Smrt si říká Engelchen

Excelentní a drsné válečné drama! Partyzáni   jsou vykresleni trochu jinak, než podle   bolševické propagandy. Proto film musel být   odklizen do trezoru. Dvě dějové linie se   nenásilně prolínají a dávají vyniknout   skvělé psychologii námětu Ladislava Mňačka.   Jan Kačer jako postřelený Pavel, Martin Růžek   jako jeho ošetřující lékař, Blažena   Holišová v roli sestry Alžběty, Eva Poláková   (obrovská škoda, že zemřela tak brzy) v roli   partyzánům pomáhající Marty. Vlado Müller   velitel partyzánů Nikolaj, Otto Lackovič jeho   nástupce Ondra. Geniální obsazení, nemám   slov. A jako třešnička na filmovém pásu je   opět mimořádná hudba Zdeňka Lišky. Tento   film je pro mě těžká srdcovka.

Blíží se konec hrůzné války, ukrajinská   osvobozenecká armáda osvobozuje město Zlín, v   okolí operují partyzáni, sledujeme 2 muže,   kteří pátrají po muži, který pod jménem   Engelchen, přivedl množství neviných lidí na   šibenici. Pavel je střelen do zad a pomocí   koňského povozu je dopraven do nemocnice, kde   jde rovnou pod kudlu. Zde mezi bílými stěnami   vzpomíná na Martu, která spáchala sebevraždu,   a nebo vidí tu hrůzu, kdy při příchodu do   vesnice Lískovec vidí mnoho jejich obyvatel   oběšených. Vrací se mu střípky z posledních   dnů, kdy zatkli fašouna poručíka Kummera, pro   kterého nečeká nic jiného, než smrt. Pomůže   partyzánům obklíčit německou jednotku bez   jedinného výstřelu, pak je zastřelen. Kdo   zavinil popravy v Lískovci, kde zemřel i 14   letý chlapec, četník Bárta, nebo Cyril   Konečný, první setkání s nacistickým   velitelem Engelchenem, který vede akci proti   partyzánům, poprava generála a jeho štábu.   Potoky alkoholu, sebevražda Aljoši, práskač   Mach. Němci vypálili Paseky, na Hirošimu byla   svržena atomová bomba. Návrat do života Marty,   odchod z nemocnice...

Jak hodnotit film, v němž hraje má rodina skoro   hlavní role, a ke kterému mám, nebo mám,   který je moje srdeční záležitost? Hloupá   otázka. Hodnotit musím objektivně. Takže   neobjektivně je to jasně za deset ze sta. No a   normálně, tedy neobjektivně? Nuže. Naštval   mne opět jako vždy způsob podání formou   rozbitého nádobí. Totiž dějových skoků,   retrospektiv. Jenže to mne irituje vždy, ale   bohužel za to musím dát filmu velké minus.   Dále jsem nepochopil, proč nenechali tvůrci   filmu místa děje z knižní předlohy. Co jim   vadilo? To, že někdo pozná Zlín, ačkoli se   mělo bojovat ve Vsetíně? Ale no tak, já   myslím, že ne. No, a i kdyby to někdo poznal,   Vinetou se také nenatáčel v USA, že jo. Vinou   hloupých prostřihů v ději jsem nepochopil,   proč Pavel malém přizabil Kroupu, přece neměl   žádný důkaz, že to byl zrádce. Ale třeba   jsem něco přehlídnul. No, nebudu se   rozepisovat, jinak se mi film líbil, nudil jsem   se jen chvilkami a málo. Domnívám se, že   šedesát ze sta je hodnocení naprosto přesné.

Myslel jsem že to bude starší Česká nuda,ale   překvapilo to výborná režie,výborné herecké   výkony a ani válečné scény nebyly   špatný.Chvílemi pěkné psycho drama z   nemocnice ale takových scén nebylo tolik,takže   docela dobrá válečně dramatická podívaná.

Děs a hrůza partyzánské války,rozervanost a   rozporuplnost válečné doby.Není pochyb,na   které straně je zlo,kde ale hledat hrdinu na   straně druhé?Jsou to partyzáni,kteří bojují   v horách,nasazují životy,ale v kritické   chvíli nechávají vesničany,kteří jim   pomáhali napospas svému osudu?Je to hlavní   postava Pavel,postřelený v boji,který ale bez   váhání zastřelí zajatého německého   poručíka?Je to Marta,celou válku v   utajení,předávající informace odboji,po   skončení války psychicky zlomena   nespravedlivým odsouzením   veřejnosti?...
Surrealisticky natočený film   zvýrazňuje až mrazivě psychedelická hudba Z.   Lišky.

Zfilmovat knižní dílo do filmové podoby je   velmi těžké. Občas i téměř nemožné, ale v   tomto případě se to podařilo. Poté co jsem   četl knihu jsem čekal filmovou   "slátaninu" ale byl jsem velmi   překvapen. Proto dávám 9 z 10 bodů.

Dříve se mně líbil víc, ale teď trohcu   ubírám. Chvílemi moc dlouhé pasáže a momenty   nicméně kvalitně a realisticky natočené   válečné drama, které se soudruhům také asi   moc nehodilo do krámu.

řekl bych
že je to asi nejlepší film dua   Kadár-Klos.Pochmurné černobílé scény z   válečného období partyzánského hnutí v   Beskydech,a jakoby v halucinacích vzpomínání   raněného partizána v nemocnici umocňuje   dokonalá až místy psychodelická hudba Zdeňka   Lišky.Opravdu dobrý film který sotva dnes   někdo natočí.

Dosti dobré Československé drama z odboje , je   to skvěle obsazeno a natočeno-Tento film je   skvělá vizitka že jsme
uměly točit slušné   filmy .

Dost možná náš nejlepší válečný film.   Jako jeden z mála je po formální stránce na   čele dobového vývoje a mistrovská práce se   střihem a flashbacky uchvacuje dodnes. Další   předností je tehdy určitě hodně odvážná   relativizace "hrdinství" partyzánů a   nepřikrášlený obraz jejich života a bojů.   Jistě, postavy sovětských vojáků nemůžou   být jiné než kladné, na druhou stranu tu ale   nenajdeme nějakou jejich nevěrohodnou   glorifikaci. Mnoho působivých scén (namátkou   veselice končící explozí panzerfaustu),   přesvědčivý Jan Kačer a důkaz, že Oscar pro   Kadára s Klosem za Obchod na korze nebyl náhoda.