Thor (Chris Hemsworth), syn vládce Bohů Odina (Anthony Hopkins), má být jmenován králem. V den korunovace ale do království vniknou ledoví obři, které kdysi Thorův otec porazil a sebral jim největší zdroj jejich síly. Thor bere jejich vpád do Asgardu jako porušení míru, a protože, na rozdíl od svého bratra Lokiho (Tom Hiddleston), vždy inklinoval k boji, vydává se spolu s několika dalšími bojovníky a svým kladivem do Jotunheimu, domoviny ledových obrů, aby si to s nimi vyřídil. Tímto činem nesmírně rozhněvá svého otce, který ho za trest zbaví božských schopností a pošle jej na Zemi mezi obyčejné lidi, opět prostřednictví Bifröst, což je most, kterým se cestuje mezi jednotlivými světy. Tam, resp. tady se brzy seznámí s půvabnou vědkyní Jane Fosterovou (Natalie Portman), jejím kolegou (Stellan Skarsgård) a její kolegyní (Kat Dennings). V jeho říši/světě/království je ale několik zrádců, kteří začínají kout nekalé pikle. Bude tedy na Thorovi a hrstce jeho přátel, aby říši zachránil. Ale nepřítel je silný a nevyzpytatelný.

Film začíná scénou u městečka Puente Antiguo (starobylý most), ve které Jane a spol. zkoumají hvězdy. Najednou uvidí velkou záři a rychle tam vyrazí. Cestou ovšem Jane srazí, vlastně jen ťukne cizího člověka. Zhruba na následující půlhodinku se přeneseme do Thorovy říše, kde na nás čekají neméně poutavé události, které úvodní scéně předcházeli. Ale i potom je rozhodně na co se těšit, protože Thor se na Zemi chová stále jako rebelující Bůh a díky tomu není nouze o velmi vtipné situace, u kterých se určitě velmi nahlas zasmějete.

Režíruje Kenneth Branagh, který má na kontě několik úspěšných adaptací Shakespearových her. Já osobně mám jeho jméno spjaté s Frankensteinem, což byl zřejmě vůbec první horor, který jsem kdy viděl. Ačkoliv si moc dobře vybavuju, že ani tenkrát před těmi zhruba patnácti lety jsem se při jeho sledování nebál. Přesto na mě zapůsobil. Výběr Brannagha coby režiséra komiksového Thora bylo, a stále je, pro mnohé velmi překvapivé rozhodnutí. Ale bylo určitě lepší a neotřelejší, než svěřit tento projekt někomu jako je Jon Favreau nebo Sam Raimi. Ti se totiž v rámci svých blockbusterů soustředí především na to, aby scény byly pokud možno co nejvíce cool a trochu pozapomínají na herce. Ale pozor, v případě jejich sérií to ale vůbec ničemu nevadí. U Spider-Mana opravdu šlo především o ohromení diváka trikovými scénami, a Robert Downey Jr. si coby Iron Man poradil znamenitě po svém.

Režisér Branagh se ale v Thorovi hercům věnuje velmi pečlivě, a proto zaujmou postavy a jejich charaktery daleko více, než akční scény. A tím se tato podívaná liší od těch ostatních úplně nejvíc. Ale to neznamená, že by akce nebyla zdařilá. Bitva s ledovými obry je i díky prostředí opravdu majestátní a mimořádná. A hlavně, i přes bojovou vřavu je krásně přehledná. Stejně tak finální scéna, kdy Thor bojuje proti obrovskému „robotovi“ s vizáží středověkého rytíře, který zároveň trochu připomíná Golema. A samozřejmě začne úřadovat Thorovo kladivo, které nelze popsat jiným slovem než ‚luxusní‘.

