Na tříkrálovou padesátku platí jediný heslo: „Kurva Musíš Běžet!“ Pohříchu jediný vtípek (jo, pravda, ještě je tu ta Bulánova rozdvojka a hláška „Nikdy nevíš, koho trefíš stromkem“) téhle komedie. Pavka, který tuto větu pronese, to však myslí naprosto vážně! Řekne ji svému synovi Jurovi, po kterém chce jediné – aby konečně doběhl do cíle a neklátil v krmelci u trati přihlížející padesátky (padesátnice). Kulantněji řečeno, aby jim nevyháněl mráz z duší (na této myšlence se jistě dalo více stavět). Ne proto, že tím akorát nasírá myslivce Kunu (Jiří Schmitzer), nýbrž kvůli tomu, že je to pro něj důležité. Proč je pro něj důležité? Asi proto, že je horal a že je to rodinná tradice, neb i jeho otec běhal. Dokonce i se zlomenou hůlkou. Na horách se však setkáme ještě s dalšími postavičkami, jako třeba s druhým Pavkovým synem Janem a jeho matkou Katkou, která zjevně bohužel nepatří k nejchytřejším.

Další postavy: barman (Kryštof Hádek), co se vyzná ve věštění; rolbař Dulava (Jaromír Dulava), co si nese trauma z roku 1977, a proto na Tři krále nepije; Kunová (Hanka Vagnerová), co měla tenkrát bizarní úraz; skútraři (Ondřej Malý, Otmar Brancuzký a Matěj Ruppert), co jen tak přihlížejí a jakožto rozumbradové všemu dobře rozumějí; Famfulík (Jiří Mádl), co se vymlouvá na neplodnost, aby mohl osouložit kdejakou hezkou občanku. Ano, tyhle další postavy sice hrají známí herci a herečky, ale to bohužel nic nemění na tom, že JSOU ÚPLNĚ ZBYTEČNÉ!!!

Fakticky bývalo mohlo být mnohem zajímavější, kdyby se řešila jen ta rodinná krize, tedy i s těmi flashbacky (OK, Famfulík možná není až tak zbytečná, jako ty ostatní) do roku 1977, ale to vše s daleko větší nadsázkou a ne tak čitelně, aby bylo čemu se smát a ne nad čím si zoufat. Ovšem za předpokladu, že Padesátka má být opravdu komedií a ne tzv. českou komedií (česká komedie = drama, které se násilně snaží diváky dojmout, tudíž v něm převládají naprosto seriózní momenty a témata, ale vše se navenek obléká do komediálního hávu, protože na komedii v České republice diváci a divačky více slyší – pozn. aut.). A Padesátka chce určitě být komedií, neboť i když tu v závěru vlastně na jeden takový seriózní moment dojde, je podán právě s tou nadsázkou, kterou většina předchozího dění postrádá.

Namátkou – že postavy nevěnují přílišnou pozornost v potoce zapadnuté matce, která je možná v ohrožení, není nadsázka, nýbrž důkaz, že scénář patrně vznikal hodně rychle a jeho autorovi ani nestálo za to se nad některými věcmi zamyslet. Ale možná na to nedostal ani prostor, protože producent pospíchal s tím, aby se už začalo natáčet. Vzhledem k tomu, kdo je pod scénářem podepsán, bych si tipnul, že správě je první varianta. Padesátka je totiž ukázkou něčeho, čemu já říkám „prušinovský humor“. „Prušinovský humor“ = humor, který chce hrozně moc být za každou cenu vtipný, ale přitom je vtíravý, infantilní, extrémně nenáročný a snad až příliš lidový – tím pádem nevtipný. V tvorbě Jana Prušinovského jakž takž funguje, protože jej můžeme čekat a protože ho dokáže podat tak nějak upřímněji. Ale jakožto jeho bývalý spolužák (i když asi jen dva roky) vím, že Vojta Kotek má na víc.

Pohleďte kupříkladu na tento nápaditý filmeček! Škoda, že se Vojtovi nepodařilo zafinancovat svůj vlastní scénář a musel pro svůj debut zvolit toto nouzové řešení, které stejně jako Hřebejkovo Zakázané uvolnění vychází z divadelní hry a ke kterému stejně jako k Hřebejkovu Zakázanému uvolnění nazpíval titulní píseň Michal Hrůza, aby to bylo ještě o něco podobnější. U Padesátky se nabízí rovněž srovnávání s Vybíjenou, jelikož v obou filmech se pohybujeme mezi minulostí a přítomností a oba filmy jsou dosti nepovedené.

