Když bydlíte na malém městě v Nebrasce, můžete se dočkat čehokoliv. Třeba toho, že rodiče se rádi napijí nebo že ke třináctinám dostanete funkční pistoli. Přesně to je případ Luli, která se už zřejmě považuje za dospělou, a tak se nedlouho po své oslavě prostě spontánně sebere a na základě nepřesvědčivé televizní reklamy vyrazí do Las Vegas za lepšími zítřky. Při stopování jí jako první zastaví kulhající kovboj Eddie, později se vnutí jisté Glendě a vše se zamotá nakolik, že „Město světel“ bude rázem ještě dál, než když vykročila z domu. A to ještě netuší, že zažije věci, díky nimž teprve dospěje.

I tak by se to dalo brát, ale Fracek s sebou nese několik nejasností, kvůli nimž vlastně nelze s určitostí napsat, co tím ve skutečnosti chtěl básník říci. Na druhou stranu nám tu rozhodně nevzniká žádný chaos, jako kupříkladu ve Všivácích (ti jsou opravdu vděčným indikátorem). Frackův nejzákladnější problém spočívá v postavách, o jejichž počínání v podstatě po celou dobu pořádně nevíme, co si myslet. Možná, že ony samotné nevědí, co vlastně chtějí. To se potom obtížně hledá nějaká, která by mohla být divákům či divačkám sympatická.

Luli má oproti ostatním tu výhodu, že ji vidíme de facto v každé scéně. Navíc o ní jako o jediné můžeme tvrdit, že je (ještě) nezkažená a umí hezky kreslit. Pak dostává nejvíce prostoru Eddie, kterého bychom mohli nazvat úchylným hovadem, anebo naopak chudákem, jenž zkrátka jenom hledá nějakou spřízněnou duši … klidně i v nezletilé holce (divné, že?). Hlavní hrdinka si patrně myslela, že když doma panuje taková nepěkná atmosféra, všude jinde bude lépe. Jenže měla asi holt smůlu, že když vyrazila do světa na zkušenou, potkávala samé podivné figurky, které ji nezasvěcují zrovna do užitečných věcí.

Za mnohé si ale vlastně může sama, přičemž vinu nelze svalovat jenom na její mladistvou naivitu, protože třeba ve scéně, kdy se s Glendou chystají vykrást benzínku nebo když to na ni později v baru zkouší jeden z Eddieho kamarádíčků, dokazuje, že z některých (a důležitých) věcí už má rozum. Aby neměla, když má nakoukáno dost klasických bijáků, na které by děti v jejím věku koukat neměly. Chloë Grace Moretz rozhodně nechybí talent a především díky ní to Fracek v hodnocení dotáhl na lehce nadprůměrnou úroveň. Eddie Redmayne jakožto úlisný záporák, Juliette Lewis představující víceméně sebestřednou matku, Rory Culkin coby poměrně ňoumovitý týpek, Blake Lively ztvárňující nezaškatulkovatelnou Glendu a Alec Baldwin v nechtěně legrační roli „hodného dobračiska“ mohou děkovat.

Fracek. Kdo jím v tomhle stejnojmenném počinu vůbec má být? Luli určitě ne, protože pod tímto pojmem si asi představíme spíše někoho typu toho klučiny z komedie Hračka s Pierrem Richardem. Obávám se, že se jedná o další z filmů, jejichž český název nebyl vybrál úplně nejoptimálněji. Ostatně ani titulky tentokrát nejsou na jedničku. No jo, díla, která jako první zhlédnou festivaloví diváci, si po zařazení do běžné distribuce nemohou být jistá téměř ničím. O tomhle se však dá napsat, že stejně dopadlo lépe, než většina ostatních.

FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm