Když kolem roku 10 tisíc před naším letopočtem ubývá mamutů, jejich lovci mají docela problém. Ještěže náčelnice Stará Matka předpověděla, že dvojice udatného lovce a modrooké dívky najde pro kmen nové loviště s dostatkem potravy. Jenže pak přijedou na koních otrokáři (že by z Egypta, který tou dobou ještě neexistoval?) a odvedou část vesnice včetně modrooké Evolet (Camilla Belle) na stavbu pyramid pro velkého boha. To pořádně naštve D’Leha (Steven Strait), který slíbil své lásce, že ji nikdy neopustí. Společně se třemi dalšími bojovníky, včetně vůdce a nositele Bílého oštěpu TicTica (Cliff Curtis) se vydají po stopách otrokářů.

Přelezou zasněžené hory, v džungli se utkají s krvežíznivými několikametrovými pšotrosokrůtami, co řvou jako lvi, a D’Leh se spřátelí se šavlozubým tygrem. Ve stepích pak narazí na černošské kmeny, které napříč pouští povede do závěrečné bitvy proti egyptským otrokářům, kteří se nezdráhají používat kromě lidských otroků ani mamuty jako tažná zvířata.

10 000 př.n.l. je jako velká vizuálně nabubřelá bublina, která vevnitř neobsahuje vůbec, ale opravdu vůbec nic. Největší problém je, že se bere naprosto vážně, což v sále vyvolává salvy škodolibého smíchu. Odhlédnu-li od dějinných hovadin – na konci doby kamenné lidé opravdu neměli prostředky pro stavbu pyramid a kukuřice (!!!) nemá v Africe v té době co dělat – stejně nevím, co si chtěl Emmerich dokázat.

Do ani ne dvouhodinového filmu narval vše, co mu jen přišlo na mysl, ale ani jedné z civilizací nevdechl smysluplnou charakteristiku. Díky kvantitě kmenů a národů vnímáme jen povrchně jejich odlišnosti – někteří mají brýle z rákosu, další nosí kolem krku korále,… a dostáváme se až k absurditám. Navíc „hodní“ mluví anglicky (i když jestli tahle zprasená angličtina má dávat filmu punci pradávné doby, tak nevím), zatímco „zlí“ nesrozumitelným jazykem. Možná by ale Emmerich udělal lépe, kdyby se inspiroval Gibsonem nejen v tématu, ale i v odvážném jazykovém podání.

10 000 př.n.l. je paskvil plný klišé, absurdit, blbostí a hovadin, ale přesto je tak nabubřelý, že se tomu až nechce věřit. Nemá totiž na co být hrdý, vizuálně je to sice velice zajímavé (lov mamutů a závěrečná bitva jsou opravdu působivé), ale to je tak všechno. Navíc když herce popatláte bahnem, nasadíte jim dredaté paruky, ale na druhou stranu mají bílé zuby, čisté nehty a hladce oholenou tvář a lovcům mamutů (žijícím v zasněžených horách) nasadíte páskové sandále, je to k smíchu.

O logice tu nemůže být řeč a co se týče zvířat – to snad nemá cenu komentovat. Pokud mamuti utíkali takhle chromě, nedivím se, že byli snadnou kořistí. A nesmyslná příhoda se šavlozubým tygrem a là pravěký Bruncvík, či obrovské masožravé krůty šplhající za svou kořistí do korun stromů? Co to sakra má být?!

Naštěstí se Emmerich v dalším chystaném snímku vrací do budoucnosti. Tam mu jeho bohatou fantazii nikdo nebude vyčítat, ba právě naopak.

P.S. Škoda, že ten tygr nepromluvil…:-)