Panelstory aneb Jak se rodí sídliště

Snímky Věry Chytilové mají   svou určitou složitost k   správnému uchopení   podstaty, ale to už je   prostě taková její osobní   tvůrčí síla. Tento snímek   o absurditě výstavby,   života a prostého syrového   realismu socialistické   panelové džungle je pojat   pro uvěřitelnost vskutku   nevšedně, avšak skutečně   pravdivě. Živá   dokumentární kamera, vedle   zkušených herců i neherci,   což je u některých   jednotlivců na intonaci   hodně znát, a různé   epizodky ze života a   zkušeností obyvatel   sídliště, které jsou dnes   hlavně pro mladou generaci k   neuvěření. Takhle to ale   skutečně bylo a netýkalo se   to pouze Jižního města v   Praze. Kdo tohle zažil, má   vzpomínky stejně šedivé,   jako bylo celé prostředí   onoho místa. Snímek ve své   podstatě tak kritický, že   měla režisérka problém s   povolením realizace. Nakonec   ho získala, ale i tak se   snímek do kin dostal až   devět let od svého   natočení a to vlivem   úspěchu na filmovém   festivalu v Moskvě.Týden po   premiéře byl nemilosrdně   zakázán. Ano, i k takovým   paradoxům docházelo. Za   zmínku také určitě stojí   první filmová role Lukáše   Becha, kterého si režisérka   sama vyhlédla a kterého   musela tvrdě prosadit, neboť   jeho účast nechtěl   sekretariát schválit kvůli   protistátní politické   angažovanosti svého otce. A   dobře udělala. Budoucnost ve   své pozici dětského herce   tak měl Lukáš zajištěnou.   Snímek ´Panelstory... ´   nepatří k filmovým dílům   s dějovou linkou,   dramatizací či   komediálností. Jedná se o   úsměvnou socialistickou   výpověď své doby, která v   takovémto podání nemá   konkurenci.

Ohavná leč pravdivá realita   o budování socialistických   králikáren. Neschopní a   úplatní úředníci co si   neumí ohlídat ani   pracoviště. Melouchy   dělníků na denním   pořádku. Korupce,   rozkrádání a svalování   viny na druhý. Všude humus a   bordel, nezabezpečený   pracoviště, ale honem bydlet   za každou cenu i když to   není ještě dodělaný.   Všechny necnosti tehdejší   doby jako by přežily až do   dnes. Podobný filmy bych   povinně pouštěl   komunistickým voličům, ať   vidí jaký zvěrstvo chcou   opět vrátit. Jako by to   dnešní, minulou dobou   zkažený, nestačilo.

Surový diamant
Paní Chytilová se s diváky   nikdy zvlášť nepárala a   tenhle film je toho důkazem.   Není to příjemná   podívaná ale tak nějak vás   vtáhne a pokud chcete vidět,   jak se budoval socialismus,   poslouží vám Panel story   věrněji než uhlazený   seriál Vyprávěj. Vybavilo   se mi mnoho zapomenutých   vzpomínek...

panelstory (1979)
kruta realita za stareho   socializmu, ale pravdiva.   Totez jsem jako dite zazil   podobni situace jako ve   filmu ,,v rozostavanem   sidlisti.Vsude jamy, chdniku   nikde,cesty pro auta jenom   strk a kameni, na sidlisti   jenom jeden obchodak, prvni   panalaky pri nich ani   poplenici nebyli tak lidi   vyhazovali odpadky primo z   oken ci balkonu, deti a lidi   chodili po jamaach a kanalech   do skol do prace i nekteri si   natahovali ikelitove sacky na   boty aby se tak moc   nezamazali, hruza.
Z   toho bylo v zahranici velke   halo napr v Rakousku, jak se   zije nansidlisti v   Ceskoslovensku, odvysilan   dokument. no hruza ktera   tehdy byla jako na Ukrajine   nebo v Rumunsku.

Tak, jak ukazuje film, tomu   skutečně bylo. Režijní   práce Věry Chytilové je   vysoce profesionální a   dává filmu   "šmrnc".

Film, který ve své době   pobavil více než dnes.   Mrazivý humor a kaleidoskop   událostí jednoho dne na   jednom rozestavěném   sídlišti. Paneláky. Ty byly   často terčem kritiky. Ale   poměrně úspěšně se   pomocí nich řešila bytová   krize. Možná že se mnou   někdo bude souhlasit, možná   bude nesouhlasit, ale to je   všechno, co proti tomu   udělá. Stejnou depresi,   jakou pomocí paneláků na   plátno přinesla paní   režisérka Chytilová by dnes   dokázala i satelitní   městečka.
Nádherný   herecký výkon předvedl ten   pětiletý chlapec (Lukáš   Bech). Byl pro film a seriál   velkým objevem a stal se   dětskou hvězdou. Je třeba   ocenit i výkon mnohých   dalších neherců. Vedle nich   se na plátně objevili i   lidé, kteří herectví měli   a mají jako svoji hlavní   profesi. Pozoruhodná je z   počátku záhadná postava   vytvořená Oldřichem   Navrátilem.

