Je to vlastně film o tom, jak může jeden ropný vrt ovlivnit život jednoho klučiny. Ačkoliv se v žádném případě nejedná o nějak sofistikovanou, shyamalanovsko-aronofsko-psychologickou podívanou. Tripp (možná příznačné jméno, byť s jedním ‚p‘ navíc) v podání Lucase Tilla to nemá lehké. Matka (cameo Amy Ryan) chodí s policajtem (Barry Pepper), kterého nemusí. Jeho otec, jak budeme moci poznat, by zaprodal i vlastní děti, aby ulevil svému pachtění se v přívěsu. Tripp také nevidí (nebo možná z nějakého důvodu nechce vidět), že o něj má zájem holčina Meredith (Jane Levy okouzlující v roli této šprtky). Potřeboval by zkrátka něco, co by mu zvedlo náladu.

Dostane se mu toho díky společnosti Terravex Oil (nebo Energy?), která hluboko v zemi těží ropu. Jedné noci vyskáčou na povrch tři podivná chapadlová stvoření (mimochodem fungující v podstatě na bází bluetooth). Dvě se podaří odchytit. To poslední zamíří na vrakoviště, které vede pan Weathers (nikoliv Carl) s tváří Dannyho Glovera. Ten prohlásil (viz bonusové materiály), že mu Monster Trucks přišly jako hodně dobrý nápad. Jasně, když byl Murtaughem ve Smrtonosné zbrani, jeho slovo mělo velikou váhu. Jenže co teď, když má na kontě i bijáky společnosti The Asylum? Je to minimálně na pováženou …

Na tom vrakovišti vypomáhá i Tripp a právě tady se s tím stvořením, v jistém smyslu skoro jako z Propasti, potká. Jenže nepřátelé se blíží, a tak se Creech (jak bude pojmenován) narve autu pod kapotu, čímž vznikne bourák schopný neuvěřitelných věcí. Z tohoto pohledu určitě nelze nezmínit jízdu po střechách. Sice je bizarní, nereálná a nelogická (ostatně jako dost věcí v tomto filmu), ale současně s tím je zábavná a i díky ní Monster Trucks nezapřou, že stály poměrně velké peníze (přes 120 milionů dolarů), které se bohužel nezaplatily.

Na druhou stranu se není čemu divit, když se ledacos dá předvídat. Kluk o holčinu nejprve jakože nejeví zájem, ale nakonec se budou vodit za ručičku (jenže ani pusu si nedají!). Dojde i na ty standardní situace typu: vidím něco nevšedního a neuvěřitelného a podaří se mi to lapit do pasti. Rychle pro někoho doběhnu, aby se šel podívat. Přijde se podívat, ale to něco je pryč a já jsem za blázna. Naštěstí se Monster Trucks nesnaží takřka nijak dojímat, protože to by s takhle děravým scénářem stejně ani nešlo.

Monster Trucks jsou do značné míry taky jenom další variací na Starmana, byť tedy nepocházejí z vnějšího vesmíru. A i když též baští ropu, rozhodně nenesou žádné ekologické poselství – na rozdíl od Svěrákova počinu. A rovněž nemají před ničím varovat, jako původní Godzilla. Prostě chtějí být především pokud možno pohodovou (nenáročnou) zábavou pro celou rodinu a to se jim vlastně daří, ačkoliv děti si je tedy v této podobě určitě užijí více. I proto, že nepochybně snáze uvěří, že když má někdo za kámoše draky, může mít jiný i Monster Trucky.

FOTO: cinema.de