Sestřičky

Ne že bych byl fanouškem   psychologických a podobně   laděných snímků, ale v   podstatě (ne ve všem)   souhlasím s názorem   Misantropa jak na film, tak na   život jako takový. Tvůrci   měli snahu, ale to i tvůrci   sebevětších hovadin, i   mnohem horších než   Sestřiček.

Kachyňovsky nadčasové,   citlivé a přitom vtipně   pojaté prostředí české   vesnice 50.let. Vynikající   herecké výkony všech   zúčastněných a syrově   realistické lokace dělají   ze "Sestřiček"   film, který můžu vidět   znova a znova.

Filmová lahůdka herecký   koncert. Dnes je to už   notoricky známý film, který   přibližuje zdravotnictví a   život v pohraničí v   padesátých letech. Balzám   na duši a výborná relaxace.

Sestřičky
Výborný český film, na   který se vždy rád znova   podívám. Jiřina Jirásková   je prostě skvělá a Alena   Mihulová sexy. Někdy si   říkám, jaké mám   štěstí, že nejsem dívka a   nemusím prožívat takové   strasti jako dospívající   sestřička v tomto snímku. A   navíc jsem ještě šťasten,   že žiju v době, v jaké   žiju... Žít v minulých   letech v pohraničí by se mi   asi nechtělo...

Výborný film o sestrách a   doktorech z doby,kdy to   ještě měli hodně těžké   a to hlavně na venkově.
Příběh naivní   sestřičky z nemocnice,která   se právě na takovém   venkově ocitá,je dost   pěkně vyprávěn.
Skvělé herecké   obsazení.Jiřina Jirásková   exceluje.
Ale nejvic se   mi stejne líbil Jiří   Růžička,který hrál   hajného.

Skvělá paní Jirásková, ale jinak...
...mne tento film až tolik   nebaví. Nelze mu upřít, že   i přes komediální formu   zobrazuje poměry na   vesnicích v 50. letech,   poukazuje i na přežitek   mentality, aby těhotná žena   dřela do poslední chvíle na   polích a má i určitý   nadčasový charakter,   ale...přesto ho nepovažuji   za vysloveně převratný   počin v naší   kinematografii. Paní   Jirásková je zde skutečně   skvělá a její role, toť   herecký koncert, Alena   Mihulová se ale na svou roli   sestřičky   "novicky" příliš   nehodila, její herecký   projev mne prostě nezaujal.   Takže bohužel asi nebudu   souhlasit s ostatními, ale   myslím, že tento film má   oproti jiným dílům K.   Kachyni (např. Lásky mezi   kapkami deště) velké   rezervy.

Zdravotnictví 50. let bylo   úplně jiné, než   zdravotnictví současné.   Herecký koncert   J.Jiráskové jako babi, i   mladé A.Mihulové (manželky   režiséra filmu   K.Kachyni)jako sestřičky   Marie, která chce utéct ze   svého prvního působiště,   v lásce se jí sice tolik   nedaří, ale svou pracovní   zdatnost dokáže porodem na   cestě. Taneční číslo obou   hlavních postav je prostě   nezapomenutelné.

V prvé řadě nesouhlasím s   žánrem avizovaným jako   "psychologický". To   je hluboký omyl u této tak   mělce lidské,   "úsměvné"   tragikomedie. V mnohém by se   dal tento film zařadit po bok   přihlouplým pubertálním   taškařicím typu Prci, prci,   prcičky apod. Chápavá   lidskost nejhrubšího   ražení tu přímo kape na   hlavu filosofičtěji   založeného diváka a   zvláště pro mne, jako   misantropa, je hrozné   sledovat, jak zdravotníci   pilně pečují o   rozmnožování nevědomé   lidské chátry, místo aby   jí raději rozdávali   kondomy. Pravdu děl   funebrák, když říká   saniťákovi: "Člověk   se může narodit, ale umřít   musí." Jenže saniťák   odpovídá: "Ne! Člověk   se MUSÍ narodit!"   Hluboce nesouhlasím. Člověk   se sice může narodit, ale   lépe by bylo - pro něj, pro   jeho bližní, pro celý   svět, pro celou přírodu -   kdyby se nikdy nenarodil.   Tragédie žití je však   stejně silná jako sama smrt.   Sestřičky jsou pro mne   odpad, který už nechci nikdy   vidět.

Film z kategorie výborných.   Herecký koncert Jiřiny   Jiráskové dominuje celému   příběhu. Obdivuhodný   obrázek radostí i strastí   sestřiček na venkovském   zdravotním středisku.

Vždy si rád připomenu humor   tohoto filmu, který tak   nějak přibližuje padesátá   léta, která nebyla   jednoduchá.Libí se mi   hledání sebesama mladé   sestřičky Aleny Mihulové a   zkušenosti a moudrost   starší sestry Jiřinky   Jiráskové, já se bavím.

Kvalitní film, který je   hlavně postaven na   vykreslení atmosféry 50.   let, oplývá člověčím   teplem a s chápavou   laskavostí líčí osudy   několika lidí v tehdejší   nelehké době.

Realita
Realita českého venkova a   drsný život sestřiček na   vesnici. Ani jsem se nedivil,   že chtěla Mihule vzít   dráhu do města. Pár scén   je fakt sranda a Oldřich   Vízner tu exceluje ve   vedlejší roličce místního   paroháče.

Vynikající herecké výkony   Jiřiny Jiráskové a mladé   Aleny Mihulové. Film líčí   situaci v pohraničí   padesátých let, problémy   zdravotnictví v těchto   místech a život lidí v   těžkých poválečných   podmínkách.