No, asi netřeba nijak zvlášť připomínat, že podobné označení si přivlastňují některé tituly už od 40. let, a přitom pouze zlomek z nich oprávněně. V případě Avengers: Infinity War se to samozřejmě nabízí, protože na tento biják jsme čekali deset roků a osmnáct filmů. Objeví se tady všichni superhrdinové i některé vedlejší postavy, se kterými jsme se za tu dobu setkali (plus hrstka nových, včetně velikého Petera Dinklage). Potěší i krátká účast Gwyneth Paltrow a dokonce dojde i na záporáka, jehož jsme mohli vidět v jediném z předchozích dobrodružství. Zúčastní se dost možná nejlepší a svým způsobem nejemotivnější scény, přičemž ale vůbec nebylo nutné, aby to byl on – klidně mohlo jít o dosud neviděného temného strážce/létajícího smrťáka/prokletého Necromancera/zatraceného bubáka.

Zato pár jiných postav se vůbec neřeší (např. Lady Sif). A abych tu větu dokončil: Objeví se tady všichni superhrdinové … s výjimkou dvou. To znamená, že část, kterou uvidíme za rok, by mohla být ještě o něco větší. I když závěr této si lze vykládat všelijak. A teprve pecka by byla, kdyby se ukázalo, že Thanos je pouze přisluhovačem něčeho ještě monstróznějšího, odhodlanějšího a nebezpečnějšího. Právě on tenkrát pověřil Lokiho útokem na New York, ale nejedná se o bezduchého záporáka, jenž by se řídil heslem „vládnout a ničit“. Navíc si po CGI úpravě zanechává rysy Joshe Brolina, což však může být kontraproduktivní, neboť by si někteří díky tomu mohli vybavit The Rocka (aka Král Škorpion) z Mumie se vrací, nebo ti s o něco větší představivostí dokonce Gora z Mortal Kombatu, byť měl čtyři ruce a vznikal ještě prakticky, tj. postaru.  

Jde o to, že tenhle Thanos cestuje vesmírem s cílem sesbírat všech šest Infinity Stones, tedy kamenů, které mu zajistí absolutní neomezenou moc a kontrolu nad vším od reality a síly přes duši a mysl až po prostor a čas. O druhý bude usilovat hned v úvodu, kdy přepadne asgardskou loď s Lokim a Thorem a Hulkem na palubě. Zpráva se dostane na Zemi, kde se budou muset dát dohromady další z původní šestice Avengers a k nim se přidá Spider-Man, Doctor Strange, Vision, Scarlet Witch, Black Panther, Strážci Galaxie a někteří ostatní kamarádi. Je jasné, že se schyluje k rozhodující válce o osud ne jenom jedné planety či jedné galaxie, nýbrž celého vesmíru!

Před režírujícími bratry Russoovými a jejich spolupracovníky stálo několik obtížnějších úkolů. Za nejvýznamnější by se daly považovat tři. Zaprvé: zajistit, aby měly jednotlivé postavy svůj optimální prostor, což při dvou a půl hodinách nepochybně šlo. A podařilo se, tedy s tím, že se dá tvrdit, že ty obecně považované za nejpopulárnější stráví na plátně úplně nejvíce času. Do značné míry se ovšem jedná o Thanosův příběh a to rozvíjené či připomínané (včetně flashbacků) rodinné drama má solidní úroveň a své dobré opodstatnění.

Zadruhé: postarat se, aby film při té spoustě superhrdinů nepůsobil naopak přeplácaně, což nepůsobí, i když navštívíme několik míst a planet, a také můžeme dělat spoustu dalších nadpřirozených věcí. Naprosto klíčová je v tomto směru střihová skladba, kdy – velmi laicky řečeno – její paralelnost nespočívá v tom, že přijdeme na jedno místo, kde se rozehraje určitá situace, načež odskočíme na několik minutek na jiné místo, kde se řeší něco úplně jiného, abychom se pak vrátili na to první a rozehranou situaci dořešili. Rovněž akční scény jsou proto krásně přehledné a vpravdě velkolepé, nicméně to platí pro většinu (!) Marvelovek i dalších velkofilmů, včetně Star Wars, Star Treků nebo i Watchmenů, přičemž se všemi těmito vyjmenovanými spektákly bychom v Avengers: Infinity War našli nějakou tu podobnost. A nejde pouze o obsazení - viz kupříkladu Zoe Saldana. Mimochodem, tato skvělá herečka hraje i v Avataru od Jamese Camerona, který nedávno prohlásil, že doufá, že komiksovým superhrdinským bijákům brzy odzvoní. A přitom zrovna v tomhle je milý odkaz na jeho Vetřelce. 

A zatřetí: důležité bylo vybalancovat srandu, abychom se při požírání popcornu náramně bavili, se seriózností, protože jde opravdu o hodně a tudíž bychom se o naše superhrdinské kamarády měli bát a současně bychom jim měli naplno držet palce. A právě tohle se tak docela nepovedlo. Někdy vtipná hláška (ne všechny bez vyjímky jsou vtipné) shodí vyznění celé scény, jindy zase nezazní v momentech, které si o ni přímo říkají. Přesto se dá s klidem napsat, že Anthony a Joe Russoové poprvé odvedli dobrou práci, jelikož Návrat prvního Avengera ani Občanská válka zábavné nebyly a nefungovaly ani po dramatické stránce. V určitém konkrétním nevydařeném aspektu jsou však zcela nevinně, protože takhle to prostě v MCU je nastaveno.

Pro Avengers: Infinity War dostali k dispozici Všechny prachy světa, neboť rozpočet byl opravdu obrovitánský. Na filmu zase poznáme, že byl drahý, což je samozřejmě fajn, ale klidně mohl být ještě o něco delší, protože megafilmy prostě mají mít stopáž hodně přes dvě hodiny. Nějaká ta další cool scéna by se bývala rozhodně neztratila. Navíc trochu zamrzí, že okolnosti nedonutily postavy, aby musely třeba po nechtěném rozdělení spolupracovat s někým, s kým jsme je ještě neviděli – kupříkladu Iron Man s Gamorou, Thor se Spider-Manem, Bruce Banner s Rocketem, Black Widow s Doctorem Strangem, Scarlet Witch s Mantis, ... No, takhle alespoň dostaneme slušnou narážku na to, kdo je ze všech superhrdinů zřejmě úplně nejmocnější.

Avengers: Infinity War mají skoro všechno, co od takhle velikánského projektu očekáváme. Zasmějeme se, strávíme čas se správňáckými postavami, které nebojují proti tuctovému záporákovi, necháme se unášet vizuálními efekty a eventuálně si posteskneme nad tím, že nemáme žádné superschopnosti. Opravdu kvalitní scénář nám, jak už bylo trochu naznačeno, Avengers: Infinity War – na rozdíl od prvního a třetího Iron Mana a prvního Thora – nenabídnou. Například hned třikrát se stane, že jedna postava musí zabít spřátelenou postavu, aby zachránila vesmír. A to se ormzí už napodruhé. Pokud se snad náhodou mezi vámi najdou tací, kteří se do kina chystají bez znalosti předchozích Marvelovek, asi budou dost tápat (bylo by dobré zhlédnout hlavně Black Panthera, Avengers: Age of Ultron, Captain America: Občanská válka, Strážce galaxie Vol. 2, Thor: Ragnarok). Také jim bude ale s velkou pravděpodobností brzy jasné, že v Marvel Cinematic Universe je možné všechno. Tak uvidíme, co přinese ta druhá část. Tato první má za závěrečnými titulky samozřejmě ukrytou ještě jednu scénu.

FOTO: Falcon