Vyvrcholení série trvající jedenáct roků a čítající dvaadvacet bijáků už stihlo vydělat přes dvě miliardy dolarů. Kdo by taky nechěl vědět, jak to po Infinity War všechno dopadne, že ano? Thanos splnil svůj slib a vyhladil polovinu veškeré populace celého vesmíru. Zmizeli i mnozí superhrdinové s výjimkou Captaina Ameriky, Black Widow, Rhodeyho, Bruce Bannera/sem tam digitálně poněkud nedotaženého Hulka, Rocketa. A také Thora, který se na Novém Asgardu pořád kamarádí s Korgem, chlastá a poněkud ztloustnul. Z kvantové říše se vrací Scott Lang. Do toho přijde událostmi z předchozího dílu zcela nepoznamenaný Hawkeye o členy svojí rodiny a začne řádit. Za viníky považuje jak drogové kartely, tak jakuzu.

Captain Marvel následně zachrání Iron Mana a Nebulu (která tady má hodně prostoru) z jejich nedobrovolného putování vesmírem. Ale že by se pak události daly nějak do pohybu, tak to zrovna ne. Místo toho sledujeme, jak jsou hrdinové špatní z toho, že nedokázali Thanosovi zabránit v uskutečnění jeho plánu. Většina scén během expozice, která se v případě Avengers: Endgame protáhla v podstatě na celou jednu z těch tří hodin, vlastně děj vůbec nijak neposouvá. Pouze se mluví o tom, co se mělo udělat jinak, co se má udělat v budoucnu, eventuálně o tom, co už dávno víme z předchozích Marvelovek. Je taky otázka, proč ze všech těch postav musely zůstat zrovna tyhle.

 

Jedinou výjimku z té úvodní hodiny představuje scéna, kdy se všem podaří najít Thanose. Jenže my víme, že Infinity Stones mají velikou moc a kupříkladu cestování časem tudíž není nereálné. Všichni jsme věděli, že Infinity War byla pouze první polovina. A jak jsme se též z těch dvaadvaceti počinů naučili, nic nemusí být definitivní (vzpomeňme třeba na Thor: Temný svět a Lokiho). Přesto se dalo očekávat, že nějaké ztráty budou. A vyvstávala pouze otázka, kdo to nenávratně schytá, abychom se v další Fázi mohli dočkat jiných superhrdinů.

Z tohoto pohledu tvůrci trochu překvapili, ale o to více zarážející je, že scény konce této postavy nejsou vůbec emotivní. Jako bychom ji neviděli ve více než dvou filmech. Jako bychom s ní nezažili žádné napínavé dobrodružství. Jakoby pro nás skoro nic neznamenala. Přitom kolikrát obecně vzato přece stačí jediný devadesátiminutový samostatný biják, abychom si k hlavní nebo i vedlejší figuře vytvořili hlubší vztah, a pak byli dojatí a možná i trochu smutní, když to nepřežije. Tady v rámci MCU je to dáno snad těmi sci-fi elementy, kdy je možné opravdu cokoli.

 

Ale zřejmě za to může v první řadě režie bratrů Russoových, pod jejichž vedením byly Návrat prvního Avengera a Občanská válka daleko za očekáváním. V případě Infinity War tak odvedly své maximum. Akční i neakční scény fungovaly téměř na výbornou. Tentokrát dominuje ta druhá sorta, přičemž když už dojde na nějakou akci, není natočena nikterak zajímavě, naopak velice rutinně. Velké zklamání z tohoto pohledu představuje závěrečná bitva, kterou kdybychom měli porovnat se všemi závěrečnými bitvami všech Marvelovek, brala by až tak šestou sedmou příčku.

 

Ona Endgame působí také dojmem, že ji psali úplně jiní lidé. Přitom se opět natáčelo podle scénáře Christophera Markuse a Stephena McFeelyho. V rámci cestování se přesuneme do New Yorku 2012 či na Asgard o rok později. Není to ale taková zábava, jako u Návratu do budoucnosti, na který se tady okazuje. Dokonce ani tehdy, když dojde na konfrontaci Captain America vs. Captain America, třebaže to někomu může na první pohled připadat vtipné. Ostatně co se humoru týče, Avengers: Endgame nenabízí tolik vtipných momentů jako Infinity War. Ne že by se o ně tvůrci nesnažili, ale prostě ta správná absurdita hlášek a gagů se v naprosté většině případů kamsi vytratila.

Avengers: Endgame je v mnoha ohledech od minulé části skutečně velice odlišný film. Nicméně, ač se dalo ledacos předvídat, nedělá z Infinity War zpětně horší podívanou. Naopak podtrhává její výjimečnost. Po ní byla situace nastavena tak, že se dalo vyrazit nejrůznějšími směry. Nemužu si pomoct, ale se tvůrci holt vydali tím méně zajímavým. Mimo jiné i z toho úhlu pohledu, že se opět z větší části jedná o rodinné drama a že tady jsou sice všichni (včetně Michelle Pfeiffer, Rene Russo, Gwyneth Paltrow, Natalie Portman v nepoužitém záběru, Evangeline Lilly a Hayley Atwell), avšak naprostá většina má jen minimum prostoru. Přesto se jedná o velkolepou filmovou událost, jakou se rozhodně vyplatí vidět v kině!

P. S.: Mezi závěrečnými titulky ani za nimi se tentokrát nenachází žádná scéna.

FOTO: Falcon