Ten Peter Parker bude zřejmě vždycky ze začátku otloukánek. Sice je poměrně inteligentní, ale co z toho, když i na jeho škole vládnou především silnější jedinci. Když byl ještě malý, rodiče ho odvezli ke strýčkovi a tetičce (tentokrát vypadají opravdu jako strýček a tetička, nikoliv jako dědeček a babička) a zmizeli. Čirou náhodou tam však nechali aktovku, v níž se mimo jiné nachází jistý algoritmus, který by mohl sehrát klíčovou roli ve vědeckém bádání, které provozují zaměstnanci společnosti Oscorp. Mezi nimi je také Curt Connors, který se pod nátlakem rozhodne stát pokusným králíkem. Jenže situace se vymkne kontrole a promění se v nebezpečné monstrum – Lizarda. Protože je přesvědčen o nedokolanosti lidské rasy, chce přeměnit na stejná monstra všechny obyvatele New Yorku. Policie sice není ani tentokrát na boj s něčím takovým vycvičena, ale Spider-Man by to zvládnout mohl.

Samozřejmě, že se tento potencionální začátek nové spider-manovské série nevyhne srovnání s tou, kterou má na svědomí Sam Raimi. Původně se mělo jednat o její čtvrtý díl, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se projektu ujme docela nový tým. To má svá pro i proti. O „pro“ se jedná z tohoto důvodu, že to vypadalo, že předchozí trilogie směřovala jaksi do slepé uličky. Že by asi bylo velmi obtížné přijít s něčím novým, co by ji dokázalo dostat z toho začarovaného kruhu. S něčím, co by bylo až natolik nosné, že by utáhlo ne jedno, ale třeba hned tři další pokračování.

Pokud však nepřicházejí nápady, uchylují se v současném Hollywoodu k jedinému řešení: udělat to znovu … a jinak, je-li to možné. V případě takového Batmana bylo celkem pochopitelné podívat se na tohoto hrdinu z jiného úhlu pohledu, neboť první díl vznikl ještě v 80. letech a ty tři následující (především pak ten třetí a čtvrtý) jej neukázaly zrovna v tom nejlepší světle. Ve 21. století, v době, kdy rozpočty filmů už běžně překračují hranici 100 milionů dolarů, bylo možné nový Batmanův příběh pořádně nafouknout. A navíc, digitání triky se už staly ve filmovém světě samozřejmostí, ačkoliv režisér Christopher Nolan je chtěl používat jen tam, kde to bylo vyloženě nezbytné. Proč ale přetvářet Spider-Mana, když předchozí trilogie, jejíž poslední díl měl premiéru teprve v roce 2007, patří k divácky velmi oblíbeným?!?

Odpověď na tuto otázku není zase až tak složitá. Spider-Man totiž patří k těm absolutně nejúspěšnějším komiksovým postavám, jaké se kdy ve společnosti Marvel zrodily. Takže se vlastně ani není čemu divit, že byť tu vystupují nové (jiné) postavy, a přestože představitel hlavního hrdiny vypadá v tomto filmovém „vydání“ jinak, Amazing Spider-Man již vydělal přes 600 milionů dolarů. Čím to, že je tak populární? Jedním z vysvětlení může být, že na rozdíl od většiny odstatních superhrdinů se jedná o obyčejného chlapce, který je zamilovaný do (ne)obyčejného děvčete. Právě proto tuto postavu hromada lidí zbožňuje, protože se s ním mohou ztotižnit.

Tenhle nový film má ale více těch „proti“. Některé události ze Spider-Manova, resp. Parkerova životopisu musely být zopakovány. V Amazing Spider-Manovi se tak ale děje v drobných obměnách, oproti předchozí verzi. Tak například, pavouk Petera nekousne na školní exkurzi, ale poté, co se tajně vplíží do laboratoře Oscorpu. Dále, svého spolužáka Flashe tentokrát nezmlátí, ale zesměšní svými kreacemi s basketbalovým míčem. Opět nezabrání zavraždění svého strýce, ale na člověka, který ho zabil, nenarazí po zápase, nýbrž poté, co si v obchodě nemohl koupit mléko proto, že mu chyběly dva centy. Jakkoliv jsou tyto opakující se situace spíše fádní, nejsou to ještě ta „proti“, která máme na mysli.

