Duben

Recenze: Krampus: Táhni k čertu

Vydáno dne 24.06.2016
Přesně za půl roku tu máme Vánoce, takže je vlastně ideální doba pro zveřejnění recenze na film Krampus: Táhni k čertu. 

Krampus: Táhni k čertu
je film, o kterém není snadné si něco myslet, natož o něm psát.



























Tak jo, i když předchozí věta snad ani nemůže být výstižnější, pokusím se některé věci trochu rozvést. Takže, Max (Emjay Anthony) je ještě malý chlapec a jako takový by měl mít rád Vánoce. Což o to, babička (Krista Stadler), ségra (Stefania LaVie Owen) a rodiče (Toni Collette a Adam Scott) jsou fajn, jenže ostatní příbuzní, kteří s nimi mají slavit, zase až tak fajn nejsou. Dopis adresovaný Santovi, ve kterém mimo jiné žádá, aby se k sobě všichni chovali hezky jako dříve, na jeho základnu na severním pólu nakonec neodešle. Místo toho jej roztrhá. A to rozhodně neměl dělat, protože se kvůli tomu začnou dít divné věci. Jak moc divné? Strašlivě divné! OK, v takové Husí kůži se děly ještě divnější.

Kdyby snad náhodou někdo nevěděl, co nebo kdo je Krampus, tak bude nyní poučen. Nejde o nic složitého, neboť Krampus je „už 1000 roků stín svatého Mikuláše, který nechválí, ale trestá a který nedává, ale bere.“ Nejstručněji řečeno: Krampus = čert (v rakouském a německém folklóru). Prostě taková ta děsivá postavička, jež v prosinci doprovází Mikuláše a anděla. V tomto případě však vypadá jako něco mezi Faunem, Moorwenem a matkou Edith Cushingové, tedy postavy, jíž ztvárňuje Mia WasikowskaPurpurovém vrchu, přičemž trailer na tento „horor" Guillerma Del Tora se spolu s tím, který má navnadit na Warcraft: První střet (právě v kinech), nachází právě na začátku DVD s filmem Krampus: Táhni k čertu. Pro doplnění – v bonusech najdeme pětiminutový, nepříliš vtipný gag reel.

Možná nebude škodit, když si vyjmenujeme některé ty strašlivě divné věci. Nedlouho po roztrhání a vyhození dopisu z okna se přižene sněhová vánice a mráz a vypadá to, že všichni ostatní lidé jako by někam zmizeli. Maxova ségra Beth se přesto vydá za kamarádem do nedaleké usedlosti, ale nevrací se. Zato sněhuláků před domem přibývá. A uvnitř se to začne hemžit oživlými „poltergeisty“, což ovšem mají být ve skutečnosti oživlé perníčky, které se po řetězu spouštějí do krbu (jak píšu – strašlivě divné věci). Chybět nebudou ani agresivní medvídek, elfové … a kdo ví, možná přijde i „Chuckyho nevěsta“. Vše má opravdu nádech spíše hororový než komediální a ve filmu padne několik sprostých slov. Přitom v originální verzi zůstává přístupnější. MPAA (Motion Pictures Association of America) skutečně nastavila prazvláštní systém, jelikož kdyby se ve filmu objevilo třeba na několik sekund odhalené ňadro, hned by z ‚PG-13‘ bylo ‚R‘. Čili že děti budou mluvit sprostě nebo by mohly být dosti vyděšené, patrně ničemu nevadí.

Vzhledem k tomu, co bylo řečeno o Krampusovi, se nelze divit tomu, že Maxova babička mluví německy, což z ní vlastně zároveň dělá nejtajemnější lidskou postavu. A vzhledem k jejímu (animovanému) příběhu nutno dodat, že vcelku oprávněně. Jinak rodina máminy (Toni Collette) ségry sympatická fakticky není. Ačkoliv pod vlivem těch neobvyklých okolností se přeci jen stanou snesitelnějšími a zřejmě si sami uvědomí své chyby. S monstry to ale ani nehne. Přitom celá tahle „hra“ by jistě fungovala lépe, kdyby Michael Dougherty a spol. přesně definovali určitá pravidla (o co přesně Krampusovi jde nebo jaký skutečný význam má ona ozdoba, je v podstatě spíše, tak jako některé další aspekty, pouze naznačeno). Tenhle člověk je podepsaný taky pod podobně laděnou Halloweenskou nocí, kde vystupuje pozoruhodná figura zvaná Sam. Více si z tohoto filmu z roku 2007 vlastně nevybavuju a něco mi říká, že i Krampuse: Táhni k čertu poměrně záhy propustím.

Krampus: Táhni k čertu
zaujme specificky bizarně-temnou atmosférou, resp. obecně vizuální stránkou a tou proměnou ze zdánlivě příjemného rodinného vánočního bijásku v o poznání méně příjemný, a ani tak ne rodinný vánoční biják. Z expozice se možná dá pochopit, proč se na světě najdou tací, kteří tyhle svátky vnímají negativně, nicméně závěrečný twist nejenže se dá předvídat, ale zároveň do značné míry shazuje celou myšlenku. Takže co? Takže třeba Vánoční koleda byla z tohoto úhlu pohledu určitě působivější a to ani nebyla čistě hraná, ale byla performance capture.

FOTO: CinemArt, DVD poskytl Bontonfilm
Hodnocení autora: 5/105/105/105/105/105/105/105/105/105/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Jedna noc

Mezi těmi všemi českými komediemi, jakých budeme i letos hojně zásobováni, bohužel hrozí, že tohle komorní,... celý článek

DVD

Recenze: Nový svět

Terrence Malick se ve své tvorbě vrátil i do vzdálenější minulosti, ovšem tahle výprava na začátek... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz