Do té doby má film problém udržet diváckou pozornost, protože se v něm dějí zvláštní věci. Nikoli z hlediska mysteriózního, nýbrž logického. Napřiklad hlavní hrdina Augustus Landor se nějakou prapodivnou náhodou často objevuje i tam, kde by se zrovna objevovat neměl. I na rozdíl od Paroží, tentokrát má Cooper trable s budováním dobové atmosféry, v tomto případě 19. století, konkrétně roku 1830. Nedá se přitom tvrdit, že by z tohoto úhlu pohledu Bledě modré oko bývalo fungovalo v kině lépe. Pochopitelně by v něm nevynikly ani odkazy na tvorbu Edgara Allana Poea, protože k tomu je třeba znát jeho dílka, ideálně včetně poslední povídky nazvané Landorova vila.
Samotné vyšetřování je pro režiséra víceméně druhořadé. Spíše ho zajímá vztah mezi Landorem a Poem. Nedá se ale tvrdit, že by ho ten starší přijal za svého syna, resp. že by v něm ten mladší našel nového otce. Především během konfrontace, myšleno tedy druhého dějství scenáristického paradigmatu, jsme svědky scén, které vlastně vyšetřování nikam neposouvají. A když už dojde na ty, které posouvají, stává se, že jsou doprovázeny nevhodnou, tuctovou hudbou (viz namáčení stránky z deníku Leroye Frye, neboli té první oběti). Současně není vždycky jasné, jak dlouhá doba uplynula mezi probíhající scénou a tou předcházející. Dvě hodiny? Dvanáct hodiny? Dva dny?
Bledě modré oko je film, jehož název nám při pátrání může trochu vypomoct, ale hlavně se jedná o film, jehož závěrečných patnáct minut výrazně vylepšuje celkový dojem. Naštěstí existuje ještě jeden biják, ve kterém pomáhá s vyšetřováním právě bostonský rodák. Havran z roku 2012 se soustředí na závěrečné dny jeho života, o kterých se toho ví velmi málo. Tvůrci tedy nabídli ve fiktivním příběhu svoji verzi, ve které jde o snoubenku (Alice Eve), pachatelem se stává spisovatelův (John Cusack) velký fanda a kterému škodí vedle digitální krve, kterou si režisér James McTeigue zjevně oblíbil při práci na projektu Ninja Assassin, akorát hrstka drobností. To znamená, že kdyby tenhle počin neexistoval, Bledě modré oko by si velmi pravděpodobně vysloužilo v hodnocení ještě jednu hvězdičku navíc.
FOTO: cinema.de