Tak, tahle tři malá digitální zvířátka vypadají jako obyčejné veverky, jenže pozor – jsou to chipmunkové (což je hodně blízký příbuzný veverky). Jsou to ještě děti, vypadají jako Čip a Dale z Rychlé roty, zpívají jako Šmoulové na CD a když se napijí kávy, skáčou jako Gumídci. A aby toho nebylo málo, mají rádi Vánoce a svého nového „tátu“ Davea.

Ale začněme od začátku: trojice chipmunčích brášků Alvin, Simone a Theodor si dělá zásoby na zimu a vesele si zpívá na stromě. Jenže tenhle strom i se svými obyvateli byl náhodně vybrán jako vánoční do významného hudebního vydavatelství, kde v tu chvíli s neúspěšným hudebním skladatelem Davidem (Jason Lee) vyráží dveře jeho kamarád z dětství Ian (David Cross). Veveřáci se chopí šance na útěk a skočí Davidovi do košíku s koláčky, které si naštvaně sebral na cestu. Doma mu udělají z domova kůlničku na dříví s vaflemi v každém rohu, zkazí mu rande se sousedkou Claire (Cameron Richardson), připraví ho o práci a znemožní ho, kde jen to jde. Naštěstí ale umí zpívat, jejich zpěv Davidových písní se líbí, prodávají miliony desek. Jenže – přijde zlý Ian a veveřákům namluví, že David je nemá rád, že jim u strýčka Iana bude líp, budou si jen hrát… Znáte to, nakonec jsou z nich otroci, vyčerpaní a nucení zpívat hiphop, tak, aby si David uvědomil, že mu hrozně chybí a s pomocí Claire je zachránil.

Taky vám naskakuje husí kůže? Kýčovitý příběh, vtipy, kterým se mohou smát jen tří či čtyřleté děti (Theodor zaháknutý na autíčku na dálkové ovládání zboří snad celý dům a na konci zajuchá: „ještě!“, další veverčák se sprchuje v myčce na nádobí, malují si po Davidově prezentaci,…), to vše je plné všemožných vánočních klišé, na které si jen vzpomenete. Těžko se ale hodnotí film, který je primárně určen jen předškolákům – konec konců ti, co byli v sále se docela bavili…

Dalším faktem je, že deska s písněmi trojice veverek z konce padesátých let slavila ve Spojených státech obrovské úspěchy. Následovaly další a další desky, další písně, pak i neméně úspěšný kreslený seriál. Nic z toho se ale k nám nedostalo a s Alvinem a jeho dvěma bratříčky se potkáváme poprvé. A je to šok o to větší, že tenhle film v USA během otvíracího víkendu vydělal přes 44 milionů dolarů.

Jediné, co bych pochválila, je vzhled chipmunků, zdařilá animace a jejich zapojení do reálného „živého“ světa kolem. Navíc tyhle veverky hrají mnohem lépe, než jejich herečtí kolegové, kteří ze svých silně černobílých postav snad ani neměli chuť a motivaci vydolovat něco víc.

Překvapuje mě, že ještě někoho baví točit podobné slátaniny podle stejného modelu. Tahle hrůza s tematikou přátelství a Vánoc a dokolečka hrajícími písničkami z chipmunčího repertoáru (kterých se bohužel v duchu jen tak nezbavíte) musí zákonitě dohánět k šílenství každého, komu je víc než šest let. Jenže bohužel tak malé dítě do kina samo nemůže. Ve chvíli, kdy během Vánočních prázdnin budete mít za sebou Pana Včelku a do Říše hraček bude ještě daleko, přijde čas zajít s dětmi na Alvina a Chipmunky a celé to přetrpět. Jojo, Vánoce to jistí…