Jo, takhle nějak by mohla vypadat výprava za pomstou po sedmdesátce. Jeden kamarád přiletí z ciziny za kamarádem do České republiky a povídá ... Možná to zní jako začátek potencionálně zajímavého vtipu s brilantní pointou. Jenže na Stařících vlastně není (záměrně) nic vtipného. Ten kamarád, co přiletí, totiž povídá: "Já jsem se vrátil, abych Mráze zabil." Kdo je Mráz? A co provedl, že za ním invalidní důchodce neváhá cestovat letadlem, busem, autem a nebojí se vytáhnout nabitý kvér na policajta? Ne, v této souvislosti se nedočkáme žádného nečekaného twistu. Například že by se jednalo o jeho otce (neboť Mrázovi evidentně musí být dost přes devadesát), který ho jako malého zneužíval nebo třeba mlátil jeho matku.

Nebo by to mohlo být tak, že kvůli Mrázovi skončil na tom vozíku. Nebo si Mráz hrál na jeho kamaráda, protože chtěl využít příležitosti, aby získal jednu z jeho ledvin. Nebo mu přebral holku jeho života. Nebo mu nepřebral holku, která rozhodně nebyla holkou jeho života, takže si ji nakonec musel vzít a byl kvůli tomu až do její smrti ponižovaný a nešťastný. Nebo se jedná o spolupachatele loupežného přepadení, který po spáchání tohoto tresného činu nechal kámoše na holičkách, sbalil prachy a vypadnul? Anebo co když tenhle důchodce přichází z budoucnosti, ale při cestě časem zpět jeho staré kosti nevydržely a proto ten invalidní vozík, přičemž chce stejně Mráze zabít, protože Mráz za několik měsíců vymyslí revoluční typ microprocesoru, který se stane výchozím bodem pro vznik Skynetu? (Právě jsem poněkolikáté pod vlivem Terminátora: Temného osudu dokoukal Terminátora 2: Den zúčtování).

Skutečnost je ale taková - a už v průběhu filmu to bude naznačeno - že kapitán Achab chce prostě svou Bílou velrybu, která se mu v minulosti vysmála, protože se dá napsat, že byla vzhledem k okolnostem ve svém prostředí. Jiřímu Schmitzerovi bude pomáhat Ladislav Mrkvička, kterému se přitom nechtělo, avšak záhy se od kamaráda zlanařit nechal. Přeci jen o jeho svéprávnosti bychom mohli mít už jisté pochybnosti, vzhledem k tomu, jak je takhle postava naexponována. A oba se tak vydají za pomstou, která bude úměrná jejich stavu, tj. bude hodně pomalá.
 

 










 

A navíc s několika odbočkami, které do značné míry bohužel pouze uměle nastavují stopáž, která by se jinak mohla klidně vyšplhat pouze na nějakých 75 minut, což by se bývalo klidně dalo, neboť tolik má kupříkladu i Vejška. Takže místo přímočaré seniorské akce dojde na synův (Michal Suchánek) zákaz ujet autem. Objeví se jenom na chviličku, a pak ujetého otce patrně ani nehledá - pro ujasněním myslím ujetého ve smyslu v autě odjetého. U Mariky Procházkové a jejího manžela se zastaví a zeď tam rozmlátí kvůli zbrani, kterou si určitě mohli obstarat jinde a jinak. V domově důchůdců zase budou svědky svérázné terapie smíchem.

"A co kdyby teď pět minut jenom chodil a hledal svoje psy?" zeptá se režisérsko-scenáristické duo Dušek/Provazník, které bychom mohli překřtít na "Neveldine/Taylor českých reálií". "Bude pět minut jenom chodit a hledat svoje psy," samo si odpoví. K tomu, aby tím do jisté míry objasnili následující událost, by bývala v pohodě stačila tak necelá minutka. A nelze vynechat epizodku po spadnutí z vozíku na zem, která je jednou ze dvou nebo tří, ve které se dočkáme krátkých střihových skoků v čase, které asi neměly být na akční efekt, nýbrž měly skutečně poukázat na skutečnost, že takto ležel jeden ze svou hrdinů bez pomoci fakt dlouho.

Staříci jsou road movie, která má tedy s novým Terminátorem společné kromě zmíněného (sub)žánru také to, že na obou pracovala pražská UPP. Český počin samozřejmě nemá zaujmout akčními scénami - vedle osudového monologu o můrách totiž zaujme hlavně výbornou scénou, ve kterém jeden z hrdinů tak trochu zabloudí do bytu Mrázovy dcery (Milena Steinmasslová). A opomenout nelze další lehce obžalující monolog ve smyslu "celej svět jsem prošel dvakrát, ale na největší bestie jsem natrefil v ČR." Kdepak, Staříci v sobě určitě mají schované pozoruhodné myšlenky, jenom se je nepodařilo plnohodnotně rozvinout.

FOTO: CinemArt