Jaký je příběh? Malý finský chlapec Oscari musí projít tradičním rituálem proměny z chlapce v muže, což zahrnuje ulovení pořádné kořisti. Když byl jeho otec ve stejném věku, přinesl medvěda. Jenže syn má problém pořádně napnout tětivu, takže bude třeba lstí oklamat ostatní domorodce, aby nevypadal jako neschopný hlupák. Jenže to až poté, co teroristé za pomoci svého člověka na palubě sestřelí Air Force One. Prezident však díky záchranné kapsli přežije, ale pronásledovatelé mu jsou stále v patách a příjezd záchranné jednotky organizovaný z USA je prozatím v nedohlednu. Pouze vytvoření nepravděpodobného týmu s Oskarim by mohlo vést z této šlamastyky.

Nadsázka. Slovo, které nejlépe charakterizuje celý tenhle biják, jehož český název byl tentokrát zvolen velmi příhodně. Nesmíte se tedy tázati otázkami typu: to by jako fakt stačilo takhle málo k sestřelení Air Force One? To by jako ten malej kluk fakt dokázal řídit čtyřkolku? A proč vypadá jako Laponec, zatímco táta jako Fin (vskutku nesmírně zarážející až nepochopitelné, že se i ve skutečnosti jedná o otce a syna)? A to by jako takhle docela v pohodě zvládli ten drsnej pád v mrazáku, jo? A to si ten agent ve Washingtonu fakt myslí, že by mu jeho skutek ze závěru v pohodě prošel? A tak by se dalo ještě chvilku pokračovat.

Někteří finští, potažmo skandinávští tvůrci volí tenhle lehce bizarní přístup, ovšem v podání Tommyho Wirkoly či Tima Vuorensoly určitě funguje o něco lépe než tomu je v případě Jalmariho Helandera. Patrně i proto, že první dva jmenovaní se nebojí v některých scénách vyhrotit tu roztomilou absurditu až téměř na maximum (tady k tomu má nejblíže asi kelímkový telefon). Režisér a scenárista Sejmi prezidenta kromě toho doplácí na to, že v některých scénách, které by zasluhovaly více akce, se spíše povídá, a naopak když by bylo vhodné nějakou tu repliku přidat, hned se jde do akce.

Krokem vedle bylo též přizvání střihače Iikky Hesseho, jenž z ambiciózního titulu Věčný bojovník učinil zmateně nesouvislou podívanou. U Sejmi prezidenta zase nedokázal vychytat optimální rytmus, tak jako jej kameraman Mika Orasmaa nezvládl učinit zajímavějším po vizuální stránce. Letecké záběry jsou sice líbivé, avšak není jich mnoho a žádné jiné nezachycují krásy přírody. Možná i proto, aby nebylo tolik poznat, že se nenatáčelo ve Finsku, nýbrž v Německu. Z technického hlediska se holt Sejmi prezidenta řadí spíše do průměru.

Tedy nepočítáme-li vizuální efekty, které jsou na velice profesionální úrovni, tak jako tomu bylo a je v případě Iron Sky. Vedle Samuela L. Jacksona, který dokáže stylově zahrát opravdu kohokoliv, se ve filmu objevují i Victor Garber coby cílevědomý viceprezident, Jim Broadbent jakožto snadno podcenitelný bývalý agent CIA, jenž zaujme především tím, že přesně ví, co dělat. (O to nepochopitelnější je závěrečný twist.) Záporáky pak představují Mehmet Kurtulus a Ray Stevenson, jemuž role člena tajné služby vyloženě sedla jako ulitá. Malého chlapce pak ztvárňuje Onni Tommila, který si skoro po celou dobu udržuje takový nezúčastněný „je mi to všechno jedno“ výraz. A aby byl výčet těchto více i méně zajímavých postav kompletní, jedinou ženu v celém filmu představuje Felicity Huffman.

Sejmi prezidenta by se dal z poloviny označit za parodii a z té druhé za poctu těm nejznámějším akčním hollywoodským spektáklům, které má režisér hodně nakoukané, přičemž je vcelku obdivuhodné, že takový koncept neskončil fiaskem. Jako ta spolupráce prezidenta s Oskarim, který si nejprve kvůli kapsli myslí, že narazil na UFO (vtipná scéna), a přestože je chytrý, tudíž jistě ví, proč kód tvoří právě tato čtyři čísla, a umí výborně anglicky, nedojde mu to hned, tak jako hlavě „nejskvělejšího státu světa“ chvíli potrvá, než zjistí, že jej nedoprovází malý John Rambo. Počínání těchto dvou divočinových outsiderů tedy rozhodně nenudí, ačkoliv ještě klidně mohlo být okořeněno kupříkladu setkáním s divou zvěří a o ukořistění prezidenta mohlo mít zájem více různých skupin. A jenom pro úplnost, i když se v rámci příběhu vlastně nejedná o nic až tak významného, spíše jde pouze o úsměvnou tečku, pokud také umíte anglicky, přečtěte si text pod závěrečnou fotkou.

FOTO: cinema.de