Takhle, premisa byla slušná – studentka Nancy se rozhodne odjet na pláž do Mexika, k níž ji váže jisté citové pouto. Trochu si zasurfuje, přes telefon promluví s otcem a sestrou a na místě pokecá se dvěma jinými surfaři (z nichž jednoho ztvárňuje Angelo José Lozano Corso, mexický šampion v tomto sportu). Následně se zase vydá do vody – čili v této době máme za sebou poměrně nudných bezmála 30 minut – a žralok konečně zaútočí. Zraněné hlavní hrdince nezbude nic jiného, než vylézt na nejbližší skalisko a tam s výhledem na nedalekou bójku na straně jedné a na pláž na straně druhé vymyslet, co dál. Společnost ji přitom bude dělat také nebojácný racek.

Tento racek má rozbité křídlo. Nancy mu ho opraví, ale opeřenec se stejně ani nehne, čili nemůže věřit, že by na oplátku doletěl pro pomoc. Mělčiny holt nejsou pohádka, jak dokazuje i jedno bonusové video, ve kterém je zpovídán člověk, který přežil útok velkého bílého žraloka. Není to sranda, protože žralok má ostré zuby a na moři je doma. A moře na této planetě ovlivňuje příliv a odliv. Během filmu jsme na ně upozorňováni, ale ve výsledku má větší význam pouze příliv. Ovšem že by se tím podařilo vytvořit nějaké napětí, tak to se zrovna napsat nedá.

Filmů se žralokama a o žralokách jsme už mohli vidět dost. A ještě nedávno to vypadalo, že se v rámci tohoto subžánru nedá nic nového vymyslet. Jenže pak se objevila série Sharknado, jejíž druhý a třetí díl jsme si zrecenzovali, a ukázala, že něco nového vymyslet lze. Žralok v Mělčinách bohužel nelétá, nicméně co se CGI efektů týče, za jejichž pomoci byl z větší části vytvořený, pohybuje se s „kolegy“ ze Sharknada zhruba na stejné úrovni. Vytvořit digitální výtvor ve vodě je totiž de facto úplně nejtěžší disciplína. Tak jestli by býval nebyl lepší volbou žralok mechanický, jako za časů prvních Čelistí.

Protože takhle utrpí celá autenticita příběhu. A i když se Blake Lively hodně snaží, skutečné napětí se do konce filmu nepodaří vytvořit. V jistém smyslu by možná bylo lepší, kdybychom o Nancy nevěděli vůbec nic. Jelikož rány z minulosti působí s tou situací v současnosti poměrně lacině. Zkrátka je obtížné naladit se s hlavní hrdinkou na stejnou vlnu, abych tak napsal. Jaume Collet-Serra je velmi dobrý režisér, nicméně tentokrát tedy i kvůli slabšímu scénáři za Neznámým, Sirotkem i Nočním běžcem zaostal. Uvidíme, s čím se vytasí příště s filmem The Commuter, na němž bude opět spolupracovat s Liamem Neesonem.

Mělčiny prostě zůstaly za očekáváním. Za jinými survival thrillery, jako například 127 hodin (osamocený hrdina) či Vše je ztraceno (moře), zaostávají jak co do řemeslné zručnosti, tak nápaditosti. Ostrov Lorda Howa – mimochodem nacházející se u Austrálie – představuje sice nádhernou lokaci, leč po nějakých pětačtyřiceti minutách se přesto docela okouká. Sice se občas kvalitně pracuje se subjektivními pocity (čili existují i mnohem horší bijáky), ale celkově vzato nebude dobrou vizitkou, když tím nejpoutavějším na celém projektu není souboj člověka se žralokem, nýbrž skutečný název pláže, který se v podstatě rovná obsahu kufříku Marselluse Wallace. Jak se asi toto tajemné místo jmenuje? Otázka, na kterou si jistě taky budete chtít najít odpověď.

FOTO: Falcon