Obě v něm mají zcela protikladné role. Sharon, jež pořád vypadá skvěle, hraje postavu, která se shodou okolností jmenuje Olivia, což je starostlivá matka patnáctiletého Zacka, kterého zbožňuje nade všechno na světě, a nebojí se mu to dávat najevo. V teenagerovském věku o to ale stojí málokdo. Ač nemá tolik prostoru, stihne toho opravdu dost, včetně zmlácení Jana Žižky Bena Fostera a cca pětiminutového, brilantně naservírovaného monologu s obézním make-upem, na což se fakt nedá jen tak zapomenout. Nicméně už šest roků předtím dala v kupříkladu Milionáři jasně najevo, že se nebojí pustit do rolí, jaké jsou v podstatě protikladné k jejím sexy (anti)hrdinkám Catherine Tramellové, Lori, May Munroové nebo třeba Carly Norrisové.

Zato Olivia hraje obyčejnou a nepříliš bystrou přítelkyni ne snad vyloženě hlavní postavy, ale rozhodně takové, jaká dá události zásadním způsobem do pohybu. V žádném případě to neznamená, že by šlo o jednoduchou úlohu! Speciální pozornost zasluhuje scéna, ve které se objevuje nahá, protože právě tato je z hlediska vyprávění velice důležitá a opravdu výborně zahraná. Tento projekt je vůbec pozoruhodný, a to z vícero úhlů pohledu. Jak z toho, že se zakládá na skutečné události, tak právě z hlediska obsazení.

 










 

I v dalších rolích totiž uvidíme herečky, které tenkrát byly stále ještě na začátku své kariéry. Některé se díky Alpha Dogovi tím spíše vystřelily ke hvězdám, přestože ztvárňují jen malou roli (např. Amber Heard a Amanda Seyfried), zatímco jména jiných dnes už, snad také kvůli tomu občasnému přehrávání, příliš proslulá nejsou (např. Dominique Swain a Charity Shea). Z dnešního pohledu má Alpha Dog obsazení vskutku skvostné – dále nechybějí Emile Hirsch, Justin Timberlake, Shawn Hatosy, Anton Yelchin nebo Harry Dean Stanton. A na samotný úvod spatříme Bruce Willise, jenž nikoho nezmlátí, nezastřelí, ba ani nevyhodí do luftu, a stejně to funguje.

Režie a scénáře se chopil Nick Cassavetes, který předtím natočil romantický Zápisník jedné lásky, takže zase další protiklad, jelikož na skutečném případu, jaký se stal inspirací pro vznik Alpha Doga, není romantického vůbec nic. Kromě USA patrně neexistuje mnoho dalších států, kde by mohlo k něčemu takovému dojít. O co teda jde? Jistý Johnny Truelove chce svoje peníze od Jakea Mazurskyho, což je velké hovado ovládající bojové umění. Při vzájemné konfrontaci vysklívají okna, avšak zůstávají nezraněni, přestože se nejedná o žádné superhrdiny. Příště zase druhý jmenovaný hodně hlasitě řve na prvního do telefonu a ten si ani nedá sluchátko od ucha ... No, v každém případě Johnny se naštve a spolu se svými kumpány – zvláště pak Frankiem a Elvisem, unese Zacka, přičemž dál neví, co s ním.

Jména byla oproti realitě změněna. Ve skutečnosti se Johnny Truelove jmenuje Jesse James Hollywood. S takovým jménem se fakt nedá čekat, že by jeho nositel dělal výhradně samé chytré věci, že ano?!? Expozice je vzhledem k vyššímu počtu postav docela zmatečná. Teprve od únosu začne film dostávat ucelenější tvar. Jenže pořád platí, že některé scény klidně mohly být vystřiženy nebo zkráceny (nejen Frankieho vykecání, že je Zack unesený, případě ona bazénová scéna). Dál akorát sledujeme poflakování a mluvení sprostě, v čemž se Alpha Dogovi vyrovná málokterý biják. Svým chováním si většina postav naše sympatie doopravdy nezíská, což však není důvod k tomu, abychom tento počin okamžitě zatracovali.

 










 

A to i přesto, že postava Jakea v podání Bena Fostera prakticky úplně zmizí v době, kdy nás měla zajímat nejvíce ze všech! Nick Cassavetes se holt rozhodnul jít s ještě většími záporáky, což by znovu nebyla chyba, kdyby se podle všeho tolik nedržel toho skutečného případu. Tím se (cca na devadesáti minutách stopáže) ošidil o jeden potencionálně pozoruhodný twist, ale pravdou zůstává, že tím by se od reality odchýlil velmi moc. Zároveň nebylo nutné tolik poukazovat na vysoký počet svědků, kteří Zacka s únosci viděli, když si jich pokaždé všimneme a když ve finále mají jen pramalý význam. Tak jako využítí multiscreenů.

Alpha Dog nese nějaké podobnosti s Pot a krev. Pouze s tím rozdílem, že postrádá cool michaelbayovské záběry, lepší scénář, působivější vyznění důležitých momentů a s tím související finále, které nešokuje tolik, jako to ve zmíněném titulu s Markem Wahlbergem, The Rockem a Anthonym Mackiem. Úplný závěr tohoto Cassavetesova kriminálního dramatu vlastně není nepodobný tomu, jaký můžeme vidět v Black Mass: Špinavé hře, protože to nejpodstatnější se podařilo rozseknout až nedlouho před premiérou. Jenže Whitey Bulger nebyl žádná malá rybička, nýbrž velké zvíře, tak jako například postavy z tvorby Davida Ayera. V Alpha Dogovi také nejsou únosci žádní významní gangsteři. A o to je celý případ smutnější i absurdnější. Na tomto jeho zpracování pro stříbrné plátno se vedle uvedených argumentů s velkou pravděpodobností podepsal i nižší rozpočet. Pořád se ale jedná o film, který stojí za zhlédnutí.

FOTO: cinema.de