Učitelka

Nejsem si úplně jistej,   jestli zvrácenost   komunistického režimu může   fungovat takhle   personifikovaná do jedné   "obyčejné"   ruštinářky. Jestli to v   téhle podobě osloví   mladší generaci (nebo naopak   pamětníky, kteří se   chtějí tvářit, že   komunismus byl hrozně fajn).   Na mě to zapůsobilo velmi, i   když jsme těsně před   revolucí měli ruštinářku   mladou, výbornou a   normální, která k nám do   pohraničí přišla z Prahy   za trest. Úplně drobnou   výtku bych měl ke castingu -   doba osmdesátých let byla   taková, že rodiče osmáků   byli ve věku max do   čtyřiceti, takže tady to s   věkem účastníků třídní   schůzky malinko přepískli.   Což ovšem nic nemění na   tom, že například Martin   Havelka byl výbornej. Stejně   skvělá byla i Zuzana   Mauréry, především v   historce s partyzánem a v   závěrečné scéně, která   nádherně ukázala   zvrácenost i doby   porevoluční. A poslední   pohled učitelky do kamery   před titulkama, to je ksicht   na Oscara.

Jeden z nejlepších českých   /slovenských/, filmů   natočených v posledních   dvou letech. Režisér Jan   Hřebejk se scénáristou   Petrem Jarchovským dokázali,   že jim sedí i vážná   poloha. Nečinné sledování   rodičů, kteří nepřímo   podporují učitelku svých   dětí ve vydírání a   zneužívání jejich strachu   při různých úsluhách, je   pro mě nepochopitelné. V   inkriminované době 1983 -   1984 jsem již měl syna ve   stejném věku jako děti v   tomto příběhu. Nesetkal   jsem se s podobným   jednáním, ale to může být   také tím, že pro mé   pracovní zatížení vše   řešila moje manželka. Ale   mám svou zkušenost, kdy jsem   koncem padesátých let jako   žák třetí a čtvrté   třídy zažil podobnou   třídní učitelku, která   fanaticky milovala Sovětský   svaz. Secvičila s námi   pásmo ruských častušek a   tanečků a my jako blbci v   námořnických tričkách s   krepovými čepicemi s   nápisem Aurora a děvčata s   rudými mašlemi ve vlasech   tancovali na výročních   schůzích KSČ ústeckých   závodů. Koncem a začátkem   roku to bylo každý týden.   Rodiče také neprotestovali,   zřejmě ze strachu, aby nám   nepohoršili. Nepamatuji, že   by nám výroční soudruzi   dali někdy čokoládu nebo   chlebíček. Soudružka   Krejzová byla dobře   zapsaná, ale ve mně a v   několika mých kamarádech   nevědomky vybudovala odpor k   jedné straně a k táboru   socialismu. Někdy osobní   zkušenost může přinést   objektivnější názor na   příběh, než řečičky   lidí, kteří dobu nezažili   a čerpají z nenávistných   komentářů na internetu a   nejsou schopni udělat si   vlastní názor. Martin   Havelka byl ve filmu ten, se   kterým jsem se plně   ztotožnil, výborný výkon   bývalého člena Divadla na   provázku.

Velmi dobrý film, který už   ovšem dnešní generaci moc   neřekne a asi ji ani   nezaujme. Ne že by se i   nadále nedělo něco   podobného, to ne, ale svým   pojetím. Mně tedy osobně   nevadilo, i když u jiného   scénáře bych jej asi   ztrhal. Tady se to nějak   dobře skloubilo dohromady a   já byl s výsledkem více   než spokojen. Herci to   nepřeháněli, byli dobří a   na tohle to dílo to zcela   stačilo. Závěrečné   ponaučení? Čím výše   postavený, tím větší   svině.

Ten pocit moci...
Učitelku jsem chvíli   míjela, ale nakonec se k ní   dostala. Komplet ve   slovenštině, ale s tím jako   Husákovo děcko nemám   problém. Žádný humor,   zrůdnost moci a možnost jí   zneužít, osobní zkušenost   jak se může podepsat   učitelka na dítěti,   výborný Martin Havelka, ale   to už vím od Nikoly Šuhaje.   Ještě trochu vyčnívá   Csongor Kassai se strašnou   přehazovačkou, jinak lepší   děti než dospělí. Víc   však Hřebejkovi sluší   ironie a vtip Pelíšků a U   mě dobrý.
Velmi   dobrý komentář m6k -   souhlas.

Retro snímky jsou   Hřebejkovým mindrákem.   Tenhle příběh se mi zdál   poněkud přitažený za   vlasy. Je to opět o zlých   komunistech a hodných   ostatních. Příběh je   zasazen do doby, kdy i já   navštěvoval školu   základní. S některými   učiteli jsem měl problém a   s některými ne. Nikdy však   nepanovalo ono patolízalství   ze stran rodičů vůči   učitelům. Nebo snad, že   bychom k nějakému pedagogovi   chodili domu uklízet. Měl   jsem problém s jednou   učitelkou, ale to býval   konflikt mezi průměrným   žákem a zamindrákovanou   starou pannou.
I zhe   zlé učitelky se může stát   hodná havloidka. Film to   ukazuje.

Moc milá učitelka to byla:-)
Tak osobně jsem podobnou   zkušenost nezažil, ačkoliv   jsem Husákovo děcko, ale ta   atmosféra strachu a té   zasrané doby je vykreslena   myslím dobře. Herci velmi   slušné výkony, celkem   spokojenost, popravdě čekal   jsem film alá Pelíšky nebo   Pupendo a ejhle zde se hraje   celkem výhradně jen na   vážnou strunu a humoru je   zde jako šafránu. Ale film   nezklamal a stojí myslím za   shlédnutí.

Skvělý film natočený v   poslední době. Divák se   musí podívat   dokonce,neodtrhne od filmu   zrak, i když chvílemi by   nejraději řval vztekem,   zuřil na bezmocností a   bezprávím, co se v tě době   dělo.

║Rozpočet   $-miliónov║Tržby   Celosvetovo $543,000▐ na   naše pomery dobré ale len   dobré, príbeh určite   zaujme, len to podanie, a tý   herci, niektorý slušne,   niektorý horšie, skôr tie   decká to lepšie uhrali /60%/

Možná se nabízí myšlenka,   jestli ten příběh není   "přitažený za   vlasy". Není. Jako sonda   do minulosti a do lidské   povahy bez ohledu na dobu je   to smutná realita a jenom   jedna z mnoha skutečností ze   života lidské společnosti.   Ten film by měl vidět   každý a pravdou je, že   málokdo by si ho pustil   znovu.

Celkem
zajímavá sonda do hlubiny   lidské povahy,kde dle mého   není až tak důležité,v   jaké době se   odehrává...Zbabělci,zrádci   ,stateční,bezpáteřní,vyč   ůránci,bezohlední   apod.byli,jsou a   budou.Filmařsky slušná   práce,jen mě deptala ta   slovenština:-)

Komorní drama na malé   prostoru. Ve filmu úplně   ožívají vzpomínky na   bezmoc v dobách komunismu. Na   ohýbání hřbetů a   sklánění se před umělým   autoritami. Také si   vzpomenete? A bude vám běhat   mráz po zádech.

Doporučuju nejíst před   shlédnutím nic, co by Vás   mrzelo vyzvrátit - k filmu by   měli dát upozornění, že   způsobuje nevolnost.
Sledujeme narychlo   svolanou třídní schůzku,   kde sledujeme, jak se ještě   nedlouho před mým narozením   (80. léta) projevoval   kádrový profil. Abychom   měli jasno, o co jde,   ochutnáváme okolnosti   konání setkání rodičů   díky flashbackům. Někdy až   moc čitelné, nicméně   silné a působivé.

Učitelka - nuditelka...
Kdybych byl filmovým kritikem   nějakého bulvárního   plátku, třeba Reflexu, tak   bych svou kritiku nazval   lakonicky: Učitelka –   nuditelka. Jak mám Hřebejka   hodně rád, a jeho Musíme si   pomáhat i U mě dobrý, jsou   hodně vysoko v mé „osobní   top filmotéce“, tak tenhle   film se mu tedy, v mých   očích, hrubě nepovedl. Holt   ty trágy mu tolik nejdou.   Film o učitelce, která v   komančských dobách   zneužívá své postavení k   tomu, aby využívala k   různým posluhám a   protekcím své žáky, i   jejich rodiče, je prostě   hrozně nudný. Scénář je   zoufale nenápaditej. Za   celý film, žádné   překvapení, postavy jsou   hrozně placatý, takže skoro   nemaj co hrát. Snad jen s   vyjímkou otce   nejšikanovanější dívenky,   kterého hraje Csongor Kassai   a ještě postava   lopaťáckého otce   zápasníka, v jehož roli   exceluje Martin Havelka.   Zuzana Maurery sice je za svou   roli učitelky nominovaná na   Českého lva, ale mě její   výkon nijak vyjímečný   nepřišel. Ostatně to, že   tento film má celkem   devět(!) nominací na   Českého lva, to lecos o   stavu české kinematografie   vypovídá. Celý film jsou   prakticky jen „mluvící   hlavy“, a působí tak   spíš, jako televizní   inscenace, v které chybí   nějaké opravdu zajímavé,   či překvapivé zápletky.   Muž, kterého STB sleduje a   nasadí na něj technicky   náročný odposlech jen   proto, že jeho manželka   emigrovala? Ale no tak, bylo   jich estébáků hodně,   chartistů málo, nudili se a   špičkové odposlouchávací   techniky měli tuny… Pokus o   sebevraždu je vylíčen jen   tak mimoděk a jak z   televizního seriálu. Opravdu   scéna, jízdy na   nemocničním vozíku pod   prostěradlem, přišla   tvůrcům zajímavá? Neviděl   to každý divák, (zejména   ten televizní), už   stopadesátšesttisíckrát?   Opravdu Jarchovskému vlastní   hamba neurazila, při psaní   této scény, ruku basebalovou   pálkou? I klíčová scéna   rodičovské schůzky, která   je jakousi obdobou scén ze   „soudní síně“, tedy   soubojem „žalobců“ a   „obhájců“, je hrozně   plytká. Nezajímavá.   Většina rodičů se tedy ke   stížnosti na učitelku   nepřidá, někteří ano, ale   pak to pod tlakem většiny   odvolají. A když si   ředitelka s kolegyní ve   sborovně nalejou panáka na   to, že si teda raději   nebudou pálit prsty, tak se   najednou dovnitř začnou   trousit rodiče, kteří   chtějí stížnost podepsat.   To je jako na chodbě najednou   osvítil duch svatý, nebo co?   Nebo si na schodech stihli   přečíst Solženicynovo   Nežít ve lži? To je ale   rozuzlení… A na tom   závěru s vysvětlujícími   titulky a učitelkou   etablovanou v „nové   době“, je dobrý hlavně   to, že jsem se ho jako divák   konečně už dočkal. Hele   Hřebejku, ty bejku!, doufám,   že od tebe ještě uvidím   něco lepšího!

