Nové a nové příběhy o něm stále vznikají, akorát tenhle spatřil světlo komiksového světa už v závěru minulého století/tisíciletí. Scenárista Howard Chaykin k němu napsal novou předmluvu, ve které promluví o svých inspiracích. V závěru se přidá kreslíř Dan Brereton, od kterého si budeme moct prohlédnout obálku a náčrty, a který taky zmíní kultovní Návrat Temného rytíře od Franka Millera – jinak též autora Sin City, což vysvětluje ledacos, protože tohle dílko je vedené v noirovém duchu. Vedle toho ale nutno jakožto protipól podotknout, že zvolený styl kresby se rozhodně nebude zamlouvat všem. Ovšem těch záporů tady bohužel najdeme víc.

Nepatří mezi ně období, ve kterém se události odehrávají. Konkrétně se jedná o roky 1961 a 1962 – mccarthismus se stal minulostí, éra hippies ještě naplno nepropukla. Gotham City se skutečně nápadně podobá Basin City. V obou destinacích to vypadá, že záporáci početně výrazně převyšují klaďase. Ve světě Bruce Waynea, jenž pracuje jako nezkorumpovaný detektiv, je jimi „Dynamické duo“, tj. Batgirl a Robin. Zločinnost vede až do nejvyšších politických pater, ale největším nepřítelem, na kterého nutno si obzvláště dávat majzla, je Bianca Steeplechaseová, která umí ledacos zařídit, má jedovaté rty a je to Joker v ženském podání!

Postav, jaké známe z filmových adaptací, se tady objevuje víc. Nechybějí Harvey Dent (Batman navždy), Black Canary (Birds of Prey) či Selina Kyle aka Catwoman (Temný rytíř povstal). Problém je, že tím, jak je komiks nakreslený, se některé z postav, tedy nejen z těch v předchozí větě uvedených, můžou při čtení plést. Skutečný chaos však nastává v momentě, kdy se autoři pokouší o ztvárnění nějakých akčních momentů. Zatímco ono noirové pojetí funguje de facto na výbornou, ač zlatá éra tohoto žánru na plátnech kin na začátku 60. let už končila – i proto, že Humphrey Bogart už nebyl mezi živými, akce rovná se spíše změti náhodně vybraných obrázků, v jakých se obtížněji hledá návaznost. Také kvůli tomu vlastně působí finále poněkud zrychleně, jakoby byl pro tvůrce předem daný počet stran, které nesmí za žádnou cenu přesáhnout.

 










 

Těch vícero nečekaných twistů, např. odvaha odpravit postavu, u které bychom to fakticky nečekali, přitom udržuje při čtení v určitém napětí. A vlastně si díky nim uvědomíme, že nejen filmy, nýbrž i komiksy jsou výborné eskapistické médium, jaké (pochopitelně když jsou povedené) spolehlivě nechá zapomenout na starosti všedního dne. Na druhou stranu, Chaykin občas přijde i s informací, která děj rozhodně nikam neposouvá, neboť nám je jasná od samotného začátku. A ani to není o tom, že by šikovně využíval faktu, že my jsme coby čtenáři a čtenářky o krok napřed před některými postavami, jelikož především třetí, tedy finální sešit, naznačuje, že se sám do příběhu poněkud zamotal a poněkud kostrbatě se ho snaží rozmotat.

Batman: V žáru smrti je komiks, který zůstává na půli cesty i z hlediska té alternativní reality, na kterou se autoři odvolávají. Alan Moore zašel v tomto směru ve Watchmenech mnohem dál a fungovalo to výborně. Takový přístup potěšil i na stříbrném plátně v některých komiksových bijácích, tak proč se do toho pořádně neopřít, nepopustit uzdu fantazii a nenaservírovat něco skutečně originálního? Klidně až natolik, jak to předvedli Zombie z Marvelu! Takhle zůstává de facto největším „odvazem“ fakt, že Wayneovo sídlo už nepatří Bruci Wayneovi, ale Barbaře Gordonové, dceři komisaře Jima Gordona. Navíc, legendární bojovník proti zločinu jménem Batman není hlavní, nýbrž „jenom“ titulní postavou. A patrně pro mnohé nebude ani tou nejsympatičtější.


KOMPLETNÍ NABÍDKA VYDAVATELSTVÍ CREW JE K DISPOZICI TADY


FOTO: crew.cz