Jedna věc je silné téma a zpracování je věc druhá. Debutující Teodor Kuhn si velice solidně poradil s obojím, přičemž se scénářem vypomáhal i Štěpán Hulík, podepsaný pod Hořícím keřem, který rovněž pojednává o nespravedlnosti. Tentokrát se však nenacházíme v Československu na konci 60. let, nýbrž na Slovensku v jednadvacátém století. Tvůrci se inspirovali skutečnou událostí, ačkoliv sami prozradili, že se jí nechtěli striktně držet. Ani ne proto, že by vzniklo cosi jako hraný dokument. Každopádně zvolený přístup se nakonec ukázal býti správnou a snad i působivější volbou.

Nad ránem zazvoní u Benkových policajti s tím, že nedaleko Dunaje bylo objeveno tělo nedávno plnoletého klučiny. Všechno nasvědčuje tomu, že jde o jejich syna. Bude tedy nutná identifikace. Zároveň se vracíme v rámci krátké retrospektivě do předchozího dne, abychom zjistili, jak se co semlelo. Úvod tedy naprosto spolehlivě vtáhne do děje a z dramaturgického úhlu pohledu představuje celý film pěkně ucelené dílo. Následuje totiž nepochopitelné, leč přesto bohužel pravdivé selhání policie a celého systému.

Sledujeme tedy zoufalou snahu rodičů dobrat se spravedlnosti při ztrátě syna, který byl podle všeho pobodán ostrým nožem. Otce ztvárňuje Roman Luknár, nejen podle mě jeden z nejlepších slovenských herců všech dob. Navzdory tomu, že odmítá zkoušet, odmítá jakoukoliv přípravu na roli a dokonce odmítá číst scénář! Na place si v podstatě jenom nechá vysvětlit, o co v dané scéně jde a v jakém rozpoložení se nachází jeho postava. Text si pak možná jednou přečte, nicméně repliku přetlumočí vlastními slovy. V Ostrým nožem tenhle přístup rozhodně vychází!

Téma nespravedlnosti je divácky velice vděčné a Ostrým nožem obsahuje prakticky všechno, na co si v souvislosti s ním vzpomeneme. Včetně zoufalého činu nabídnutí finanční odměny tomu, kdo cokoliv ví o vrahovi nebo vrazích. To s sebou samozřejmě nese riziko vypočítavých lhářů či pochybných živlů, které důvěřivá manželka klidně pustí až do vlastního bytu (hustá scéna). Ale když holt soudkyni zajímají spíše jiné věci a vyšetřovatel Miroslav Krobot se sice snaží, leč k dopadení to nevede … K samotné rvačce se přitom podle očekávání dostáváme až v poslední scéně, která zanechá v tichém přemýšlení o tom všem.

Ostrým nožem bych se vůbec nebál označit za jeden z nejlepších slovenských filmů všech dob. Vlastně ani Obchod na korze nezanechal tak hluboký dojem. V některých zemích můžou děti žalovat svoje rodiče za to, že jim dali život. V jiných je zase zákon jakoby nastavený tak, že hájí spíše pachatele. V tomto případě neonacisty. A další věc, že málokdo je ochotný před zákony upřednostnit lidskost. I případ s novinářem a jeho partnerkou z minulého roku ukázal, že na Slovensku je možné ledacos. Ale to už je jiný příběh … Který si vlastně taky říká o zfilmování. K tomu, o kterém vypráví Ostrým nožem, jenom dodejme, že na rozdíl od Niny půjde do kin ve slovenském znění bez titulků, tedy nikdo – ani Miroslav Krobot – nebude předabován do češtiny. To by ale neměl být důvod se mu vyhnout.

FOTO: Bontonfilm