Duben

Recenze: Sherlock Holmes: Hra stínů

Vydáno dne 09.01.2012

Další zmodernizovaný příběh nejslavnějšího detektiva znamená ještě větší zábavu.

Na 221B Baker Street se začne zase pátrat. Zatímco John Watson se chystá vzít si Mary Morstanovou, kolega Sherlock Holmes pracuje na dalším případu. Tentokrát mu nebude protivníkem nikdo jiný než uznávaný, avšak vpravdě zlotřilý profesor Moriarty, který navíc, co se chytrosti a zápasnických schopností týče, za proslulým detektivem o mnoho nezaostává. O to složitějším úkolem bude zabránit mu v rozpoutání velké války, na které chce profitovat. Holmes tak neváhá překazit novomanželům svatební cestu tím, že nevěstu nevybíravým způsobem pošle do spárů svého bratra Mycrofta, kde by měla být v bezpečí. S kolegou Watsonem je pak stopy dovedou až k půvabné věštkyni Simze, která v tomto případě také sehraje důležitou roli.
 

O detektivu Sherlocku Holmesovi si mohli lidé poprvé přečíst v roce 1887 v románu Studie v šarlatové (A Study in Scarlet). A protože se hned první příběhy, lépe řečeno jejich hlavní hrdina (nezanedbatelný podíl má samozřejmě i kolega John Watson), velmi líbily a záhy zkultovněly, vytvořil autor Sir Arthur Conan Doyle celkem 4 romány a 56 povídek, ve kterých Sherlock Holmes vystupuje. Jelikož literatura a film byly vždy velmi dobrými příteli, začal populární detektiv brzy pátrat i na plátnech kin. Poprvé se tak stalo již v roce 1900, a od té doby se objevil ve více než 250 adaptacích. V nich bývá nejčastěji zobrazován jako už od pohledu mimořádně inteligentní starší pán s kostkovanou čepicí a dýmkou. K jeho nejslavnějším představitelům patří Christopher Lee, Michael Caine nebo Christopher Plummer. Filmy o tomto hrdinovi nevznikaly jen v britské či americké, ale i mexické, německé a české produkci. U nás se objevuje například ve slavné komedii Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, a možná trochu diskutabilně neopomněli tuto postavu zařadit do pohádkové říše i tvůrci pokračování seriálu Arabela. Nyní už ale zanechme historických zajímavostí.
 

Po mnoha podobných verzích se Guy Ritchie a jeho spolupracovníci rozhodli vydat trochu jinou cestou. Holmes tak už není starý pán, nenosí kostkovanou čepici, dýmku si zapálí jen příležitostně, ale mistrem dedukce zůstává pořád. K tomu se umí i solidně rvát a má zálibu v převlecích. Někdy výstředních, jindy nenápadných. Tvůrci touto modernizací zamířili především na mladší generace diváků, které Holmesovy případy až tolik neznají. A přestože jedničce málokdo věřil, vydělala po celém světě něco málo přes 500 milionů dolarů. Svou roli nepochybně sehrálo i naprosto trefné obsazení dvou hlavních postav. Robert Downey Jr. rok předtím nadchnul coby Iron Man a Jude Law se popularitě také těší už nějakou dobu.
 

Právě pošťuchování, smiřování a spolupracování Holmese a Watsona hraje opět důležitou (zábavnou) roli i ve filmu Sherlock Holmes: Hra stínů. Přesně takový postoj k této postavě, tj. bystrý, sebevědomý, zároveň však neodbytný, troufalý hrdina, jinými slovy ne zrovna pravý gentleman, padne Robertu Downey Jr. jako ulitý. Jude Law je oproti němu coby Watson, voják ve výslužbě, rozhodně mírnější, pozornější, zkrátka svým chováním pro danou dobu typičtější člověk. Oba však mají ve filmu přibližně stejně prostoru, takže Watson rozhodně pouze nesekunduje a ve finále má pak možná ještě větší zásluhy. Ale stále platí, že bez pomoci toho druhého by případ zřejmě nevyřešil ani jeden. Rachel McAdams se tentokrát ukáže jen v cameo roli, která ovšem přinese do příběhu podstatnou indicii. Hlavní ženskou úlohu po ní přebrala Švédka Noomi Rapace a nutno dodat, že s oběma hlavními hrdiny drží krok a je jim rovnocennou partnerkou.