Učitelka
S trochou nadsázky pravdivý   příběh s velmi pravdivým   koncem. Sice spíš pro   pamětníky, ale i ti tvoří   značný počet diváků.

Učitelka je současná - o nás
Skouknul jsem právě v tv a   litoval jsem, že to nebylo na   velkém plátně. Duo Hřebejk   & Jarkovský je geniální   a Učitelka patří k tomu   nejlepšímu, co za poslední   roky bylo u nás natočeno.
Nejde ani tak o   prvoplánovou kritiku   socialistického zřízení -   příběh usměvavé   stárnoucí učitelky, která   prostřednictvím   manipulativní a neobjektivní   klasifikace žáků získává   služby a výhody nejen od   nich ale i od jejich rodičů,   se může odehrát v   kterékoliv době a v   jakékoliv společnosti.
Skvělé herecké výkony   (včetně dětských postav),   psychologické vykreslení   postav (ti chudší se obvykle   dokáží bít za pravdu víc,   než ti ve vatě), úžasná   atmosféra - film na   česko-slovenské poměry non   plus ultra. Je to o tom, co   prožíváme každý z nás   dnes a denně, je to o našem   svědomí. Buď skloníme   hřbet a vezeme se na   většinové vlně nemocné   společnosti, byť s lecčím   nesouhlasíme, anebo   dokážeme vznést protest, i   za cenu osobní perzekuce.   Slovo demokracie je vždy jen   slovem.

Hezky popsany priklas dopadu korupce na spolecnost...
Hezky obraz korupce ve   spolecnosti "kde jsou si   vsichni rovni, ovsem nekdo   rovnejsi". Zajiste   pamatujeme, jak se nosili a   stale jeste nosi listky do   divadla, kafe a spousty   dalsich "darku" :).   Jen stezi vsak bezni lide   dokazi domyslet dusledky   korupce, ktera je   vsudypritomna. Krasny popis   pokrytectvi a rozdilu   spolecnosti. Pan Hrebejk se   stak doslova expertem na popis   doby tezke totality a   normalizace. Snimek neni   spatny, ovsem nedokazi se   zbavit pocitu, ze jde o prepis   nejakeho slavneho dramatu, ci   povidky. Komorni drama, ktere   neurazi... Ovsem pokud jeste   rozumite Slovenstine ;)).

stojí za to vidět
krásné defilé povah nejen   česko-slovenských v   jednoduchém prostředí, aby   neodvádělo pozornost od   zamyšlení že lidé se   nemění...pouze umírají se   svým pohledem na   svět...takže se s nimi   setkáváme dál i ve   svobodné zemi a ani jedna   generace nestačí pro vznik   svobodného myšlení

fajn
Na to, že je to slovenský   film je to fajn... že má   českého režiséra   neprekvapuje... Je to o tom,   čo dokážeme v sebe zaprieť   keď ide o "dobro našich   detí"

učitelka
Celou dobu jsem čekala, že   se musí stát něco   zajímavého, co mě vtáhne   do děje. Bohužel se nestalo.   Jen mě na konci pobavilo jak   se z ruštinářky stala   angličtinářka. Zažila jsem   to samé, v páté třídě se   nám po převratu stala ze   zaryté soudružky   vyučující ruštinu-   němčinářka, no ale o tom   ten film nebyl