Jedno se týká režie Marka Webba, který pravidelně střídá precizní momenty s nepříliš povedenými. Údajně byl pro tento projekt najat proto, že se producentům velmi líbilo, jakým způsobem se rozvíjel vztah hlavních postav v jím režírované komedii (500) dní se Summer. Středobodem Amazing Spider-Mana mělo být kamarádství s Gwen Stacyovou, jenž se záhy změní v chození. To bylo poměrně velké překvapení, protože podle traileru to rozhodně nevypadalo, že bude mít tato dívka tolik prostoru. Na jejich, můžeme říci, komplikovaný vztah ale nakonec přeci jen není kladen až tak velký důraz. Tvůrce spíše zajímá Connors jakožto postava, která projde největším vývojem.

Titulní roli získal Andrew Garfield, který podal ve filmu (The) Social Network jakožto spoluzakladatel Facebooku Eduardo Saverin výkon natolik dobrý, že za něj byl právem nominován za Zlatý glóbus. Peter Parker v jeho podání není až takový outsider, jakým byl v případě Tobyho Maguira, ačkoliv kupříkladu při rozhovorech s Gwen mu trvá nekonečně dlouho, než se „vyžvejkne“, a přesto nakonec nic neřekne. Je ale zručnější, jelikož vystřelovače pavučin si musí nejprve vyrobit (ve Spider-Manovi je získal automaticky, což nebyl nápad autora komiksu Stana Lee, ale Jamese Camerona, kterému to připadalo z biologického hlediska logičtější). A coby Spider-Man stále zůstává Garfield z větší části Peterem Parkerem, tedy obyčejným chlapcem, který je fascinován nově získanými dovednostmi (byť to tak zpočátku nevypadá), a nadále neváhá suše hláškovat (scéna se zlodějem aut, kdy nejprve sedí na zadním sedadle). Celkově ale rozhodně nepřesvědčil a jistě by se našli vhodnější adepti na tuto roli.

Gwen Stacyovou si zahrála nesmírně talentovaná Emma Stone. Bryce Dallas Howard, která se tak představila ve Spider-Manovi 3, bylo v době natáčení 30 let, takže by asi nebyla příliš uvěřitelná, byť vypadá mladší :-) . Jenže studio stejně chtělo jiné herce a herečky. A v případě Emmy šlo o naprosto přesnou trefu. Jako Gwen jí to velmi sluší (ačkoliv to platí i o Mary Jane Watsonové s tváří Kirsten Dunst). Ovšem jinak je Gwen úplně jiná – neječí, ale jedná.  Zatímco M. J. bylo vždy třeba po únosu padouchů zachránit, Gwen by si dost možná poradila sama. Odvaha, inteligence a odhodlání jí totiž rozhodně nechybí.

V podstatě jediný zásadní průlom nastává u Amazing Spider-Mana v tom, že se snaží být realističtější. Zatímco o Raimiho trilogii lze říci, že je v ní vše téměř za všech okolností „lesklé“, čísté a nablýskané, a podíváme se i na luxusní místa typu sídla Osbornových či do některých špičkových restaurací, v této novince ke slovu dostane i Špína New Yorku (to by byl dobrý název pro film), skutečně temné uličky, zaprášené, ale inspirativní tělocvičny, a nejluxusnějším místem, na které se podíváme, je Connorsova/Lizardova „kancelář“ v kanále. Ne, nebojte, až tak drsné to není. Takovým místem bude nejspíše pokojík Gwen.

(The) Amazing Spider-Man si jde svou vlastní cestou, ale doplácí na to, že už byla částečně prošlapaná. Patrně i díky té snaze o naturalističtější pohled nejde o tak velkolepý počin, jako tomu bylo u předchozích třech „spider-manských“ podívaných. Ta čtvrtá ke všemu stála 230 milionů dolarů, ale působí dojmem, že rozpočet byl minimálně o sto milionů nižší. Kde se tedy ty peníze povedlo „utopit“, když to na výsledku není znát? No, to už teď asi stejně nezjistíme.