Nevím, jestli má úplně smysl se nějak šířeji rozepisovat o zápletce, resp. o příběhu, protože je velice jednoduchý a pro každého snadno domyslitelný. Prostě sledujeme několik lidí, kteří by se chtěli s někým seznámit. Nejvíce nás budou zajímat Hedvika, její kamarádka Bára a její manžel Kristián. Ten totiž Hedviku svede, ale po několika schůzkách a souložích ji zase opustí, protože: „Tak jsme spolu párkrát spali. No a co. Nechápu, jak jsi přišla na to, že spolu chodíme.“ Podobných mouder v této komedii uslyšíme více.

Trochu to může vypadat, že půjde hlavně o to, jestli se Bára o těch záletech dozví. Není tomu tak, jelikož sledujeme i další postavy, představované Mírou Noskem, Martinem Krausem, Karlem Zimou, Ladislavem Hamplem či Šárkou Vaculíkovou, Štěpánkou Decastelo, Marií Doležalovou a Kateřinou Klausovou. Některé mají prostoru dost, jiné míň. Většina však bude mít příležitost se potkat v závěru filmu na Kanárských ostrovech. Ano, skutečně se jedná o další český počin, jehož tvůrci neváhali vyrazit natáčet do zahraničí.

Nebýt těch Kanárů, Sezn@mka by vypadala jako zfilmovaná divadelní hra. Mimochodem přenést ji na „prkna, která znamenají svět“ by rozhodně nemusel být marný nápad. (Pokud se tak tedy už nestalo) A to píšu nejen proto, že ty nejdůležitější úlohy ztvárnili Jiří Langmajer a Adéla Gondíková. Třetí do party je Zuzana Kainarová, což je opravdu výborná a zřejmě trochu nedoceněná herečka. Škoda, že se nevrátila v Andělovi páně 2. Nicméně za sebe musím napsat, že bych ji docela rád viděl v kině v nějaké seriózní věci.

I přes výše uvedené však v Sezn@mce najdeme několik překvapivě zdařilých záběrů. Dost jsem se obával, že z technického hlediska bude tohle dílo naprostá katastrofa, jako kupříkladu rané počiny Tomáše Magnuska. Nakonec to bylo celkem příjemné překvapení. Tedy až na zvukovou stopu, jelikož ta místy fakticky není vůbec fér. Soundtrack ale není – až na dvě tři výjimky – vyloženě otravný. Střihová skladba sice taky není zrovna ukázková, dramaturgie mohla být o něco propracovanější a bývalo by nebylo od věci se o něco hlouběji zamyslet nad tím, co znamená a obnáší pojem ‚filmová režie‘ … Ale co, Sezn@mka svůj účel plní i za těchto okolností.

Sezn@mka je jednou z těch nenáročných podívaných, které se soustředí na oblíbené téma. Tím tématem jsou rozdíly v uvažování a chování mužů a žen. A nekonečné nesváry a udobřování mezi oběma pohlavími, což se dá naprosto v klidu omílat pořád a pořád dokola. Není divu, že na film přišlo v létě cca 115 000 lidí. To je více než na loňské X-Meny, Podfukáře 2 nebo Bohy Egypta. Ano, Sezn@mku by bylo jednoduché sestřelit, podobně jako se mnozí nemazlili s Decibely lásky. Nicméně oba bijáky jsou plné známých tváří a ani jeden si přece nehraje na něco, čím není. Takže oba můžou cca na tu hodinu a půl zabavit. A to píšu i přesto, že se na léto příliš netěším a tyhle omílané genderové diskuze už mi připadají absurdní.

FOTO: Bontonfilm