V recenzi na Neposkvrněnou jsme si psali o krizi současných hororů. První znamení: Přichází satan! s uvedeným titulem sdílí několik podobností. Odehrává se v Itálii mezi křesťany, ve svém středu má hlavní hrdinku, která pochází z USA. Minimálně jedna z jejích spolubydlících je poněkud divočejší a vzdorující. I tady platí, že na věřící není zrovna nahlíženo jako na ušlechtilé bytosti. A samozřejmě: jedna z postav se taky rozhodne k radikálnímu kroku, zatímco jiná zničehonic otěhotní … Přesto jsou oba počiny celkem rozdílné. A tento, ač se nevyhne slabší místům, jaká hraničí s nudou, dokazuje, že ona krize hororových filmů ještě může být zažehnána, tj. že se stále můžeme v rámci žánru dočkat překvapivých událostí.

Určitě není bez zajímavosti, že k takovému zjištění musela dopomoct žena! Navíc mladá a na poli celovečerního filmu debutující. Arkasha Stevenson, jež se považuje za velkou fanynku originálu, si počíná velmi jistě. Stejně jako tenkrát, ani tentokrát to tudíž není o tom přijít sem tam s nějakým strašidelným momentem, nýbrž o konstantním nepříjemném pocitu, že ve vzduchu visí zlo, které chce ztrpčovat či přímo ukončovat život slušným lidem a které může, ale nemusí ztělesňovat malý chlapec s mírně kudrnatými vlásky. Zatímco v roce 1976 existovala varianta, že Damien se stává pouze obětním beránkem lidské pověrčivosti, v roce 2024 tvůrci v tomto směru zaujímají jasné stanovisko – obdobně jako například ti, kteří přišli v roce 2016 s novou Blair Witch.

Na začátku 70. let se přesouváme do politickými nepokoji zmítaného Říma, jelikož do místního sirotčince vedeného milosrdnými křesťany a křesťankami míří vypomáhat dívka Margaret. Na první pohled to vypadá, že s tímto místem není nic v nepořádku. Ostatně milosrdné sestry by přece sotva byly schopné nějaké šmeliny, natož paktování se s temnými silami za účelem zvýšení zájmu o katolickou církev, jejíž představitelé by rádi ovládali a smrtelnými hříchy strašili vyšší počet oveček. Na striktní dodržování pravidel a desatera se tady tolik nehledí, a tak můžou holky klidně obléct sexy šaty a vyrazit do města na párty, kde se smilnění meze nekladou. Za zdmi sirotčince se těžko věří tomu, že by malá Carlita, pro svou jinakost často zavíraná do temné místnosti pro zlobivé holky, měla být bytostí, která dokáže zosnovat příchod Antikrista …

 










 

Hlavní hrdinku ztvárňuje Nell Tiger Free (skutečnost, že je podobná mojí bývalé přítelkyni se do celkového hodnocení nijak nepromítla). Scénář ji víckrát staví do herecky nesmírně ošemetných situací – viz nejen dlouhá „vyškubaná“ sekvence po bouračce, které by nebýt výborného hereckého výkonu často sklouzly do absurdity a nechtěné směšnosti, což představuje v rámci hororového žánru v podstatě to nejhorší, co se může stát. Nicméně, kromě Margaret a její kamarádky Luz jsou ostatní postavy vesměs nezajímavé a dá se hned při prvním setkání s nimi nesmírně snadno přečíst, na jaké straně barikády stojí. Z tohoto úhlu pohledu trochu zamrzí, že úloha otce Brennana nepřipadla místo Ralpha Inesona charismatickému Charlesi Danceovi, jenž svou účastí pozvednul už leckterý nejen hororový projekt, včetně Drákuly: Neznámé legendy, a jenž má takhle, tak jako Bill Nighy, pouze cameo v úvodní scéně, kdy si po zpomaleném očekávaném pádu ikony může zazpívat tuhle písničku od Daniela Landy.

První znamení: Přichází satan! je film, jehož tvůrci se dopouštějí té chyby, že mylně předpokládají, že druhý plot point bude pro diváky něco naprosto neočekávaného a přitom jest od toho prvního jasné, že se ho s největší pravděpodobností dočkáme. Jinak si film udržuje pěknou dobovou atmosféru. Hororovou ztratí prakticky pokaždé, když se vydáme mimo sirotčinec. Současné prequely a sequely, potažmo rebooty starších slavných počinů na ně často odkazují. Tento si naopak chce jít do značné míry spíše vlastní cestou, za což tvůrci zasluhují další plus. A zrovínka fakt, že v závěru zazní tahle původní skladba od Jerryho Goldsmitha, načež se v určité formě objeví Gregory Peck, pochopitelně nepředstavuje nic, co bychom neuvítali.

FOTO: Falcon