POZOR NA POTENCIONÁLNÍ MENŠÍ SPOILER V POSLEDNÍM ODSTAVCI!

Vrtat do mořského dna se může hrubě nevyplatit. A to jak v nepříliš vzdálené minulosti (viz Deepwater Horizon: Moře v plamenech), tak nepříliš vzdálené budoucnosti. Právě do ní nás zavádí tenhle titul. V něm se postavy, které nás budou zajímat, nacházejí v hloubce přesahující 10 000 metrů, ale může se klidně stát, že budou muset putovat ještě níž. Až pod úroveň dna Mariánského příkopu, kam se v roce 2012 vydal James Cameron v ponorce, kterou výrazným způsobem pomohl zkonstruovat. Potápění je pro něj celoživotní vášní a hojně se promítá do jeho filmů (Piraňa II: Létající zabijáci, Propast, Titanic, Expedice Bismarck, Tajemné hlubiny, Tajemství Titaniku, Avatar: The Way of Water). Mnoho svých příznivců a příznivkyň touto zálibou dokázal infikovat.

Pro ně se bijáky odehrávající pod hladinou stávají očekávanými, byť kvalit jím režírovaných nepřekvapivě nedosahují (viz nejen Magická hlubina, Sanctum či letošní Poslední nádech). Pod vodou do značné míry kombinuje dvě jeho podívané dohromady. Konkrétně se jedná o Propast a Vetřelce. V hlubinách oceánu však postavy natrefí na nepřátelské druhy, které pravděpodobně vyplavaly na povrch kvůli neuváženým vrtům. Na rozdíl od obrovitých Kaiju z Pacific Rim – Útoku na zemi, tihle připomínají právě nepřátelská monstra z franšízy, do které James Cameron přispěl druhou a zároveň nejlepší částí. K tomu je třeba zopakovat, že vesmírné prostory a podmořské hlubiny na planetě Zemi spolu opravdu sdílejí určité podobnosti.

 










 

Samozřejmě zásadní rozdíl spočívá v tom, že ve vesmíru voda není, zatímco v moři je – to nemůžou popřít ani ti největší popírači/popíračky a zastánci/zastánkyně moderních korektnostech principů. Potíž spočívá v tom, že při sledování tohoto snímku je dost znát, že herci a herečky pod vodou nebyli. Sice pochopitelně měli potápěčské obleky, ale obklopovala je pouze tma a žádná tekutina, což pro Avatar: The Way of Water neplatí. Pro potřeby natáčení je to usnadňující a pro herce a herečky bezpečnější. Nicméně diváckému zážitku to rozhodně nepřidává. Například „podvodní“ záběry z filmů Karla Zemana proti tomu vypadají naprosto realisticky. A to na nich legendární český tvůrce pracoval v 50. a 60. letech s nepoměrně nižším rozpočtem. Nedostatek financí dokázal nahradit svou nekonečnou kreativitou, lépe řečeno genialitou.

Na stanici Kepler dojde k nějaké havárii, způsobené možná zemětřesením. Šestice zbývajících členů posádky se bude muset vydat na cestu po dně k vrtáku Roebuck, kde by teoreticky mělo jít nasednout do záchranného modulu a vystoupat na hladinu. Nebezpečí nehrozí pouze od lidské psychiky, které může v takové situaci a v takové hloubce nabízet pesimistický pohled, jaký přeroste v nekontrolovanou paniku. Voda, tlak a nestabilita zařízení, ve kterém se nacházejí, jsou nepřátelé. Ještě větší se pohybují v blizoučkém okolí. A nejsou to lidé! Kapitán Lucien bude muset se svými kolegy a kolegyněmi Rodrigem, Paulem, Smithem, Emily a Norah v tomto klaustrofobním prostředí zůstat optimistou a pokud možno si nepřipustit, že vyváznout z daných okolností se zralou kůží bude zřejmě komplikovanější, než to na první dobrou může vypadat.

 










 

V první řadě se povedlo dát dohromady výborné obsazení té šestice. Vůbec nevadí, že se nejedná výhradně o absolutní současnou hollywoodskou špičku. Respektive, Kristen Stewart a Vincent Cassel k té širší rozhodně patří, ačkoli francouzský herec v posledních rokách natáčí spíše mimo „Továrnu na sny“. Mammodou Athie a Jessica Henwick mají do první hollywoodské ligy zdárně nakročeno a jejich kariéru se doopravdy vyplatí dál sledovat. Jak T. J. Miller (Deadpool, Transformers: Zánik), tak John Gallagher Jr. (Peppermint: Anděl pomsty, Ulice Cloverfield 10) také v žádném případě nejsou neznámá jména. Pak se nabízí otázka, jestli vůbec bylo nutné při této skvadře silných hráčů a hráček a při situaci, v jaké se nacházejí, přidávat nějaké lovecraftovské příšery, protože během expozice je ještě neřešíme a napětí v ní stejně funguje takřka na výbornou. O tom, že ho režisér William Eubank umí, se můžeme přesvědčit také v rámci tohoto jeho počinu s Russellem Crowem, který produkoval Petr Jákl a je u nás rovněž k dispozici na DVD/Blu-ray.

Pod vodou má ještě jeden zásadnější problém, který souvisí s prostředím, v němž se odehrává. Na druhou stranu, v případě takové Propasti tohle bylo vyřešeno výtečně. Jde o to, že dole je tma, takže mnohdy nelze dost dobře rozpoznat, co se přesně zrovna ve filmu děje. Vzhledem k tomu, že spadá i do hororového žánru, a že jak na plakátech, tak na obalu DVD/Blu-ray se objevuje pouze Kristen Stewart, nemůže nikoho překvapit, že do určité míry ctí pravidla slasher subžánru. Ženské postavy zkrátka ve svém počínání ty mužské mnohdy přebíjejí, a to včetně Emily v podání Jessiky Henwick, která byla zprvu především vystrašená. My vystrašení nebudeme, jelikož projektů na podobné téma už vznikla celá řada. Tenhle chce ponechávat prostor divácké představivosti, jenže to by nesměl příšery ukázat ani v náznacích. Každopádně, navzdory uvedeným výtkám se pořád jedná o docela fajn podívanou.


INFORMACE O BONUSOVÉ SEKCI JSOU K DISPOZICI TADY


FOTO: Cinemart