Úvodních cca 20 minut filmu sice z hlediska rytmu není úplně optimálně vychytaných, a tak se trochu pomaleji dostáváme k samotnému vyšetřování a přímější dějové linii. Pak se ale vše rozjede a až do titulků nezastaví. Navíc se staneme svědky několika skutečně spektakulárních scén, které by pasovali spíše do podívané s nějakým čistě akčním, potažmo komiksovým hrdinou. Předně opět nechybí cool „holmesovize“, kdy si hlavní hrdina představuje, jak zaútočí na protivníka ještě předtím, než skutečně zaútočí. V tomto díle se podíváme i mimo Anglii, a cesta to bude vskutku velkolepá. Ve Francii se Holmes trochu přehmátne, v německé továrně Meinhart na výrobu zbraní pro změnu zaúřaduje Watson, no a následný útěk přes les znamená vůbec nejfamóznější scénu celého filmu, který vrcholí ve Švýcarsku další nádhernou „lokací“, kterou tvoří úchvatná scenérie s velkým vodopádem.
 

Výborné výkony hlavních představitelů a už tak skvělý scénář manželského páru Kierana a Michele Mulroneyových ještě jistí bravurní režie Guye Ritchieho, který tak natočil svůj nejlepší film. Někdo možná namítne, že jeho zlodějská díla a gangsterky jsou ještě povedenější, ale v těchto případech se jedná o čistě žánrové filmy, které necílí na ten úplně nejširší okruh diváků. Někomu se zase nemusí líbit, že těch výbuchů a akce je ve filmu Sherlock Holmes: Hra stínů opravdu dost, že je díky nim samotný deduktivní postup při vyšetřování odsunut až na vedlejší kolej, a že je vše ve zkratce vysvětleno až ve finále, ale věřte, že tento koncept přispívá vynikající zábavě.
 

Tvůrci zkrátka celou tu inovaci Holmesových příběhů pojali tím nejlepším možným způsobem. Trochu zamrzí, že se to samé nepovedlo i těm, kteří mají na svědomí loňskou předělávku jiného slavného literárního díla – Třech mušketýrů. Sherlock Holmes: Hra stínů je po filmařské stránce skvěle řemeslně natočený, a nepochybně vás zaujme i znamenitou výpravou a dekoracemi. (Ne)výhodou hlavní postavy navíc je, že ji můžeme de facto zařadit do kteréhokoliv období od Sumerských městských států ve 4. tisíciletí př. n. l. až po Zemi v hodně vzdálené budoucnosti, a stejně by asi všude našla své uplatnění. Nicméně je dobře, že se děj protentokrát odehrává v době počátku velké průmyslové revoluce (hlavní postavy se projedou i autem), protože tu atmosféru se podařilo vykreslit naprosto přesně.
 

Sherlock Holmes: Hra stínů je ještě nadupanější, akčnější a originálnější. Rozhodně se jedná o jeden z těch málo případů, kdy sequel předčí původní film. Něčím takovým se může pochlubit snad jenom Terminátor 2, Vetřelci a možná velice málo dalších. Pokud se tedy chcete jít v nejbližší době do kina bavit, tato dobrodružně-akční podívaná by pro vás měla být jasnou volbou. Filmová sezona začíná opravdu skvěle, a je velmi pravděpodobné, že i další z řady ambiciózních letošních filmů budou takto kvalitní.

 

Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Jedna noc

Mezi těmi všemi českými komediemi, jakých budeme i letos hojně zásobováni, bohužel hrozí, že tohle komorní,... celý článek

DVD

Recenze: Nový svět

Terrence Malick se ve své tvorbě vrátil i do vzdálenější minulosti, ovšem tahle výprava na začátek... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz