S klidem lze říci, že se ze čtvrtého dobrodružství legendárního archeologa nestala digitální fraška, i když je čtyřka výrazně digitálnější, než předchozí díly a Ford výrazně starší. Tvůrci se nesnaží věkový pokrok tutlat pudřenkou, ale naopak s tím pracují. Jones to pořád umí s bičem, pořád se bojí hadů a pořád ho baví prohledávat místa kvůli vzácným artefaktům, současně už se ale hůř zvedá po ráně, rychleji se zadýchá a celkově si připouští své omezené možnosti. Z tohoto hlediska by se čtvrtý Jones lehce mohl zhoupnout do opravdu pomalého filmu, ale za prvé je tu Steven Spielberg, který dokáže natočit dynamicky i schování se do ledničky, a za druhé má Ford k dispozici Shia LaBeoufa, který si pozici nového „juniora“ Mutta viditelně užívá.

Chemie mezi ním a Fordem není až tak dobrá, jaká byla mezi Fordem a Connerym, rozhodně to ale jiskří tím správným způsobem. Tam, kde by Fordova iniciativa působila (vzhledem k jeho věku) minimálně podezřele, tam nastupuje sebejistě Shia a dokazuje, že rozhodně má na to stát se novým esem téhle série. Marion Karen Allen se podobně jako Jones přetavila do starší a klidnější verze svého minulého já a Cate Blanchett je pro mě nejlepším záporákem celé série. Zbylé obsazení je směsicí výraznějších a méně výrazných figurek, které všechny slouží duu Ford-Shia.

Co se mi na čtvrtém dílu líbí možná nejvíce je způsob, jakým tvůrci s Jonesem pracují. Uvědomují si, že za dvacet let se z něj stal ohromný fenomén a tak prakticky neustále pomrkávají na své fanoušky. K tomu, aby vás Jones bavil, nemusíte být zarytý fanda, nicméně platí totéž, co platilo u nového Rockyho/Ramba/Johna McClanea a to, že pokud si chcete film opravdu vychutnat, musíte hrdinu znát a vědět o něm alespoň základní prvky. Jinak těžko pochopíte to, proč vybuchne sál smíchy v okamžiku, kdy Mutt hodí Jonesovi speciální „záchranné lano“ a co je vlastně tak úsměvného na tom, když se Marion prvně s Jonesem setká. Ten film je prostě šitý na míru znalým a ono to asi ani jinak být nemůže (ostatně, jaký by pak mělo smysl takový film vůbec točit?).

Co se týče zvoleného stylu, je na tom čtyřka podobně jako třetí Terminátor a čtvrtá Smrtonosná past - tvůrci navazují na styl předchozích dílů, jdou na to však s podstatně větším nadhledem a hodně odkazují. Na rozdíl od výše zmíněných však přidává Jones kapku sentimentu a Spielberg tak nechává poprvé v této sérii hodně promlouvat své oblíbené rodinné hodnoty. V rámci dovázaní určitých uzlů je to logický vývoj. Zdaleka největším problémem čtyřky je opravdu plytký příběh. Tvůrci si obratně pohrávají se vztahy a s detaily, samotná hlavní linie je však poměrně nevýrazná a v podstatě se toho v ní ani moc nestane. Nic proti přímočarosti, která slouží celku. Jen že by člověk po té dlouhé době přeci jen očekával něco promyšlenějšího.

Indiana Jones a království křišťálové lebky je formálně čistý film, který „svým“ divákům nabízí měrou vrchovatou vše, na co se těšili a těm ostatním minimálně poctivé řemeslo a charismatickou postavu v hlavní roli. K naprosté dokonalosti tu chybí jen kosmetické detaily a tak to jediné, co mě skutečně mrzí, je to, že mezi tímto a třetím dílem nevznikly žádné další filmy. Čtyřka sice není nejlepší, ale není ani nejhorší, prostě do série pasuje. A je škoda toho velkého časového skoku, během kterého mohl Jones klidně prožít (minimálně) ještě jedno dobrodružství.