie, je to myšleno   važně. Navíc ho hraje   Kravčenko. Má to být vtip?

Nabarvené ptáče
Film z kterého údajně na   festivalech odchází plné   sály lidí, jež nedokážou   dokoukat brutalitu   Nabarveného ptáčete až do   konce. Takováhle reklama   provází Marhoulův počin   už od jeho prvních uvedení.   Není tedy divu, že jsem byl   dost zvědavý o čem to celé   vlastně je.
Už první   scéna ale připravila celé   kino na to, jaká bude pointa.   Násilí, násilí, další   násilí a čekání na to,   které další násilí   přijde. Tady prostě nebyl   jediný světlý okamžik,   celou dobu jsem jen seděl v   sedačce a čekal na to, co se   chudákovi klukovi zase stane,   čím bude potrestán, jak mu   ublíží. A nebo ne jemu, ale   někomu v jeho blízkém   okolí. Ať už je to nějaké   zvíře (hned v první scéně   mu upálí za živa fretku, v   následující sekají slepici   hlavu a takhle to jde celou   dobu) či osoba s kterou je v   blízkosti. A to se mi   nelíbí. Chybí jakékokoliv   světlé momenty, stačil by   aspoň jeden jediný. Nevím,   takhle mě to přišlo jenom   jako mučení diváka, co   všechno může ještě   snést, co všechno ještě   zvládne. Jak moc musí být   tomu děcku ublíženo, než   se konečně někdo zvedne a   odejde ze sálu...

Bohužel jsem film nedohledel   do konce... Ne že bych byl   pohoršený brutalitou ale   proto že jsem se nudil. Tento   snímek si asi najde své   diváky ale já mezi ně   nepatřím. Za pokus vytvořit   něco jiného, co se běžně   netočí dám aspoň 40   procent.

Já starej vůl   zase naletěl na propagandu.   Prý lidí odcházeli z kin.   Nedivím se. ++++++No, vlna   rozhořčení ze včerejška   již ze mne opadla, a tak ten   hodně stručný komentář   doplním. Kdyby se o tomto   filmu tolik nežvanilo,   hlavně o tom odchodu   diváků, možná bych na něj   pohlížel zcela jinak.   Možná. Ačkoli opravdu   nevím, jak pohlížet na   snímek, který se snaží   být autentický a při tom se   v něm skoro nemluví.   Pralidé byli nemluvící,   tahle civilizace již mluvit   umí. Jinak klukovi   nezávidím, tedy kdyby byla   pravda byť jen polovina, ale   natočit o tom takovou ságu,   a ještě za tolik peněz,   aj aj, to asi nebyl dobrý   počin. Přiznávám snímku   profesionalitu, a i pár   lepších a silnějších   scén, ale to je vše. Střih   je divný, a zpočátku   pomalý. Zato na konci jdou   scény jako na drátkách, ale   něco v nich chybí.   Například jak se malý kluk   dostal podruhé ven z   polepšovny a další. No,   konec slohové práce, film si   ji nezaslouží, a tak nakonec   konstatuji, že ode mne to má   za deset, a to ještě s   mocným přimhouřením   jednoho oka. A k tomu   počítám, že jsem   nepochápal scénu s ptáky a   s tou barvou. Míním tím   důvod ptáčníkova konání.   Nu, a nakonec jsem nepobral   ani to ubití dědka   v lese, když utíkal   od Labiny. Ale možná to byl   úmysl autorů, nebo jsem   prostě blb.  
 
 

Viděl jsem začátek filmu.   Zbytek ve vlezlých   reklamách. Příšernostem   jako Václav, Fany, Den pro   mou lásku ... jsem dal   hodnocení "1".   Abych byl i vůči tomuto   filmovýmu šrotu   spravedlivý, musel bych   ptákovi udělit mínusové   body. To tu ale nelze ... byla   to škoda práce, škoda   peněz. Zase další filmový   šrot natočený pro   akademiky, ale ne pro lidi.   Snad bude i pomalu zapomenut   jako ty výše uvedený. Snad   se zase brzo budou točit   filmy i pro lidi.

Zkreslení historie 2. světové války
Pro mě těžký film. V   takovém filmu ani nebylo   třeba hodně mluvit.   Inteligentní chlapec prošel   tvrdým obdobím svého   života během války,   přičemž neměl důvod na   jediný dětský úsměv, ale   ani častý pláč. Byl   neustále vystaven těžkým   psychickým traumatům, které   v něm postupně vychovali   násilníka, aby přežil.   Možná je lepší, že nebyla   ve filmu použita hudba,   protože by musela ještě   více umocňovat ten   traumatizující děj.   Výborná kamera, kostímy,   přesvědčivé interéry,   bojové scény a až   autentické herecké výkony.   Peter Kolár se dobře zhostil   své náročné herecké   úlohy. Nevadilo mi ani to   epizodální zpracování   děje. Všechno toto   pozitivní ale ztroskotává   na hanebně nepravdivém ději   o praktikách ze strany   ukrajinského obyvatelstva   vůči židovskému chlapci.   To je výmysl Jerzyho   Kosińskiho, autora knihy   "Nabarvené ptáče"   polského původu, který   později emigroval do USA, kde   po čase spáchal sebevraždu.   Podle jeho knihy byl tento   vymyšlený příběh   zfilmován. Německý   důstojník byl vůči chlapci   shovívavější než   ukrajinští lidé? To je co   za scénář? Přepisují se   dějiny? Film je technicky   výborně zpracovaný, ale   bohužel až cynycky zkresluje   historii 2. světové války.   Proto musím nechat jenom   jednu hvězdičku.

Tak jsem to přetrpěla.   Jedním slovem hnus. Dítě   chodí po světě a potkává   jednoho sadistického úchyla   za druhým, lidi se vraždí   navzájem a nepotřebují k   tomu ani fašisty ani rudou   armádu, ti zase na   střídačku vyvražďují   stejnou vesnici... Slavných   herců je tu přehršel, i   když si zahráli pouze   štěk, viz třeba Pavel   Kříž. Takže tenhle   oceňovaný brak už víckrát   vidět nemusím.