Toto je velmi zvláštní   film. V podstatě člověka   nebaví v pravém slova   smyslu, v mnoha ohledech   působí zastarale, nicméně   něco zajímavého se v něm   najít dá. Pominu vlastní   děj, ten sám o sobě v   globálu je o ničem, ale   náhled do nitra některých   figurek, resp. obyvatel   paneláku, tak špatný není.   Vlastně pro mě něco nového   - nikdy jsem nežila v   paneláku, neznám problémy   se zaseknutými výtahy,   papírovými stěnami apod.   Malý Lukáš Bech je ozdobou   celého filmu, tento   "prostořeký"   klučina patří k mým   oblíbeným dětským hercům.   Panelstory hodnotím jako   průměr, kdyby maličko víc   byly dotažené hluché   proluky mezi zajímavými   scénami, bylo by to za víc.   Pro zajímavost a i ze   studijních důvodů české   kinematografie sklonku 70. let   ale mohu doporučit.

Vcelku zklamání....Výborné   zachycení   atmosféry,ucházející   kamera a hudba.Naprosto   otřesný scénař a dialogy

Musím se přiznat, že   režisérka Chytilová mě   svými filmy neuhranula a   její filmy kromě Bohúše   Polívky vůbec   nemusím.Chytilová točila   to, co se jí líbilo, a ne   jestli přijde milión   diváků do kina, divák jí   mohl být ukraden. Ona   zřejmě bydlela na   sídlišti, kde šlapala v   blátě, sousedské hádky   byly na denním pořádku,   soused i přes zeď chrápal.   Neznámé herecké tváře,   příběh pravdivý, ze   života, ale koho to na víc   ještě může zajímat, jít   se na ten blázinec, podívat   na sebe, do kina...

Zaplať pánbůh za paneláky
Nudný nekoukatelný film   přitažený za vlasy,   ostatně chytilová točit   filmy neuměla, její filmy   jsou jen Kopytem sem, kopytem   tam, prostě k nedívání, na   tenhle film jsem s ekdysy   pokoušel dívat, jenže je   tak hloupě natočený, o   ničem, herci přehrávají,   sled doslova blbých   nezáživných epizod. V   podstatě jde ale oto, co   tvůrkyně nepochopila, ono   když se postaví panelák,   nebo jakýkoliv dům i teď za   kapitalismu, tak než se to v   okolí zazelená, než   vyrostou sztromy tak to   chvíli trvá, to nějak   Chytilivé nedošlo, asi jí   ani nedošlo, že dřív než   se postavaly paneláky tak za   první republiky bydleli v   tzv. chudinských čtvrtích.   Nyní za kapitalismu, jsou za   socialismu postavené   panelové domy zprivatizovány   (jako všechno v republice) a   lidi jsou rádi, že můžou v   panelácích bydlet, když se   byty v současním kapitalismu   nestaví a nebo když už ta   se staví tak draze, že se   človk musí zadlužit do   konce života, aby si na   některý mohl vzít tzv.   hypotéku. Na závěr - je to   nekoukatelný film o fádních   blbostech a je ztráta času   se na něj dívat. / vim o   čem píšu, moje starší   sestra v paneláku bydlí od   roku 1976 dosud, jako malý   kluk jsem si hrával před   panelákem, hrál kuličky, na   schovku, jezdil na kole,   panelák je prostě bydlení   jako každé jiné, nic proti   panelákům nemam, na souseda   blbce může čověk narazit i   když bydlí v domku. Na okraj   tématu - dnes se staví   paneláky naležato -   satelitním městečka, jak   už ve svém komentáři   napsal Hvezdyn.

Jen prvních deset a více   minut bylo pro mne utrpením.   Chápu, pazvuky měly   navozovat atmosféru, ale   muselo to být skutečně tak   dlouho? Film je snůškou   drobných příhod, z nichž   některé stojí za   zaznamenání, ale jinak se mi   celý snímek nelíbil.   Dávám pár plusů za   některé scény, ale k   lepšímu hodnocení nevidím   důvod.

Absolutně nezvládnutý film,   a nejhorší je, ze   překrucuje i pravdu, jak to   vlastně bylo. Ano paneláky   jsou nejhorší co kdy který   architekt vymyslel, ale kdyby   to takhle vše bylo, vymřeli   by lidstvo do týdne. Jak tu   někdo napsal, nechápu co se   na tom filmu může někomu   líbit.