Na americko-mexické hranici se nepohybuje jen Machete Cortez, ale i drogové kartely. A kde jsou drogové kartely, tam bude i FBI. Agentka Kate Macerová právě se svými kolegy dobyla dům, jenž se ukázal býti plný mrtvol, které tam zazdili právě členové jednoho z organizovaných drogových gangů. Na scénu potom přicházejí Matt Graver a jistý Alejandro, kteří razí dosti nestandardní metody a se kterými má Kate spolupracovat při dopadení klíčových postav tohoto případu. Stopy přitom vedou až do míst, která rozhodně měla zůstat křehkým ženám zapovězena.

O mexických drogových kartelech se ví, že jejich brutalita prakticky nezná mezí. Sicario: Nájemný vrah však rozhodně není žádnou přehlídkou/symfonií ultranásilí (z tohoto pohledu se připomíná jen v náznacích), nýbrž značně sofistikovanou atmosferickou podívanou, jíž vedle precizních leteckých záběrů, sugestivní hudby, plíživého tempa a skoro až vizionářské režie (určitě může trvat déle, až když na sebe necháte tenhle biják zpětně pořádně zapůsobit, než tyto kvality uznáte) jednoznačně dominují herecké výkony ústředního tria Benicio Del Toro, Emily Blunt, Josh Brolin.

První jmenovaný tu vytváří v podstatě titulní úlohu žoldáckého zabijáka, který zrovna pracuje pro toho, pro koho se mu zamane. Je nesmírně pravděpodobné, že tuhle postavu budete hodně nenávidět a skoro by se dalo napsat, že hrozí, že spolu s ní si znepřátelíte i jejího představitele Benicia Del Tora, který si rozhodně řekl minimálně o nominaci na Oscara (svou první sošku získal za tematicky trochu podobný Traffic). Alejandro zůstává dlouho až fascinující figurou, dokud tvůrci neodhalí jeho už mírně klišoidní backstory, kterou se snaží ten charakter vysvětlit a snad i ospravedlnit. Velká chyba!

Druhá jmenovaná jest konstantně deprimovaná a tenhle výraz její tváře jako by odrážel náladu, jež musí panovat v celé té oblasti, kde se děj filmu Sicario: Nájemný vrah odehrává. Jeden by řekl, že pohybovat se v tomto značně autenticky prostředí, kde je zabíjení a jiné špatnosti na denním pořádku, muselo zanechat stopy nejen na Kate Macerové, ale i na Emily Blunt. Tahle role se totiž tváří přesně jako jedna z těch, ze kterých se herci a herečky dostávají klidně i několik měsíců. Zvláště, když předtím ještě žádnou takovou nehráli.

Třetí jmenovaný ztvárňuje Matta Gravera, jenž vypadá, že by se zřejmě rád v ledasčem podobal Alejandrovi, avšak pravda je taková, že mu zkušenost v boji proti kartelům už mnohokrát ukázala, že tady prostě klasické zákony a předpisy neplatí! Zkrátka ocenění za svá představení by zasloužili všichni tři a možná by si jej za svůj přístup zasloužil i režisér Denis Villeneuve, jenž i ve Zmizení nechával vyniknout v prvé řadě atmosféru, emoce a pocity. Tentokrát v tomto směru za pomoci herců ještě přitlačil na pilu, díky čemuž můžeme být svědky zhruba tří obrovsky, ba snad až děsivě silných scén!

Sicario: Nájemný vrah ale zároveň přináší stejný počet těch, které se příliš nepovedly. Ani v jedné z obou variant nechci být zrovna konkrétní, takže zmíním pouze tu nejpamátnější (z kategorie povedených) u večeře, která si pohrává s otázkami na téma dobro versus zlo, pomsta, a současně s tím ji lze označit za poměrně temnou studii lidského charakteru. Sicario: Nájemný vrah je prostě film, který se navzdory drobným nedostatkům dokáže zadřít pěkně hluboko pod kůži a zvláště v těchto podzimních dnech vám rozhodně na dobré náladě nepřidá. Přesto kvůli tomu nevšednímu zážitku stojí za zhlédnutí.

FOTO: Freeman Entertainment