Malý Andy Barclay si se svou matkou prožil peklo, protože na něj měla spadeno panenka, do které se převtělil sériový vrah Charles Lee Ray (podle Charlese Mansona, Lee Harveyho Oswalda a Jamese Earla Raye). Společnost hračku vyrábějící ji dál vyrábí ve velkém, přestože kvůli uvedeným událostem budí nedůvěru a rozhodně nevypadá hezky jako Barbie. Matka celou vražednou záležitost psychicky neustála, a tak se malý klučina přemístí do domu pěstounů, kteří už se starají o holčinu Kyle v teenagerovském věku. V domě se bohužel vyskytuje panenka Tommy, která vyvolává zpět nepříjemné vzpomínky na boj o život. Jestliže byl po těchto zážitcích Andy traumatizován, teď bude traumatizován tuplem, jelikož Chucky si k němu po oživení stylově najde cestu, neboť potřebuje provést rituál, aby nezůstal navždy uvězněn v panenkovském těle (čímž samozřejmě nemyslím Tondu).

Zatímco scenárista a zároveň Chuckyho stvořitel Don Mancini se nevyhýbá nelogičnostem, režisér John Lafia, který byl spoluautorem scénáře u jedničky, si počíná natolik suverénně, že se mu scenáristické nedorazy daří z větší části eliminovat. Vzhledem k žánru a Chuckyho popularitě také rádi ledacos odpustíme, ačkoli se nedá Dětskou hru 2 považovat za béčko. Například ve stejné době stále tvořící John Carpenter častokrát pracoval s rozpočtem i o deset milionů nižším a dokázal vyprodukovat vskutku mimořádné věci. Zároveň platí, že ač se film primárně hlásí k hororům a thrillerům, dočáme se v něm několika vtipně odlehčujících momentů – viz učitelčina přednáška o Pinocchiovi či snaha přesvědčit policajta, že vedle čůrajících panenek existují i ty krvácející.

K velké škodě dvojky, která tudíž za stejnou částí Hřbitova domácích zvířátek zaostává, se nepovedlo zajistit to, co by mělo být samozřejmé. A sice adekvátní reakce postav na událost, které se právě staly svědky nebo kterou přímo zažily. To do jisté míry platí taky pro pěstounku s tváří legendární Jenny Agutter, nicméně – i oproti minule – působí dosti prkenně Alex Vincent, který se mnohdy tváří dosti nezúčastněně, takže by mu z dospělých zřejmě nikdo nevěřil ani tehdy, když by si všichni ověřili, že zabijácká panenka je skutečná, tj. není pouze výplodem jeho dětské představovosti. Takhle se není čemu divit, že jejich první konfrontace s Chuckym bude nezřídka zároveň tou poslední. Na druhou stranu, občas můžeme být při sledování tohoto počinu celkem překvapení v tom, kdo přežije a kdo ne.

 










 

Chucky znovu promlouvá hlasem Brada Dourifa, který si zahrál i v Pánu prstenů a v Přeletu nad kukaččím hnízdem, za který byl dokonce nominován na Oscara. Chucky znovu nebyl pouze animatronickou loutkou, protože jej opět ztvárnil Ed Gale (nikoli Gein). Později, zvláště pak během rozuzlení, dojde i na kvalitní special makeup a z hlediska násilí explicitnější scény, což je celkem vítané, jelikož to zprvu vypadalo, že se jim bude režisér chtít z nějakého důvodu spíše vyhýbat. Finále pak v některých aspektech připomene Terminátora a Evil Dead 2, nicméně zrovna tuhle inspiraci tvůrcům opravdu nemůžeme mít za zlé.

Dětská hra 2 se kvalitativně pohybuje někde na úrovni tohoto remaku, pro který to vlastně není příliš dobré vysvědčení, když byl natočen o bezmála třicet roků později. Současně dvojka o mnoho nezaostává ani za jedničkou. S některými dalšími díly, kterých série dohromady čítá osm, už to je pochopitelně složitější. Ale příznivci a příznivkyně hororů určitě zklamaní nebudou, třebaže se nepovedlo více vytěžit z myšlenky, že některé děti se zkrátka narodily pro to, aby trpěly kvůli tomu, v jaké části světa žijí. A celkově dobrý dojem paradoxně nesnižuje ani fakt, že i když má v sobě duši zabijáka, pořád se jedná o malou panenku, která má kvůli své velikosti extrémní nevýhodu, takže jakkoli může být setkání s ní zprvu nepříjemným překvápkem, přehnaný respekt rozhodně není namístě.

FOTO: cinema.de