Jenže zatímco Vybíjená se prvoplánově, odsouzeníhodně, nechutně a úplně zbytečně naváží (nejen) do žen, které nejsou tak krásné jako Mariana Seoane, Sarah Dumont, Salma Hayek, Kate Beckinsale, Diane Kruger, Alison Brie, Zoe Saldana, Yukie Nakama, Karoline Herfurth či Dakota Johnson a vůbec je takovou superstupidní slátaninou bez hlavy a paty, Padesátka je sice taky trochu slátaninou, nicméně zároveň se řadí k těm počinům, které zase vytahuje alespoň do průměru moje v recenzích již několikrát zmiňovaná slabost pro absurdity.

V Padesátce se navíc alespoň sem tam objevují nějaký ty vizuálně (hraní si s formáty 16:9 a 4:3 podle toho, v jaké časové rovině se zrovna nacházíme) či jinak (teď mě teda zrovna nic nenapadá, ale myslím, že jsem tam fakt nějaké takové viděl) zajímavé okamžiky. Rozhodně jím však nebude zúčtování s Kunou (tím myslivcem, ne zvířátkem) v lese, jelikož tahle scéna měla zřejmě být srdceryvná a dojemná, leč místo toho je scestná, otřesnou hudbou doprovázená, docela nesmyslná, ba až „kind of from outer space“, a nefunguje i z toho důvodu, že Jakub Prachař může být dobrým šoumenem, moderátorem, zpěvákem, muzikantem, pařmenem … nicméně není dobrým filmovým hercem. Ten nevěrohodný výraz v jednotlivých okamžicích mluví za vše.

Zato Ondřej Pavelka se výborně vyřádil, neboť asi jako jediný pochopil tu nadsázku, jako třeba že na světě snad neexistuje nikdo, kdo by až do takových extrémů vyháněl závod, který se koná jednou za rok a trvá cca čtyři hodiny. Kdykoliv se objeví před kamerou, můžeme si být jistí, že alespoň tehdy Padesátka docela pobaví. Jen škoda, že Marek Taclík (kterému občas není vůbec rozumět - a nejen jemu) a ten Jakub Prachař nebyli naladěni na stejné vlně, protože pak mohly být ty jejich společné scény větší sranda. Ale jo, ty s Vojtou Kotkem (mladý Pavka), Terezou Voříškovou (mladá Katka), Annou Linhartovou a Eliškou Křenkovou taky nejsou úplně marné.

Kdežto ty s Oldřichem Kaiserem mohly nabídnout více. A další věc, na Vilmě Cibulkové je prostě poznat, že je ve skutečnosti maximálně o těch pouhých deset roků starší, než její filmový syn Marek Taclík. Jasně, těch samých deset roků je i věkový rozdíl kupříkladu mezi Sally Field a Tomem Hanksem, jenže ve Forrestu Gumpovi to vůbec není patrné. Proč? Protože kvalitní makeup! Toliko k obsazení a ještě dodejme, že Padesátce by taky bývalo prospělo, kdyby se režisér na některých postech obklopil zkušenějšími filmaři a kdyby nebyla ve všem tak doslovná, aby to všechno pochopily i děti do dvanácti roků, které na ni stejně mají zapovězený přístup.

Padesátka holt s takovým scénářem snad ani lépe realizovat nešla a troufám si tvrdit, že některé jeho nedostatky ještě dokázal střihač Tomáš „Kelas“ Klímek v rámci možností během postprodukce eliminovat. A současně se tedy musí dodat, že o skutečných režisérských schopnostech Vojty Kotka toho vypovídá o dost méně, než Pojedeme k moři o těch kolegy a takřka nerozlučného kamaráda Jirky Mádla. Ledacos by možná mohl osvětlit audiokomentář na Blu-ray disku, kde v bonusech najdeme rovněž TV reportáže, Vystřižené scény, Fotogalerii, Nepoužité záběry, Ze života Padesátky, Premiéru ve Zlíně, Videoklip a Trailer. Na DVD jsou v bonusech jen Retro fotogalerie, Videoklip a Trailer. Jo, a pozor! Taky maďarské titulky!!! Zřejmě taky takovej horskej humor, no?!?

FOTO: filmpadesatka.cz, DVD poskytl Bontonfilm