Někteří obyvatelé New Yorku se asi dodnes vyděsí, když vidí letět letadlo nebezpečně nízko. Patnáctého ledna roku 2009 se však neodehrál žádný teroristický útok, nýbrž čin, jaký vešel do historie. A spolu s ním i kapitán stroje Chesley „Sully“ Sullenberger, který byl s letem CACTUS 1549 (příznačné číslo, vezmeme-li v potaz toto) nucen poté, co odešly oba motory z důvodu srážky s hejnem ptáků, přistát na hladině řeky Hudson s více než 150 cestujícími na palubě! Nikomu se nic nestalo. Tedy kromě samotného stroje, což není zrovna levná záležitost. A tak musel se svým kopilotem Jeffem Skilesem před komisi, která důkladně vyšetřovala, jestli při tomto manévru náhodou nepochybili.

Žádný boj o budoucnost se v tomto případě vlastně nekonal, jelikož kapitán Sully – ač pod tlakem – vůbec nezpanikařil, zato dokonale zvážil všechny možnosti. Přesně věděl, co chce udělat a jak to chce udělat. A v řece Hudson našel dokonalou runway. Však začal létat už před dvaačtyřiceti rokama a ve vzduchu strávil přes 20 000 hodin. Navíc studoval příčiny jiných havárií a nic (včetně počasí) neponechal v rámci pečlivé přípravy náhodě. Ve filmu se krátce vrátíme do vzdálenější minulosti, abychom se podívali na jeho dva jiné důležité lety. Tahle odbočka ovšem není nijak zvlášť důležitá, stejně jako fakt, že Sully: Zázrak na řece Hudson de facto zbytečně ukazuje samotný incident v podstatě třikrát (z trochu jiných úhlů pohledu), kvůli čemuž může snadno vzniknout dojem, že se tvůrci dopustili chyb(y).

Přesto ale klobouk dolů před Clintem Eastwoodem, jenž v šestaosmdesáti vytvořil další dílo hodné nominace na Oscara, byť to nakonec bylo „jen“ ve zvukové kategorii. Nepotřebuje dlouhé minuty, aby ukázal rozpoložení postav. A řemeslo má natolik zvládnuté, že s přehledem udrží diváckou pozornost. Navíc se v jednadvaceti sám zřítil s letadlem, což mohlo být v případě Sullyho: Zázraku na řece Hudson paradoxně docela prospěšné. Kultovní herec a režisér (mimo jiné) podle všeho ještě nemá dost. Tom Hanks pod jeho vedením předvádí další památný výkon, avšak velkou pochvalu zasluhují i Aaron Eckhart a Laura Linney.

Největší potíž představuje samotný scénář, který prostě není dobrý. Film má nějakých 85 minut (bez závěrečných titulků), přičemž některé věci (kromě toho incidentu i jeho následné simulace) se tu trochu neúměrně prodlužují a jiné, jak už bylo naznačeno, tu vůbec být nemusely. Záchranná akce na řece je ovšem skvěle zrežírovaná a sestříhaná, takže nechybí napětí, i když se ví, jak to dopadlo. Sully: Zázrak na řece Hudson vlastně neoslavuje jen pana Sullenbergera, nýbrž i „nejlepší z Brooklynu“, což ale v tomto případě znamená záchranáře, posádku lodí, policajty … zkrátka kompletní záchranné složky, přičemž někteří lidé, kteří byli tenkrát přítomní, se objevují ve filmu. Tak jako cestující.

Při sledování tohoto dramatu jsem si několikrát vzpomenul na Let od Roberta Zemeckise. Tam kapitán Whip Whitaker předvedl s letadlem „manévr za hranicí lidského chápaní“, za což byl potom taky popotahován komisí z NTSB. S hlavním hrdinou, jehož výtečně ztvárnil Denzel Washington, se seznámíme poměrně dost podrobně, což lze tvrdit i o některých dalších postavách. Čili blíže se tyto dva tituly srovnávat nedají. Je ale trochu s podivem, že se scénárista filmu z roku 2012 neinspiroval Sullyho případem, ale událostí, která se odehrála na Aljašce už v roce 2000.

Sully: Zázrak na řece Hudson uvádí příběh, jaký vlastně taky přímo volal po zfilmování. Ačkoliv to platilo třeba i o Letu číslo 93. Důležité je si uvědomit, že tehdy v roce 2009 probíhala světová krize a právě tento zázrak dal spoustě lidem naději!!! Sám Sully i o tom mluví se svou manželkou Lorraine ve dvacetiminutovém dokumentu, jaký najdeme na DVD coby bonusový materiál. Z něj i z filmu není pochyb, že se jedná o velice slušného a skromného člověka, který má rád svou rodinu, svou práci a svůj klid. Rozhodně se necítí jako hrdina. Skutečný příklad hodný následování!!! Ke všemu připomínající, že v době, kdy jsou k dispozici takové úžasné technologie, je stále nejdůležitější lidský faktor.

FOTO: Warner Bros.