A marně se z té krize snažil vymanit, až nakonec dospěl k nucenému pohádkovému happy endu, protože se jedná o příspěvek do tohoto žánru v klasičtějším slova smyslu, tedy nic od H. Ch. Andersena … Bylo nebylo, jedno peklo. A v tom pekle měli váhu. Těmito slovy začíná legendární pohádka S čerty nejsou žerty, za kterou tedy Čertí brko ve finále pekelně zaostává. Nicméně určité spojitosti, včetně té váhy a obsazení Ondřeje Vetchého (jehož Lucifer bude rozhodně nejzábavnější postavou a zároveň vypravěčem), bychom tady našli. Tohle peklo je přeci jen jiné. Má spoustu svých poboček, tak jako policejní stanice.

Některé jsou určitě normální, jako třeba ta v Detektivním příběhu. Jiné můžou být klidně vymakané jako Pre-crim v Minority Report. Existuje pro to důvodné podezření. Nás však bude zajímat to, které se nachází v blízkosti vesnické obce/zapadákova Pytlov u kopce Pervidle a které se tudíž dá nejlépe připodobnit asi k policejní stanici v Jednotce příliš rychlého nasazení. Čertí brko, které se teď ztratilo, představuje nástroj, který zapisuje hříchy lidí. A čerti pak takové osoby stáhnou do pekla, takže jsou spíše vykonavatelé spravedlnosti, než nějaké hrozivé bytosti typu Calibose, Mefistofela či Saddáma Husajna (!).

Přes někdejšího iráckého diktátora se dostáváme k tématu, které bude asi diváky a divačky – podobně jako třeba u Tajemství staré bambitky – rozdělovat na dvě poloviny. A tím je politika (byť tedy nepřekvapivě, jelikož režíroval Marek Najbrt, podepsaný pod Kanceláří/Prezidentem Blaníkem), protože v tomto zapadákově mají svého zkorumpovaného starostu-podvodníka, a také bývalého krejčího Klouzka, jenž se rozhodnul, že zanechá poctivé živnosti a místo toho bude hledat poklad, neboť zřejmě věří, že mu peníze pomůžou získat lásku hostinského dcerky Markétky (Judit Bárdos). Klouzek je však zároveň oportunista a prospěchář, který neváhá vožrat naivního čerta a sebrat mu tři kouzelné věci – jehlu, co ušije stylové oblečení; ubrousek, co uvaří; a samozřejmě měšec, který ovšem ukrývá vždy pouze jeden penízek. Takže ve srovnání s „jeden pro nás a jeden pro knížete“ docela zbytečnost.

Ve městě probíhají volby a uplácí se pivem a buřty. Klouzek pak navštíví i opuštěnou pobočku pekla a po návratu začne vydírat a šířit kolem sebe strach, jako každá komunistická zločinecká svině. Jan Budař ho ale pořád hraje tak, že ho vlastně nebudeme vnímat jednoznačně jako zápornou postavu, protože chápeme, proč jedná tak, jak jedná.  Starosta v podání Tomáše Jeřábka bude o něco zápornější, nicméně spíše proto, že ho tak máme zafixovaného už kvůli těmto reklamám a Gangster Ka filmům. To kaprál (Petr Nárožný) a správce ze zámku (Viktor Preiss) ve S čerty nejsou žerty měli charakter rozhodně morálně pokřivenější. Klouzka totiž omlouvá právě ta zamilovanost, protože zamilovaní občas dělají naprosté pí……, resp. nesmysly.

Čertí brko přibaluje postavy a události, které jsme úplně nepotřebovali, přičemž tento zamotaný spletenec se pak snaží rozmotat nejjednoduššími řešeními, což nefunguje. Navíc větší prostor dostávají ty méně zajímavé postavy (bohužel včetně té hlavní, tedy Bonifáce), což není zcela fér třeba vůči Látalovi s Látalovou, které si zahráli Marek Daniel a Jana Plodková. Někde v zárodku přitom tahle pohádka obsahuje cosi kvalitního, poučného, nápaditého a zajímavého. Po celou dobu si naštěstí alespoň udržuje parádní výpravu i celkově vizuální stránku. Vyložený průšvih to tedy navzdory těm uvedeným nedostatkům rozhodně není.

FOTO: Falcon