Představitel hlavního hrdiny Chris Hemsworth splňuje představy o rebelujícím Bohovi dokonale, přestože se o jeho obsazení také pochybovalo. Zbytečně. Anthony Hopkins je v roli Odina suverénní jako vždy. A pak je tu samozřejmě Natalie Portman, kterou tak letos můžeme vidět už ve třetím (ale nikoliv posledním) filmu, a zároveň ve třetí naprosto odlišné roli. I jako Jane Fostervoá je opět neuvěřitelně roztomilá, a navíc znovu přesvědčuje o své všestrannosti. Čerstvě oscarová herečka zkrátka letos slaví jen samé úspěchy. Tohle je prostě rok Natalie Portman! Thorovi se upsala ještě předtím, než vznikl scénář. „Když jsem se dozvěděla, že to má točit Kenneth Branagh, přišlo mi to natolik úchylné, že jsem v Thorovi hrozně chtěla hrát,“ prozradila. A jejich spolupráce dopadla opravdu na výbornou, a jistě by nikdo nic nenamítal, kdyby si ji v budoucnu ještě zopakovali. Její postava je sice jednou z těch, které najdeme snad v každém blockbusteru, ale pod Branaghovým režijním vedením představuje mnohem více než jen málo výraznou, lehce naivní postavičku, jejíž posláním je stát se objektem milostného zájmu hlavního hrdiny, a jinak se pokud možno příliš neprojevovat.

Její kolegyni Darcy si zahrála u nás málo známá herečka Kat Dennings, která se objevila například v dalším dobrodružství pro děti z dílny Roberta Rodrigueze s názvem Shorts. V rozpočtech této rodinné komedie a Thora je rozdíl bezmála 150 milionů dolarů a její spoluhráči jsou o poznání slavnější. Čili to pro ní musel být jistě úžasný zážitek, který ustála s přehledem protože za svými kolegy a kolegyněmi co do hereckého výkonu nijak výrazně nezaostává.

Legendární Thorovo kladivo (Mjolnir) je opravdu mocné a efektní. A ve filmu se také stává velmi vtipnou variací na bájný meč Excalibur. Když Odin zbaví svého syna božských schopností i kladiva, řekne, že ten, kdo jej získá, bude mít i všechny ostatní Thorovy schopnosti. Tak dopadne na zem v Novém Mexiku, kam se postupně sjíždí davy lidí zkusit své štěstí. Toho chytře využijí místí podnikavci, kteří začnou u fronty na vytáhnutí kladiva grilovat. Ale vypadá to, že Mjolnir může opravdu vytáhnout asi jen ten jeden vyvolený. A proto je scéna, kdy se na to chystá Thor, jinak mající původ v norské mytologii, velmi dramatická a výborně natočená. Zpomalovačky a déšť opravdu skvěle fungují, takže si právě tento moment budete z filmu jistě hodně dlouho pamatovat.

Zřejmě vůbec nejsilnější stránkou filmu je ale jeho visuální stránka. Jotunheim je temný i tajemný jako jeho obyvatelé a Asgard je se svými monumentálními stavbami natolik fascinující, že bych tam z fleku vyrazil na dovolenou. Určitě by bylo nesmírně zajímavé tohle místo důkladněji prozkoumat, protože je i přes svou pozoruhodnost ve filmu pouze kulisou, jejíž design je sice velmi poutavý, ale zůstává bez hlubšího využití, přičemž malinko důvěrnější seznámení s Asgardem by jistě Thorem doposud nepoznamenaným divákům přišlo vhod. Ale kdo ví, třeba příště.

Thor jakožto první letošní blockbuster splňuje svou úlohu skvěle. Jen některé dialogy jsou trochu zbytečně zdlouhavé a pro děj zcela nepodstatné, nakloněná kamera je sice zajímavá, ale aby fungovala rytmicky lépe, muselo by být takových záběrů víc. A co se týče 3D, trojka je zřejmě opět spíše pouhým překlepem. Film by byl visuálně úchvatný i ve 2D, čili z hlediska rozměrů bohužel znovu hrají hlavní roli především peníze. Český dabing naopak patří určitě k těm nejpovedenějším. A samozřejmě nesmí chybět tradiční upozornění, za závěrečnými titulky se skrývá ještě jedna scéna, ve které se ukáže jeden starý známý.