Neznámá

Po "Neznámé" jsem utvrzenější v   poznatku, že Giuseppe Tornatore točí opravdové   filmy pro opravdová kina, taková, kde není   cítit popcorn, ale kůže sedaček a při   příchodu si automaticky odložíte kabát do   šatny, abyste si po projekci vystáli frontu na   jeho vrácení, rozvážně vyšli do deštivé   noci a nevzali si taxi, protože cestou domů   potřebujete svůj zážitek vstřebat... Nelze si   nevšimnout ani jeho slabosti pro momenty   překvapení, s kterými rád pracuje,   nepodcenění vlivu atmosférické hudby s   epickým nádechem i velké snahy o rozmáchlost   děje, která však u mě vyvolává podezření   na nezvládnutí látky, jako by chtěl pozřít   hodně velké sousto, které sice nakonec udolá,   ale dá hodně námahy ho pokousat (a divák musí   chtě nechtě přežvykovat s ním)... ano,   právě jsem svou úvahou dospěla k příměru,   jakým na mě jeho filmy působí - jsou...   namáhavé. Přesto, že jsem se tentokrát   nadřela o dost víc, než u nejnovější   "Nejvyšší nabídky", úsilí bylo   vyváženo upřímností tématu,   promyšlenějším zakomponováním překvapivých   zvratů i zjištěním, že každý Tornatoreho   film je jiný a všechny jsou (zatím) velmi   dobré, neříkají si o další zhlédnutí, z   hlavy je však nedostanete.

NEZNÁMÁ

Snímek Neznámá je především   psychologickou sondou do osudu jedné ženy.   Sledujeme příběh mladé Ireny v cizím městě,   v cizí zemi. S napětím pozorujeme její   urputný boj s nepřízní osudu. Sympatická   snaha získat práci za každou cenu je narušena   postupným odhalováním temných úmyslů. Pomalu   jsme seznamováni s minulostí hlavní hrdinky.  

Režisér Giuseppe Tornatore si pohrává s   city diváků jako kočka s myší. Na jedné   straně vzbuzuje soucit s životem mladé ženy,   nad jejím údělem, který dlouho nedokázala   změnit a nedokázala se mu vzepřít. Na druhé   straně vidíme s jakou razantností se Irena   postarala o to, aby získala pracovní místo,   které si předem vyhlédla, a o které tak velice   stála. Divák je nucen přemýšlet nad tím, o   co tady vlastně jde.

Krátké prostřihy do   minulosti jsou jasné, šokující a přitom   nejsou nijak vulgární. Nemilosrdně a otevřeně   ukazují nelehký život, kterým si Irena musela   projít. Kolik bolesti a utrpení dokáže   člověk snést? Co drží utiskovaného a   ponižovaného člověka v naději, že se jeho   osud někdy změní k lepšímu? Dá se vůbec   utéct před minulostí? „Myslela jsem, že mám   svou minulost již vyřešenou, ale zdá se, že   minulost nemá vyřešenou mne“.

Naděje   prý umírá poslední. Ale dá se ospravedlnit   zlo páchané pro dobrou věc? Myslím, že mnozí   diváci čekali s napětím jak se završí tento   příběh a jak skončí vztah Ireny s malou Teou.   A jistě byli mnozí překvapeni.

Hlavní role   se nadmíru dobře zhostila pro mne neznámá   herečka Kseniya Rappoport.
Překvapením byl   pro mne i pasák Muffa v podání Michele Placida   – když jsem jeho jméno uviděla v titulcích,   hodně jsem musela zapátrat, abych zjistila,   kterou roli ve filmu vlastně hrál.

V   každém případě jsem viděla skvělé   psychologické drama. Minulost vás dříve nebo   později dostihne a je jen otázka času, kdy to   bude. Neznámá je nadstandardně natočený film   plný emocí, skličující dílo plné smutku,   ale zároveň i naděje v lepší zítřky.

Tenhle film jsem viděl už před lety, ale   komentář píši až nyní. Je to jeden z   nejsilnějších filmů, které jsem doposud   viděl. Začíná to jako nudné drama.   Ukrajinská žena se kdesi v Itálii snaží   ucházet o místo. Chce dělat cokoliv. Získá   místo v jednom činžovním domě plném   luxusních bytů. Bydlí zde tedy vyšší   střední třída. Hlavní hrdinka vzpomíná na   svoji minulost. To divákovi naznačují   prostřihy. Reálný čas je prošpikován   záběry z minulosti. Ty jsou plné sexu,   znásilňování a brutality. Důvodu k optimismu   hrdinka moc nemá. A divák má pocit, že sleduje   ponurý, depresivní snímek.

Situace se však   v průběhu ubíhajících minut postupně mění.   Je tu několik záhad a dynamika příběhu   nabírá na obrátkách. Číst noviny při   sledování tohoto snímku nejdou. Jste napjatí,   jak se to celé vyvine a jak to celé dopadne. A   jestli si myslíte, že vás nic už v příběhu   nepřekvapí, tak vás film dokáže do mírného   šoku dostat ještě alespoň dvakrát.

No! V   dnešním deštivém depresivním počasí,   (psáno 30. 5. 2013), to není vhodné sledovat. O   to více pak máte chuť hodit si mašli. Film   však řadím mezi ty se silnými příběhy.

První půlka filmu je velmi dobrý průměr,ale   když vyjde na povrch,proč se vše   děje,Neznámá je výborný snímek.Tolik   syrovosti,intrik,nenávisti,ale zároveň   pochopení a lidské lásky v jednom filmu jsem   velmi dlouho neviděl.Vše do sebe zapadá jako   puzzle,bez zbytečného hraní si s city nebo   umělé brutality.Nenašel jsem na snímku nic,co   by bylo vysloveně špatné.Naopak,mnoho věcí je   podáno s realistickou otevřeností.Podobných   snímků je mraky o kupčení se ženami,ale   žádný není tak emotivní,tak otevřený,tak   realistický.Mimořádný snímek,mimořádný   filmový zážitek.
P.S.Vůbec jsem nepoznal,že   roli plešatého padoucha hrál "komisař   Cattani":)

Velice silný příběh, který se ale asi nebude   líbit úplně každému. Je skvěle pracováno s   vystavěním příběhu, kdy se opravdu až   postupně dovídáme, proč Irena některé věci   dělá, jaké otřesné zážitky ji k tomu vedou.   Film má přirozenou gradaci, až k otřesnému   rozuzlení. Hlavním kladem(krom scénáře) byl   výběr hlavní představitelky, což se myslím   povedlo...její Neznámá má vnitřní žár, a   to i když je s ní manipulováno jako s loutkou.