Když byli Jeníček s Mařenkou ještě malí, odvedl je jejich otec na matčin příkaz do lesa a tam je zanechal. Tu narazili na jistou chaloupku a ta byla cééélá z perníku. Začali tedy baštit, až byli najednou vtaženi dovnitř. Nebude spoiler, když prozradím, že tuto chaloupku bez čísla popisného obývala čarodějnice a že její jedinou starostí bylo si děti pořádně vykrmit, aby je mohla sníst. Naštěstí se jim podařilo babiznu oklamat, avšak Jeníček se kvůli spořádanému množství perníku zařadil mezi diabetiky. A Mařenka? Ta skrývá jiné tajemství. A to tak dokonale, že o něm sama neví. V dospělosti se z obou proto stanou proslulí lovci čarodějnic, zrovna mířící do města Augsburg. Právě včas, neboť se jim podaří zachránit nevinnou ženu před upálením. Jenže nedaleko městečka sídlí nebezpečná čarodějnice se svými kolegyněmi, přičemž společně chystají něco velkého. Něco, kvůli čemu se začaly ztrácet děti. Něco, čemu musí Jeníček s Mařenkou (a svým velkým příznivcem, který dokládá, že i ve středověku se pěstoval kult hvězd) za každou cenu zabránit. A kdo ví, možná se objeví i nějaký ten Troll (nikoliv Tron ani Thor).

Tahle legrační podívaná slibovala podobně zábavný koncept s nemalou mírou nadsázky jako Abraham Lincoln: Lovec upírů. Jednak tou dávkou absurdity, ale třeba i tím, že budoucí americký prezident se také díky zážitku z dětství rozhodne v dospělosti masakrovat ty upíry. Dá se očekávat, že prakticky totožné schéma bude k vidění v případě chystaného Pýcha a předsudek a zombie. Na rozdíl od těchto dvou děl, pohádku o Jeníčkovi a Mařence nemá na svědomí Seth Grahame-Smith, nýbrž bratři Grimmové, takže nepřekvapí, že tento film připomene Kletbu bratří Grimmů. Jednak výbornou atmosférou, která je však u počinu Terryho Gilliama přeci jen hororovější, protože britský režisér pojal celý projekt seriózně, kdežto Nor/Fin Tommy Wirkola ho chtěl natočit především jako nenáročnou oddychovku, což se mu také povedlo.

Tenhle svérázný tvůrce má na svém kontě věc zvanou Kill Buljo, která podle traileru vypadá opravdu hodně amatérsky. Jenže vzhledem k tomu, že se jedná o parodii (na Kill Billa, pochopitelně), se to dá odpustit. Možná jste od něj viděli toto dílo, jenž má prvky slasheru, ale kupříkladu oproti též v zimě se odehrávajícímu Fritt Viltu, jde o hororovou komedii, ačkoliv masakrování teenagerů a zombie nacistů všemi možnými způsoby od vydloubávání očí až po práci s motorovou pilou se zjevně nemusí zamlouvat každému. Pro takové není ani Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, byť se režisér přeci jen trochu umírnil. Ačkoliv nějaké to trhání těl se tu najde také. Ovšem všechno je natočeno tak, aby to nepůsobilo děsivě, ale zábavně, takže tím jistě nebudete znechucení, ale naopak se tomu budete smát. Jak říkám, svérázná podívaná.

Ta druhá věc, kterou Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic připomínají Kletbu bratří Grimmů, je, že čarodějnice se tu také mění z krasavice (tam Monica Bellucci, tady Famke Janssen) v ošklivku. I když ne až tak velkou. Přesto ovšem téměř všechny čarodějnice (a zvláště pak ta úplně první) vypadají tak, jak jsem si je nikdy při vyprávění této pohádky nepředstavoval. Wirkola si s tímto mýtem pěkně vyhrál, takže se například na začátku dozvíme, že Jeníček a Mařenka porazili bahenní čarodějnici, jakousi luční čarodějnici a ve finále při sabatu jich představí tolik dalších všemožných, až se jeden nestačí divit. Také „angažování“ trolla bylo dosti překvapivé, zvláště když sehraje důležitou roli a dokonce má i stylové jméno :-). Znovu mě proto zamrzelo, že u nás do kin nakonec nešel Lovec Trollů a dosud se neobjevil ani na DVD.

Suverénně největší rozpočet, se kterým kdy pracoval (50 milionů dolarů), pomohl dokázat, že Wirkola  je velmi dobrým vypravěčem. Sice nepřichází s ničím revolučním, ačkoliv některé jeho scenáristické kličky jsou mimořádně povedené, ale Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic si udržují po celou dobu výborný rytmus i výborné tempo. Což ve výsledku znamená, že stopáž nedosahuje ani na hodinu a půl. Nicméně i akční scény zvládá skvěle a obecně z technického hlediska se rovněž nepochybně jedná o jeho nejlepší počin. Vynikající kamera (Michael Bonvillain), krásně plynulý střih (Jim Page), povedená hudba (Atli Örvarsson se supervizí Hanse Zimmera) a velice zdařilé efekty (let na koštěti, proměna čarodějnic, …) Trochu to vypadá, že takový film by se měl líbit všem. Jenže …

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, jak už bylo naznačeno, budou s největší pravděpodobností patřit k těm filmům, které jedné polovině připadají skvělé a té druhé hloupé. Jedni tu bizarní absurditu vítají, druzí pro ni nemají pochopení. I když, oproti Abrahamu Lincolnovi: Lovci upírů mají Jeníček s Mařenkou určitou výhodu v tom, že nikdy (alespoň doufám) nebyly skutečnými postavami, nýbrž postavami fiktivními. Takže proč by se jejich snad všem dětem známý příběh nemohl v dospělosti odvíjet právě takhle? To by přece dávalo smysl. A jak tak nad tím přemýšlím, je jedině dobře, že se podařilo zlákat hvězdné herecké trio Jeremy Renner-Gemma Arterton-Famke Janssen (hodně pěkně je doplňují Peter Stormare, Ingril Bolsø Berdal a hlavně Pihla Viitala, ztvárňující charakterově nejpropracovanější postavu), protože přestože nepředvádějí nějaké úžasné herectví, jen jejich samotná účast filmu prospívá.