Ta nejhvězdnější zahraniční jména budou samozřejmě zveřejněna až nedlouho před začátkem (tedy kdyby Russell Crowe nepropálil svoji účast s téměř dvouměsíčním předstihem), nicméně už teď je jisté, že nebude chybět jedno české. Daniela Kolářová převezme na slavnostním zakončení Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. Patří k nejvýraznějším českým hereckým osobnostem posledních desetiletí. Před filmovou kamerou se poprvé objevila již v době studií na pražské DAMU v adaptaci románu Vladimíra Párala Soukromá vichřice. V roce 1969 došlo na premiérovou spolupráci s dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem ve filmu Slasti otce vlasti. V roce 1971 vytvořili manželský pár v legendárním českém sitcomu Taková normální rodinka a v průběhu následujících let se společně objevili v dalších divácky oblíbených filmech, ke kterým se řadí muzikál Noc na Karlštejně či komedie Léto s kovbojem. Od roku 1976 se začala před kamerou potkávat se Zdeňkem Svěrákem. Konkrétně se jedná o tituly, které většinově patří do Zlatého fondu české kinematografie (Na samotě u lesa, Kulový blesk, Akumulátor 1, Vratné lahve, Betlémské světlo).

Připomenuta bude také tvorba Yasuza Masumury, který možná není tolik známý jako Akira Kurosawa či Takeshi Kitano, ale přesto by jeho jméno filmoví fanoušci a fanynky měli znát. Proslul totiž především sebevědomým bořením hranic mezi uměním a komercí. Dokázal, že mainstreamová kinematografie může být stejně odvážná a politická jako její artový protějšek. V retrospektivě obsahující řadu kultovních kontroverzních snímků, které byly natočeny pod hlavičkou známé společnosti Daiei Film, se odráží Masumurova mimořádná všestrannost i nadání experimentovat – od okouzlující prvotiny Polibky (1957) a nádherně nasnímaného melodramatu Dívka modrého nebe, přes kousavý noirový thriller ze světa automobilové špionáže Černé testovací auto a velmi odvážné lesbické drama Svastika, až po jeho vizuálně nejpůsobivější dílo Tetování čili tajemné a brutální legendy z období Edo, předjímající moderní subžánr Female Revenge Movie. V Masumurově tvorbě stojí na prvním místě jeho protiválečný postoj, což je patrné z ostré satiry Jakuzák vojákem a především z kontroverzního Rudého anděla, tedy režisérova nejslavnějšího díla, které bylo nedávno opatřeno nově restaurovanou 4K verzí. V mezinárodním měřítku snese nepředvídatelná a vizionářská estetika Masumurových filmů srovnání s tvorbou Nicholase Raye nebo Samuela Fullera.

 










 

Na festivalu bude představena i kolekce íránských filmů z posledních čtyř let, které dokumentují výbušnou kreativitu navzdory komplikovaným životním i tvůrčím podmínkám. Devítka převážně mladých tvůrců navazuje na předcházející generace filmařů, ovšem prostřednictvím hlasů naléhavých, utajených i rozhořčených hledá originální způsob vyjádření se k aktuálnímu dění ve společnosti. Zahrnuty jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce či filmy ve filmu. K vidění budou kupříkladu kafkovská noční můra Bez konce, na jejímž scénáři i střihu spolupracoval Jafar Panahi, poukazuje s přímočarým realismem na kontrolu a ponižování vybraných jedinců ze strany jakéhokoli autoritářského režimu. Trnovník je pro změnu jedním z příkladů filmu ve filmu a nabízí nevšedně autentický ženský úhel pohledu. Zapata servíruje strhující žánrový mix komedie, detektivky a mockumentary žánru, jaký byl natočen s pomocí dvou iPhonů, malé příruční kamery, akční kamery GoPro a citelného vlivu Rogera Cormana.

V rámci dlouholetého projektu premiér digitálně restaurovaných kopií nejvýznamnějších děl českékinematografie uvede karlovarský festival v letošním roce oceňovaný snímek Evalda Schorma nazvaný Každý den odvahu. Tento projekt z roku 1964 patří v rámci československé nové vlny k těm nezásadnějším. Snímek podle scénáře Antonína Máši zcela nový způsobem nahlíží na morální krizi, jíž procházela generace lidí v období společenských změn, které nastaly po odsouzení stalinského kultu osobnosti. Hlavní hrdina, strojírenský dělník Jarda patřil k mládežnickým úderníkům, kteří po vítězství komunistů v roce 1948 díky politické angažovanosti dosáhli významné kariéry. Změny politického kursu a nový vývoj společnosti však mladému muži přinášejí kruté vystřízlivění z falešných ideálů. Jarda není schopen se situaci přizpůsobit. Politická činnost, která znamenala ocenění a úspěch, a v níž spatřoval smysl života, se najednou stává zdrojem výsměchu a on se cítí zrazen. Společenská deziluze se propojuje s osobní „třicátnickou“ krizí, kdy Jarda selhává jak v pracovním životě, tak partnerském vztahu s aranžérkou Věrou (Jana Brejchová). Tahle provokativní dramatická studie, kterou do Varů doprovodí sám představitel hlavního hrdiny Jan Kačer, se ve své době setkala se značnou nevolí establishmentu.

FOTO: www.kviff.com