Už tehdy po premiéře Médi jsem si říkal, že je to fajn, vidět takhle oživlého medvídka vyvádět různé skopičiny. A taky, že by bylo hezké, kdyby jednou vznikl film, kde by byl ten medvídek trochu jiný. Takový, jehož počínání by v klidu mohly sledovat i děti. Takový, který by se choval slušně. Čili takový, který by nepotkal Marka Wahlberga. A ejhle, dva roky poté se můžeme seznámit s Paddingtonem. Ve Velké Británii je tenhle medvídek z nejtemnějšího Peru (což v průběhu tohoto bijásku zazní celkem hodněkrát) údajně mezi dětmi stejně populární, jako u nás Krteček. A rozhodně by nebylo vůbec překvapující, kdyby si tohoto z Jižní Ameriky pocházejícího chlupáčka oblíbili i další malí diváci po celém světě.

Kdysi dávno podnikl Montgomery Clyde, člen jakéhosi zeměpisného spolku, tajnou výpravu do Peru. Pochopitelně i se svým piánem. Nicméně to není až tak podstatné. Podstatné je, že tam natrefil na medvěda a medvědici, kteří se mohli utlouct po marmeládě, a navíc jim nečinilo větší potíže naučit se anglicky. Jenže později oblast, ve které bydleli, zasáhlo zemětřesení nebo možná kácení lesů. Nicméně to není až tak podstatné. Podstatné je, že se Paddington – tehdy ovšem ještě známý pouze pod svým medvědím jménem, které při nejlepší vůli není možné napsat slovem – díky tomu dostane až do Londýna, protože tenkrát zmíněný cestovatel slíbil, že tam jeho medvědí kamarádi budou vždycky vítaní. Teta Lucy však místo cesty za oceán raději putovala do domova pro staré medvědy. Nicméně ani to není až tak podstatné. I když, více takovýchto personifikujících spojitostí by jistě bývalo přišlo vhod. Tohle je opravdu jedna z mála.

Jenže po plavbě na lodi, během které pochopitelně nemohl nespořádat několik slenic s marmeládou, a následném příjezdu na Paddingtonské (!) nádraží, si jej prakticky nikdo nevšímá. Film Paddington se totiž odehrává ve světě, kde mluvící medvědi představují něco, co připadá všem naprosto normální. Ale děti to zřejmě, na rozdíl od některých dospělých, řešit nebudou. Teprve až paní Brownová (Sally Hawkins) si osamoceného medvídka, jenž má pro všechny případy v klobouku záložní sandwich (který ovšem přitahuje okolní holuby), na nádraží všimne a rozhodne, že mu pomůže najít domov. A než se tak stane, zůstane bydlet u nich na půdě. Otec-analytik příliš nesouhlasí, dětem (málo soustředěnému chlapci a rádoby dospělé dceři) je to celkem jedno, ale soused je podezíravý a příliš se mu to nezamlouvá. Proto není divu, že se stane otrokem krásy ředitelky muzea (záporná Nicole Kidman), která má s novým obyvatelem vedlejšího domu docela jiné plány …

I zmíněný Ted se musel potýkat s takovými lidmi, pamatujete se? A asi nepřekvapí a nebude tudíž spoiler, že taky v Paddingtonovi to všechno dobře dopadne a že z toho všeho bude jedno takové velké dobrodružství plné několika výborných, i když ne úplně mimořádných scén. Tou patrně vůbec nejlepší bude ta koupelnová, kterou je možné vidět už v traileru. Dále určitě nelze nezmínit let s deštníkem, narážky na počasí či krátkodobý pobyt ve strážní budce. Kromě toho, že jsou tyto scény zábavné (i typicky svérázný britský humor funguje), zároveň potvrzují, že ač jsou Britové nepochybně hrdý národ, dokáží si udělat legraci sami ze sebe, což zahraniční diváci určitě ocení.

Stejně jako fakt, že i v Anglii existují společnosti, které dokáží vytvořit opravdu úchvatné vizuální efekty. Z tohoto pohledu je tenhle méďa takřka dokonalý! A velmi realistický, jelikož se dbá na každičký detail. Právě detailní záběry vás možná až přinutí natáhnout ruku k plátnu, přestože film není ve 3D. Přitom, jak už to tak bývá, se tu objevuje několik momentů, které by díky třetímu rozměru ještě více vynikly. Zvláště ty za deště, kdy je medvídkova srst odpovídajícím způsobem promáčená. A byť by se bývalo dalo na tomto bijásku určitě něco vylepšit, byla by jistě velká škoda, kdyby zůstalo jen u jednoho Paddingtonova dobrodružství.

Paddington představuje de facto ideální produkt pro pohodovou rodinnou podívanou. Děti nejenže pobaví a zabaví, ale také poučí, jelikož se dá směle tvrdit, že je v ledasčem výchovný. Pravda, klidně mohl být i výchovnější. Stejně jako by některé záběry nemusely vypadat spíše až televizně. Co mu ovšem nejvíce chybí, je jakýkoliv moment překvapení, neboť ve velké míře využívá jen v drobných obměnách věci už jinde viděné, akčoliv s některými groteskními prvky se pracuje opravdu znamenitě. A rozhodně by také nebylo na škodu dojemnější finále. Nicméně spousta diváků a divaček bude filmem s největší pravděpodobností i ve stávající podobě okouzlena natolik, že bude tyto výtky ráda ignorovat. 

FOTO: A-Company Czech