
"Komedie od tvůrců filmu
Bezva ženská na krku." To není zrovna nejideálnější slogan, jaký by

měl do kina přilákat davy, byť tento skrz naskrz průměrný biják z roku 2016 nakonec dokázal očekávání distributora splnit. Nicméně
Tomáš Hoffman tentokrát zase zůstal pouze u produkce (tak jako v případě
Vejdělkových komedií) a kameraman
Jan Drnek potvrdil, že talent mu rozhodně nechybí. Ač se jedná teprve o jeho třetí celovečerák (po
Bezva ženské a
Bajkerech), počíná si velice umě a zkušeně. Není divu, že debutující režisér
Martin Horský prohlásil, že mu při natáčení nesmírně pomohl.
Je to vlastně dost rodinná podívaná. Jednak kvůli obsahu, protože Věře umře manžel (
Bolek Polívka), který byl nesmírně aktivní a ve zralém věku se nezdráhal podnikat věci, na které si

kolikrát netroufli ani mladí. Nestihnul však zaběhnout maraton, a tak se rozhodla, že ho se svými dcerami zaběhne. Samozřejmě, že se jim do toho zprvu nechce. Nejstarší už má tři syny a k tomu jednoho přítele, jenž představuje natolik pozoruhodnou a v jistém smyslu i kontroverzní postavu, že bychom si o něm měli více napsat hned teď.
Jmenuje se Karel, může mu být kolem padesáti, ale vypadá to, že když mu bylo zhruba patnáct,

nechal se zmrazit, protože na svůj věk není šikovný ani bystrý. Jeho přítelkyně přesto mocně touží po tom, aby si ji vzal. Přitom je hezká a mohla by mít kohokoliv. Téměř výhradně on sám se stará jak o verbální, tak o nonverbální humor. Jeho představitel
Ondřej Vetchý je naprosto skvělý herec. O tom není pochyb. Ale v poslední době hrál své role všechny dost podobně. V případě
Žen v běhu tomu tak není. I proto, že dokonale vychytal timing a divák se prostě musí těšit, až se zase objeví na plátně.
Sledujeme diváckou, resp. už lidovou komedii, takže pochopitelně musí dojít i na to věčné

soupeření mezi muži a ženami. Zároveň se však scenáristovi podařilo docílit něčeho, co se už v rámci subžánru Česká filmová komedie 21. století zdálo býti hotovou utopií. A sice, že z velice nadějně rozehrané situace, která trvá déle než minutu, dokáže vykřesat více než dva vtípky. Ačkoliv kromě těch řachandových scén s
Ondřejem Vetchým volí
Horský trochu
Vejdělkovu strategii (viz
Něžné vlny) spočívající ne v tom smát se od úvodních do závěrečných titulků, nýbrž cítit se při sledování filmu miloučce.
K tomu rozhodně dopomáhá herecké obsazení plné známých tváří. Přítelkyně v podání
Terezy Kostkové není zjevně příliš náročná, leč na maraton se poctivě připravuje. Tak jako její dvě

mladší sestry. Báru podvedl (zřejmě už několikátý) přítel, což ji hodně mrzí, protože chce miminko. Přestěhuje se zpět k mámě a z okna pozoruje v protějším domě holčičku, se kterou se skamarádí a pozná i jejího osamoceného tatínka. Rozhodně mnohem lépe napsaná linie než ta se sousedkou v počinu
Na střeše.
A pak tu máme nejmladší Kačku, jíž ztvárňuje
Jenovéfa Boková. Kačka je holka, která stále

ještě tak docela neví, co chce. Ale neváhá chodit s ženatým. Tak jako Anežka, kterou stejná herečka hraje ve
Chvilkách. Nicméně snad osud jí do cesty přivál trenéra Vojtu, se kterým - ač to tak zprvu nevypadá - by jednoho dne mohli být více než kamarádi. Jeho představitel
Vladimír Polívka je samozřejmě synem
Bolka Polívky. Jednoho z těch tři synů
Ondřeje Vetchého a
Terezy Kostkové hraje skutečný syn
Ondřeje Vetchého a druhého skutečný syn
Terezy Kostkové. Takže jak píšu. Je to de facto po všech stránkách dost rodinná podívaná.
Ženy v běhu jsou určitě vhodnou komedií na odreagování. I proto, že je znát, že si všichni ti, které uvidíme před kamerou, natáčení evidentně užívali. Jenže zase nemají až takový přesah, že bychom si byť třeba jen dva týdny po zhlédnutí detailně pamatovali některé sekvence, které by třeba až měly šanci stát se kultovními. Jako například ty z tvorby
Václava Vorlíčka. S originalitou a nepředvídatelnosti to taky není valné, ovšem na druhou stranu tohle "od tvůrců filmu
Bezva ženská na krku" snad ani nikdo nečekal. Obsazení pohlednými a/nebo výbornými herečkami rozhodně potěší, ale opravdovým králem Karlem je tady už zmíněný
Ondřej Vetchý. Za jeho účast ta jedna hvězda v hodnocení navíc.
FOTO: CinemArt