Duben

Recenze: Jako zabít ptáčka

Vydáno dne 05.12.2022
Třemi Oscary oceněný film, který v roce 2022 slaví šedesát roků od premiéry a který vyšel remastrovaný na Blu-ray v rámci edice k 50. výročí, a to s bohatými bonusy

 



























 

V roce 1932 bylo Maycomb v Alabamě obvyklým ospalým městečkem, kde se lidé dopoledne koupali a odpoledne si šli zdřímnout. Cokoli, co pomohlo vybočit z nudného stereotypu, bylo bráno jako velká událost. Nicméně když vám bylo šest roků jako malé Jean Louise Finchové, které snad nikdo neřekl jinak než Čipera (v originále Scout), zábavu jste si našli. Díky staršímu bráchovi Jemovi (údaje o jeho věku nám trochu haprují) a kamarádovi Dillovi (jehož předobrazem se údajně měl stát Truman Capote), který sem jezdil na prázdniny k tetě Stephanii, se může centrem pozornosti stát třeba Radleyovic stavení, protože o jeho obyvateli přezdívaném Boo kolují různé zvěsti. Atticus se o tyhle své dvě děti stará pouze za pomoci afroamerické služebné Calpurnie. Přitom rasismu tady na jihu pšenka kvete, jak Čipeřin otec-právník pozná při soudním procesu, kdy je požádán soudcem-kamarádem, aby obhajoval Afroameričana Toma Robinsona, který měl znásilnit bílou sousedku Mayellu Ewellovou.

Na rozdíl od Dvanácti rozhněvaných mužů, Jako zabít ptáčka se nesoustředí výhradně na hledání pravdy a spravedlnosti. Na rasismus se snaží nahlížet střízlivějším dojmem, než bylo v 60. letech běžné (a ve třicátých už tuplem), byť postava Mayellinina otce nás chce přesvědčit o opaku. Je to především díky Atticusi Finchovi - postavě ještě slušnější a férovější, než kdy byl Mirek Dušín. Gregory Peck takovýchto figur vytvořil během svojí kariéry více. A celkově vzato se nedá tvrdit, že by zrovna tahle role definovala celou jeho kariéru, jakkoli nemůže být nejmenšího sporu o tom, že při ztvárnění této figury ani nemusel moc hrát. Každopádně sám si jeho jméno jako první spojím s westerny Mackennovo zlato a Velká země a s hororem Přichází Satan (recenze).

Než se dostaneme do soudní síně, uběhne sedmdesát minut. A strávíme tam zhruba čtvrtinu ze stopáže dosahující délky bezmála dvou a čtvrt hodiny. Samotný spor je vlastně tím nejzajímavějším, co uvidíme. Jednak proto, že připomene případ Lovingových, na který došlo pět roků po natočení. Jednak proto, že zbytek tohoto snímku bude srozumitelný a snad také zábavný i pro děti. A jednak proto, že nám film (možná oproti knižní předloze, kterou jsem nečetl, protože film je film a kniha je kniha) nedává jednoznačnou odpověď na to, jestli je Tom Robinson vinen či nevinen. Určité indicie sice dostaneme, avšak častokrát se navzájem vybíjejí. Pointa celého příběhu se stejně skrývá ve větě, jejíž část tvoří samotný název.

 










 

Čipera nám všechno v dospělém věku vypráví, přestože uvidíme i scény a situace, u kterých se přímo nevyskytovala. To samozřejmě není nic neobvyklého (viz taky Titanic nebo nová trilogie Hobit). Jinak nám scenárista Horton Foote představí i protivnou paní Duboseovou, přestože se s ní už vícekrát nesetkáme. Z logiky věci a faktu, že nesledujeme film noir, rovněž víme, že se hlavní hrdince nic nestane – ani když v noci zabrousí k Radleyovic stavení, ani když přijde vypomoct otci proti místním surovcům, kterým se zachtělo lynče, ba ani tehdy, kdy se vydá v kostýmu šunky zkratkou přes temný les. Tam trochu nedává smysl, že zlosynovi nevidíme do tváře, jelikož ze svého pohledu by musela rozpoznat alespoň siluetu (nikoli pouze rukávy), podle které bychom si snadno dosadili, o koho se jedná. Režisér Robert Mulligan odvedl výtečnou práci především v práci herci a herečkami, zvláště pak těmi dětskými.

Jako zabít ptáčka je nepochybně kulturně, historicky a esteticky významný, ale zároveň platí, že snad ve všech směrech, o kterých vypráví, bychom dokázali jmenovat významnější, resp. lépe řečeno působivější díla. Ať už v nich šlo o rasismus, dětství, právničinu, lidskou hloupost nebo soucitnost. Pouze ve vykreslení atmosféry 30. let, krátce po krachu na burze, bychom asi preciznějších počinů o mnoho více nenašli. Větší zásluhu na této skutečnosti ovšem bude mít černobílé provedení, byť v době vzniku už bylo běžné točit na barevný materiál. A také platí, že Robert Duvall si pro svůj filmový debut nemohl přát mnoho lepších úloh, než ztvárnit „maloměstského Frankensteina.“ Přesto, od filmu spojeného s tolika poctami a oceněními bychom očekávali, že zanechá hlubší stopu.


INFORMACE O BONUSOVÉ SEKCI NA BLU-RAY JSOU K DISPOZICI TADY


FOTO: cinema.de
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Nový svět

Terrence Malick se ve své tvorbě vrátil i do vzdálenější minulosti, ovšem tahle výprava na začátek... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz