Píše se stále ještě počátek 20. století, ale ve spojených státech už se o divokém západu mluví v minulém čase, ovšem Čechy jsou stále součástí Rakouska-Uherska, a technologický pokrok se nedá zastavit. Je jasné, že se v Evropě schyluje k první velké válce. To ale zatím ještě Alberta Narracotta, obyčejného farmářského synka, netrápí. Jednou během dražby začne mít jeho otec Ted dost vrchnosti, a za každou cenu bude chtít přebít místního správce. Je úspěšný, a tak si domů za velké peníze odvádí koně, kterého jeho syn pojmenuje Joey a začne ho učit všemožným kouskům. Jenže Narracottovi se ocitnou téměř na mizině, a tak nezbude Tedovi nic jiného, než koně prodat britské jízdě. Tím započne Joeyho putování mezi různými majiteli na pozadí první světové války.

Jmenujte deset filmů, jejichž děj se alespoň z části odehrává během druhé světové války ... To nebylo tak těžké, že? A teď jmenujete stejný počet filmů, jejichž děj se alespoň z části odehrává během první světové války ... To už tak snadné není, že? První velký konflikt 20. století bývá filmaři spíše přehlížen. Přitom kdyby první světová válka nebyla, neříkali bychom té druhé druhá. A navíc, ta první byla v některých ohledech ještě krutější. Třeba právě proto, že koně byli, co se počátku války týče, dost využíváni. A nepřátelé nehleděli na to, jestli míří na zvíře nebo na člověka.

Válku ve filmu dokáže natočit málokdo tak realisticky jako Steven Spielberg. Schindlerův seznam se díky černobílé stává ohromně silným zážitkem a Zachraňte vojína Ryana ukazuje válku naturalistickým způsobem, tj. se všemi jejími zrůdnostmi. Slavný režisér teď natočil pro změnu první světovou válku tak, jak to nikdo před ním ještě neudělal. De facto z pohledu koně, s úžasnou výpravou a znovu tak, aby ukázal její nesmyslnost. Nejde jen o celou válku, ale i o jednotlivé bitvy. Ať už vojáci používají děla, útočí na koních nebo bojují ze zákopů. Jsem si jistý, že kdyby na to přišlo, dokázal by Spielberg učinit velmi dramatickou a velkolepou podívanou i z bitvy na Bílé hoře, přestože bylo v podstatě rozhodnuto za půl druhé hodiny.

Jak vlastně příběh Válečného koně vznikl? Spisovatel Michael Morpurgo chtěl napsat příběh, nejlépe z první světové války, ale pořád nevěděl, jak ho učinit co možná nejzajímavějším. Pak v baru potkal válečného veterána, který mu nevyprávěl o vojácích, ale o jejich koních. A tak vyšel roku 1982 román, který se záhy stal velmi populárním. Před několika lety podle něj vznikla divadelní hra, takže se dalo očekávat, že ani stříbrné plátno nezůstane o pozoruhodný příběh chlapce a jeho koně dlouho ošizeno. Napsáním scénáře byli pověřeni Britové Lee Hall, autor Billyho Elliota, a Richard Curtis, režisér komedie Láska nebeská či Piráti na vlnách. Proč zrovna oni, to ví patrně jen režisér Steven Spielberg a jeho dlouholetá spolupracovnice, producentka Kathleen Kennedy.

Nicméně scenáristé přistoupili k adaptaci tak, že by mohla být věrnou pomůckou studentů scenáristiky, protože takřka do puntíku kopíruje tradiční koncept, a také po dramaturgické stránce funguje téměř bezchybně. Jen by bylo lepší vyvarovat se typických přežitků, od kterých už současní hollywoodští tvůrci ve větší míře ustupují. A sice, že se něco nedaří, lidé se smějí, ale my dobře víme, že se to nakonec stejně podaří a všichni posměváčkové budou jen tupě zírat. Viz scéna, ve které potřebuje Albert s Joeym zorat pole. Podobně kýčovitě mohlo vyznít i několik dalších scén, ale Spielberg je setsakrametsky zkušený na to, aby takovéto zrádné situace dokázal podat tak, aby fungovaly správně.

Titulní Válečný kůň Joey za války vymění několik majitelů. Od kapitána Nichollse se dostane k Němcům, kde se o něj začnou starat dva bratři, následně ho objeví mladá francouzská dívka Emilie a její dědeček, pak si ho znovu vezmou Němci a nutí ho tahat těžká děla, … . Každá z těchto epizod obsahuje několik emotivních momentů, ovšem zdaleka nejúchvatnějším i nejdrsnějším zároveň je ten, kdy Joey běží skrz zákopy a zemi nikoho, přičemž na sebe namotává ostnaté dráty. A je ohromující (a jistě i reálné), že takto zaklíněné zvíře dokáže před další válečnou vřavou přinutit alespoň na chvíli nepřátele spolupracovat. 

Režisér tentokrát neobsadil žádné vyloženě hvězdné herce a herečky. Nejznámější budou asi Tom Hiddleston (Loki z Thora a Avengerů) a Emily Watson (Equilibrium, Proposition). Oba však mají v podstatě pouze cameo, protože hlavní pozornost je po celou dobu předena na Joeyho, resp. na více než deset koní, kteří ho „hráli“. Asi nebude spoiler, když prozradíme, že se objevuje i v závěrečné scéně za extrémně stylizovaného soumraku, kdy přijíždí Albert právě s Joeym zpět jakožto osamělý jezdec. Mělo by jít o poctu filmům Johna Forda. Vše se navíc odehrává zcela beze slov. Pro poctění legendy westernového žánru si ale měl Spielberg určitě vybrat jiný film. Tady totiž už kovboje nenajdeme a místo toho se setkáme i s auty a obrněnými vozy, tedy dopravní prostředky, které ve Fordových filmech rozhodně nejsou.  Proto tato scéna působí jak z jiného světa.

Válečný kůň je v podstatě napůl válečný velkofilm a napůl bajka o koni jménem Joey, protože jednak hraje hlavní roli, a druhak i z jeho příběhu plyne ponaučení, že je lepší konflikty řešit raději diplomaticky, než válkou. Navíc je výrazně personifikován, jelikož některé věci, které dělá, koně určitě jen tak nedělají. Jako třeba když vysvětluje jinému koni (jinak svému velkému kamarádovi), jak si „obléct“ chomout. Takže by vlastně nebylo příliš překvapivé, kdyby ho ve finále Albert naučil mluvit a o všech zážitcích z války si pak mohli oba na farmě v klidu popovídat. Přestože Albert vstoupil také do armády, Joeyho zážitky jsou přeci jen o poznání bohatší. I proto si tento opravdu pozoruhodný film určitě zaslouží více divácké pozornosti.