Hlavní hrdina Gerry Lane je vlastně takový Winston Wolfe – řeší problémy. Zavolají ho – on přijede – vyhledá zdroj – a na jeho základě udělá potřebné kroky k tomu, aby bylo všechno zase OK. Jenže, zatímco tato jedinečná postava z kultovního Pulp Fiction musela Julesovi a Vincentovi jen říci, jak „umejt auto“ a „jak skládat negrovi lebku“, ve Světové válce Z je třeba vyřešit něco mnohem globálnějšího. Něco, co má pouze jednu jedinou potřebu. Něco, co nezná slova jako etika, překážka, ovoce nebo kanibalismus. Něco, co se nazývá zombie. Mimochodem, vezmeme-li v úvahu jeho charakter, troufám si tvrdit, že Winston by si s tímto problémem poradil o dost rychleji a efektivněji.

Co si budeme povídat, tento měsíc byl co do ambicióznosti premiérových titulů zatím nejbohatší. V plánu byl každý týden jeden takový. Star Trek: Do temnoty očekávání rozhodně splnil. Po zániku Země zůstal daleko za nimi, protože se z něj vyklubalo toto. A Muž z oceli v podstatě vyloženě zklamal, protože proto. Kdo by to byl řekl, že to bude právě Světová válka Z, která z této tveřice vyjde téměř jako vítěz. Vždyť zombie filmy originalitou v poslední době rozhodně nehýří. Alespoň ne ty, které je možné zhlédnout u nás. Jak v kině, tak na DVD.

I z tohoto důvodu mám osobně raději upírské filmy, protože jsou podle mého názoru mnohem zábavnější (Svatba upírů, Ples upírů, Od soumraku do úsvitu, Upíři, Underworld, Abraham Lincoln: Lovec upírů, …). Ve výčtu ze zcela pochopitelných důvodů nemůže figurovat Stmívání (Twilight), jelikož v tomto případě se nejedná o upírskou, ale pseudoupírskou ságu. Vynechal jsem rovněž Svítání (Daybreakers), ale to z úplně jiného důvodu. Bratři Spierigové se v něm snaží (a nutno dodat, že vcelku úspěšně) o nový, originálnější pohled. To samé, nýbrž tedy se zombíky, si klade za cíl Světová válka Z. Nechce tudíž být jen pouhou vybíjenou, v jakou se vždy dříve nebo později zvrtne skoro každé dílo s těmito filmovými monstry.

Najdeme tu několik promyšlených a nečekaných scenáristických kliček – viz ta, resp. viz ty v Jižní Koreji, přičemž by obě nepochybně fungovaly ve filmech s jakýmikoliv jinými monstry či dokonce mimozemšťany. Během asijské „mise“ hlavní postavy padne také mimochodem jedna mimořádně trefná (protože, bohužel, uvěřitelná) poznámka na adresu Severní Koreje. Tu pronese David Morse, který se objevuje pouze v jedné scéně asi tak na 3 minuty. V této souvislosti by bylo ještě vhodné upozornit na fakt, že pokud patříte k příznivcům seriálu Ztraceni a tudíž jste informovaní o tom, že ve Světové válce Z hraje Matthew Fox, neměli byste příliš jásat. Protože tenhle herec se na plátně nezdrží snad ani na půl minuty. A je dost možné, že ho ani nepostřehnete.

Tento film totiž patří Bradu Pittovi. A to hned ve dvou rovinách. Protože jako představitel hlavního hrdiny nejenže téměř nesleze z plátna, ale zároveň jeho společnost Plan B Světovou válku Z produkovala. Spolu s ním se podíváme na několik míst. Začneme v největším městě Pennsylvánie, kde se ve velmi pěkně a syrově natočené sekvenci poprvé setkáme se zombíky (ani policisté se nesnaží pomáhat a chránit, ale proč to všude kolem musí vybuchovat a co ty výbuchy způsobuje?). Po Koreji to bude Jeruzalém, kde se ukáže, že tihle zombíci dokážou efektním způsobem zdolat i několikametrovou zeď. Žene je totiž hluk.

Díru v letadle a tedy další výživnou pasáž nad Walesem vystřídá tamější pustina, ze které se ovšem dostaneme elipsou, díky čemuž se tvůrci připravili o možnost udělat tento počin ještě epičtější. Cesta do té vesničky, kde se výrazně zpomalí tempo filmu, by totiž byla vzhledem k okolnostem nepochybně velmi zajímavá. Pro cestu sem měl Gerry jeden podstatný důvod. Nicméně jestli je to proto, že učinil v boji se zombie významný objev nebo jestli se před nimi chce jen skrýt na jediné bezpečné místo … to už nechám bez odpovědi.

Světová válka Z je s rozpočtem dosahujícím na bezmála 200 milionů dolarů suverénně nejdražší „zombiárnou“, jaká doposud vznikla. Kdyby měl tuto částku na tvorbu filmu k dispozici George A. Romero, dočkali bychom se s největší pravděpodobností opravdu hodně hustého nářezu. To biják Marka Forstera (mj. Quantum of Solace a dobrý, nepříliš výdělečný Kazatel Kalašnikov) je o poznání mírnější. Tak třeba: když má Gerry seřezat zombíka železnoou tyčí, sledujeme přitom jeho samotného, nikoliv rozdrcující se ciferník. To jistě může být považováno za vítaný tah. O 3D však to samé říci nelze ani v tom nejmenším! Ve filmu je několik akčích pasáží, kde kamera rychle švenkuje sem a tam. V takovém přápadě prostě není možné 3D efektu smysluplně využít! A ani v neakčních scénách to není žádná slavá. Kupříkladu tvůrci skvělé Světové invaze si záměr udělat film trojrozměrný naštěstí rozmysleli. Ti, kteří stojí za Světovu válkou Z ale holt potřebují splatit velký rozpočet a ještě nějaký ten dolar vydělat. Nejlepší však bude udělat kompromis a vyrazit na klasickou 2D verzi.