Doverovi mají výborné vztahy se svými sousedy Birchovými. Mají i přibližně stejně mladé děti. Jednou k nim takhle jdou oslavit den Díkůvzdání. Rodiče se zakecají a jejich dva starší potomci mají též jinou zábavu. Až po delší době si tedy všichni uvědomí, že holčičky zmizely. Začne tedy okamžité pátrání a vyšetřování, které má na starosti detektiv Loki (s tímto Lokim rozhodně nemá nic společného). Jenže je to obtížné, když jediným vodítkem je karavan, který byl zaparkovaný před nedalekým domem. Záhy se najde i s řidičem Alexem Jonesem, který je ovšem mírně retardovaný. Následně se podezřelými stanou lidé, do kterých byste to řekli, i ti, do kterých byste to neřekli.

Vše začíná scénou lovu v zasněženém jehličnatém lese, která vlastně předznamenává, co bude jedním z nejdůležitějších faktorů celého filmu – ponurá atmosféra, jelikož sluníčka si tu hlavní postavy mnoho neužijí, naopak budou často pochodovat v mrazivém či deštivém počasí. Obojí souvisí s tzv. předsnímací jednotou, která tu občas bývá nepochopitelně, tj. chybně, narušována. Například v jednom záběru je venku tma a v tom druhém světlo či naopak. A i s tím zaměňováním sněhu a deště to taky občas hapruje. Přesto se skutečně jedná o důležitý prvek, který umocňuje tu úzkost pociťovanou z únosu dítěte.

V tomto je jediným podezřelým právě Alex Jones, ale policie jej pro nedostatek důkazů musí propustit. A tak si scenárista Aaron Guzikowski (jenž mimochodem psal i totálně odlišný Kontraband) vypomůže očekávaným tahem – jeden z hrdinů, v tomto případě Keller Dover, bere spravedlnost do vlastních rukou a rozhodne se Alexe mučit, protože je i na základě jedné věty absolutně přesvědčen o tom, že tenhle chlapec ví, kde je jeho dcera. Když se o tom dozví Birchovi, nechají mu nepřekvapivě volnou ruku. Tato, řekl bych, ve filmech až standardní a divácky oblíbená situace v takovém případě má jisté opodstatnění, ale čím více ji ve Zmizení budete sledovat, tím více možná budete mít také pocit, že scenárista prostě nevěděl, jak dál, a protože ho napadly ještě další mučící metody (viz pouštění pouze teplé či studené vody), rozhodl se je využít.

Díky tomu má tedy film dvě a půl hodiny. Což je v tomto případě až dost. Pomalé tempo mu sice sluší, ale ani na moment prostě není vyloženě strhující. Člověk tedy začne přemýšlet nad tím, čím si Zmizení vysloužilo tak úžasné hodnocení. Že by to bylo nějakým nečekaným rozuzlením? Přesně to může kdekoho napadnout. A tak čeká nějakou úchvatnou tečku ve stylu Obvyklých podezřelých, Šestého smyslu, Nabít a zabít, nebo, proč ne, Planety opic, ale žádná taková se nekoná. Byť výsledek tohoto detektivního dramatu dává smysl, není jedním z těch, u kterých byste zírali na plátno ohromení rafinovaností únosců či deduktivním mistrovstvím detektivů.

Trochu rozpačité pocity zanechávají též výkony herců, které připadají býti jaksi neadekvátní vzhledem k žánru, resp. přímo tématu. Hugh Jackman, Viola Davis, Terrence Howard, Maria Bello, Jake Gyllenhaal – co jméno, to pojem, ale přesto to nějak nefunguje. A proto bych si vsadil nemalou částku na to, že plně respektovali pokyny režiséra Denise Villeneuvea, který jim rozhodně měl nechat prostor pro vlastní interpretaci. Vyjímku tvoří snad jen stále trochu nedoceňovaný Paul Dano. Takhle vše vlastně sledujeme jaksi s odstupem, čímž je vyautován jakýkoliv prostor pro napětí. Výrazněji působí pouze to málo scén, ve kterých se děje něco nechutnějšího. Příklady však kvůli spoilerům uvádět nehodlám.

Zmizení je určitě zajímavý, ale zároveň značně nadhodnocený počin. Po všech těch velmi kladných ohlasech jsem očekával víc. Říkal jsem si, jestli třeba nehraje přeci jen roli to, že sám ještě žádné děti nemám, že pak bych se asi dokázal pořádně vžít do pocitů hlavních postav a film by byl možná působivější. Nicméně filmů, ve kterých dojde k únosu dítěte, samozřejmě existuje víc. A ve všech ostatních, které jsem viděl, jsem byl vždy celkem napjatý a rodičům i policii jsem v hledání hodně držel palce. Zmizení si škodí také některými drobnostmi, které mají upoutat či odlákat pozornost diváků. Jako kupříkladu mrkání detektiva Lokiho. Navíc je dosti nepochopitelné, že se jen tak, jako by se nechumelilo, vydává bez posil do míst, kde mohou číhat potencionální nebezpeční devianti. Kdepak, jediným dokonale fungujícím prvkem tohoto filmu prostě zůstává ta povedená atmosféra.